Název: Příjem D vitaminu u dětí mladšího školního věku
Překlad názvu: Intake of the D vitamin at children at younger school age
Autoři: PAVLÍČKOVÁ, Adéla
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2021
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Vitamin D je nedílnou složkou našeho jídelníčku. Je velmi důležitý pro správný růst a vývoj dítěte, nepodílí se jen na růstu a vývoji kostí, ovlivňuje i činnost nervového systému, tvorbu a růst nervových buněk a imunitní systém. V současné době trpí nedostatkem tohoto vitaminu více než 60 % dětí v Evropě. Nedostatečná konzumace zdrojů vitaminu D z živočišných produktů může být příčinou nedostatku u této skupiny osob. Až 90 % vitaminu D přijímá člověk ze slunečního záření, proto příčinou nedostatku u dnešních dětí může být i méně častý pobyt venku. Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila 4 cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku perorálně. Jako druhý cíl jsem si stanovila zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí mladšího školního věku. Třetím cílem bylo zjistit jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti mladšího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem bylo zjistit kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku ze stravy. V praktické části se zabývám interpretací výsledků výzkumu pomocí textu a tabulek. Výzkumným souborem je 20 respondentů ve věku od 6 do 12 let. Sběr dat byl prováděn ve městě Písek a jeho okolí. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativně-kvantitativní. Pro sběr dat byl použit dotazník a jídelníček. Pomocí dotazníku byl zjišťován počet produktů s obsahem vitaminu D, které zkonzumoval jednotlivý respondent za týden. V dotazníku byla také položena otázka, zda respondenti vitamin D suplementují. Pomocí jídelníčku bylo zjišťováno množství přijatého vitaminu D u jednotlivých respondentů ze stravy za týden. Sesbíraná data z jídelníčku byla následně vložena do programu Nutriservis, který vypočítal hodnoty vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin. Z výsledných hodnot z programu jsem vypočítala celkový týdenní příjem vitaminu D a procentuální část z perorální doporučené týdenní dávky vitaminu D. V případě, že respondent suplementoval, jsem k týdenní dávce vitaminu D přijatého ze stravy přičetla hodnotu současné suplementace za týden a z této hodnoty jsem opět určovala procentuální zastoupení vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Z výsledných údajů, vycházejících z dotazníku, který se zabýval množstvím přijatých produktů s obsahem vitaminu D, vyplývá, že mezi nejoblíbenější produkty s obsahem vitaminu D patří mléko a mléčné výrobky. Méně časté, ale také významné zastoupení ve stravě respondentů měly žloutky a rostlinné oleje. Naopak játra zahrnují týdně do své stravy pouze 3 respondenti z 20 tázaných. Na základě vyhodnocení dat a získaných informací o vitaminu D lze říct, že suplementace má v tomto věkovém období velký význam. Tento údaj je podložen výslednými hodnotami, kdy bylo zjištěno, že žádný ze zkoumaných respondentů nesplnil bez současné suplementace požadovanou perorální týdenní dávku vitaminu D. Respondentů, kteří současně suplementují tento vitamin, bylo 8 z 20 tázaných. U těchto respondentů byla naplněna perorální doporučená týdenní dávka u 7 respondentů z 8 suplementujících. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu. Vitamin D is an integral part of our diet. It is vital for a proper growth and development of a child. It affects development of bones, nervous system activity, neuron creation, and immune system. Currently, around 60% of European children suffer from its deficiency. Insufficient intake of vitamin D from animal sources can be the cause of the deficiency for this group. Up to 90% of vitamin D intake is caused by the sun. Thus, the cause of the deficit can also be the lowered time spent outside. I chose four goals for my bachelor's thesis. The first goal was to ascertain the amount of vitamin D that primary school children intake orally. The second goal I chose was to ascertain the significance of oral vitamin D supplements for primary school children. The third goal was to ascertain the number of products with vitamin D content that primary school children have in their diet. The last goal was to determine what part of dietary reference intake of vitamin D primary school children take in from food. The practical part dealt with the interpretation of the research results. The sample consisted of 20 subjects aged 6 to 12 years old, and the data were gathered in Písek and surrounding areas. The research method I chose was quantitative-qualitative. The data were gathered by questionnaires and menus. The questionnaires helped determine the number of products with vitamin D content that each subject consumed in a week. It also contained a question whether they supplement vitamin D. The menu helped determine the amount of vitamin D taken in from foods in a week. The collected data from menus were subsequently inputted into the Nutriservis software, which calculated the amounts of vitamin D in micrograms from the given foods. From these results, I calculated the overall weekly vitamin D intake and what percentage it made from the weekly oral dietary reference intake of vitamin D. If the subject used supplements, I added it to the calculation of weekly intake and determined the percentage of weekly oral dietary reference intake. The questionnaires indicate that among the most favourite products with vitamin D content are milk and dairy products. Less frequent but also significant are egg yolks and vegetable oils. Liver, however, was reportedly consumed by only three subjects out of 20 on a weekly basis. Based on the results, a conclusion can be drawn - vitamin D supplements play a significant role in the given age group. This claim is supported by the research results, which indicated that none of the subjects would have fulfilled the weekly oral dietary reference intake without vitamin D supplements. Currently supplementing were 8 out of 20 subjects. Seven out of the eight supplementing managed to fulfil the weekly oral dietary reference intake. These results indicate that it is necessary to increase awareness of both children and parents about vitamin D intake.
Klíčová slova: doporučená denní dávka; dotazníky; jídelníčky.; Mladší školní věk; perorální doporučená týdenní dávka; potravinové zdroje; suplementace; vitamin D; dietary reference intake; food sources; menus.; Primary school age; questionnaires; supplements; vitamin D; weekly oral dietary reference intake
Citace: PAVLÍČKOVÁ, Adéla. Příjem D vitaminu u dětí mladšího školního věku. České Budějovice, 2021. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/65110

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-518616


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce