Název: Metodika nové metodologie výzkumu artefaktů pomocí pokročilých metod
Autoři: Hrubý, Petr ; Bartůněk, Vilém ; Martinec, Marek ; Palounek, David ; Bíšková, Jarmila ; Gašpar, Adam ; Havlíková, Markéta ; Hons, David ; Kapusta, Jaroslav ; Kmošek, Matěj ; Malý, Karel ; Zavřel, Jan
Typ dokumentu: Metodiky
Rok: 2022
Jazyk: cze
Abstrakt: Metodika předkládá analytické metody pokročilého zkoumání archeologických nálezů z různorodých materiálů. Zaměřuje se jak na finančně, časově i instrumentálně více či méně náročné metody, které přinášejí, největší informační přínos pro zkoumání movitých nálezů z různých hledisek. Názorným a přehledným způsobem předkládá u jednotlivých materiálových skupin výzkumné otázky, které lze pomocí pokročilých laboratorních analýz klást, a odpovídajícím způsobem i zodpovídat. Předložená metodika plynule navazuje na „Metodiku předlaboratorní selekce vzorků pro analýzy z velkých souborů“, vytvořenou a certifikovanou v roce 2021 shodným týmem v rámci projektu NAKI II (č. DG20P02OVV007) s názvem „Pokročilé archeometrické metody získávání kvalitních dat k velkým souborům artefaktů“. Předložená metodika se oproti předcházející však neomezuje pouze na nejschůdnější a nejpřístupnější analytické metody, ale naopak zahrnuje převážně pokročilejší a tím pádem finančně, časově, personálně i instrumentálně nákladnější metody, umožňující zisk co největšího množství informací z individuálních vhodně zvolených nálezů, i na úkor případné destruktivity vůči předmětu/vzorku. Informace získané pokročilými metodami slouží například k identifikaci charakteru předmětu, jeho provenience, způsobu jeho výroby a užívání. V mnoha případech je nutné jednotlivé analytické metody vzájemně kombinovat, a tím prohlubovat míru poznání předmětu. Pro řádné vyhodnocení a interpretaci je nutné získané výsledky konfrontovat s dalšími analytickými výstupy obdobných nálezů. Kvalita získaných informací se zásadně odvíjí nejen od vhodně zvolených a kvalitně provedených analýz, ale také od vhodně stanovených a artikulovaných výzkumných otázek, na které mají analýzy pomoci odpovídat. S nevhodně zvolenou výzkumnou otázkou se i sebevětší počet nákladných analýz bude míjet účinkem a neposkytne kýžené výsledky. Proto je nutné apelovat na řádné promyšlení výzkumných otázek před prováděním analýz a až na jejich základě zvolit a nechat provést příslušné analytické zkoumání. Cílovou skupinou předložené metodiky jsou převážně pracovníci archeologických institucí, provádějících terénní archeologické výzkumy a vědecký výzkum založený na studiu archeologického materiálu, dále pracovníci sbírkotvorných institucí v podobě muzeí i univerzit pracující s archeologickými nálezy ve výuce, vědě a výzkumu. Zvláště těm má metodika posloužit jako podklad pro volbu nejvhodnějších a informačně nejpřínosnějších metod, vzhledem k příslušným výzkumným otázkám. Dalšími uživateli jsou techničtí pracovníci a operátoři analytických přístrojů, kteří provádějí základní vyhodnocení surových dat. Pro ně má tato metodika sloužit k alespoň základnímu seznámení se specifiky jednotlivých materiálových skupin archeologických nálezů a výpovědním možnostem v rámci archeologického zkoumání.
Klíčová slova: archeologie; artefakt; atomová emisní spektrometrie; metalografie; metodika; mikroskopie; ramanova spektroskopie; rentgenová difrakční analýza; rentgenová fluorescence
Číslo projektu: G20P02OVV007
Poskytovatel projektu: Ministerstvo kultury ČR
Práva: Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb.

Instituce: Masarykova univerzita (web)

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-519878


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Masarykova univerzita
Analytické a metodické materiály > Metodiky