Název:
Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích
Překlad názvu:
The importance of Anamnesis within the Treatment of Children in Various Development Stages
Autoři:
KUBIŠOVÁ, Pavla Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2009
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Bakalářská práce byla vypracována na téma {\clqq}Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích.`` Ošetřovatelská dokumentace, v našem případě ošetřovatelská anamnéza, je důležitou součástí pro poskytování ošetřovatelské péče. Sestra musí nejprve nemocného poznat a zjistit informace, aby mohla stanovit nejdůležitější problémy a rozhodnout se pro správnou cestu poskytnutí ošetřovatelské péče. Neméně důležitý je postup a zásady při sběru těchto informací. Stanoveny byly dva cíle a dvě výzkumné otázky. První cíl bakalářské práce se zaměřil na rozdíly získávání ošetřovatelské anamnézy u dětí v různých vývojových obdobích. Druhým cílem práce bylo navrhnout ošetřovatelskou dokumentaci pro sběr anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo jedna se dotazuje, zda existují rozdíly sběru dat u dětských pacientů v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo dvě řeší, jaké metody používají sestry ke sběru ošetřovatelské anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Šetření bylo prováděno kvalitativním způsobem pomocí nestandardizovaného rozhovoru, analýza dat a pozorování. Výzkumným vzorkem byly sestry, pracující na dětském oddělení nemocnice ve Strakonicích a Písku. Šetření bylo provedeno během dvou týdnů. Šetřením se zjistilo, že sestry na jednotlivých dětských odděleních vybraných nemocnic při shromažďování anamnestických údajů v jednotlivých dětských obdobích postupují rozdílně. Z této výzkumné otázky vyplývá výsledná hypotéza číslo jedna: {\clqq}Získávání anamnestických údajů u dětí je u jednotlivých sester rozdílné``. Hypotéza číslo tři: {\clqq}Podklady pro získávání anamnézy u dětí nejsou ve všech zdravotnických zařízeních stejné.`` Druhou výzkumnou otázkou jsme zjistily, že se u všech dětí ve vývojových obdobích zjišťují antropometrické hodnoty. Dále některé sestry nedodržují zásady vedení rozhovoru a ne všechny sestry používají správné metody při sběru informací. Z výzkumné otázky číslo dvě vyplývají tři hypotézy: Hypotéza číslo dvě: {\clqq}Při odběru anamnestických dat sestry nepostupují dle pravidel vedení rozhovoru s klientem.`` Hypotéza číslo čtyři: {\clqq}Sestry při odběru anamnézy u dětí vždy zjišťují antropometrické znaky dle jednotlivých vývojových obdobích.`` Z tohoto vyplývá že, první stanovený cíl byl splněn a druhý stanovený cíl se podařilo také splnit. V souvislosti se zjištěnými poznatky bychom doporučily navržení dokumentace pro sběr anamnézy pro dětská oddělení nemocnic, která by byla stejná nejlépe celoplošně pro všechny nemocnice v České republice. Důležitá by byla její jednoduchost a přehlednost, která by napomohla k usnadnění práce sester na oddělení. Následně, aby dokumentace usnadnila určení ošetřovatelských diagnóz a tím napomohla k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče pro uspokojení potřeb klienta. Rovněž by bylo vhodné uspořádat semináře zaměřené na toto téma pro jednotlivé nemocnice v České republice a zde problémy s anamnestickou dokumentací řešit. The Bachelor{\crq}s work deals with a theme on Importance of Anamnesis within the Treatment of Children in Various Development Stages. The treatment documentation, in our case referred to as treatment anamnesis, is an essential part in order to provide a relevant treatment care. First of all, a nurse or other healthcare professional has to learn more about a patient as well as to find out detailed information in order to formulate a diagnosis and to decide on the most suitable treatment plan provided. Individual procedures and the principles followed when obtaining the information are as well very essential. There were two aims and two investigative questions established. The first aim of the Bachelor{\crq}s work was to focus on different ways that vary in obtaining the treatment anamnesis concerning children in various development stages. The second aim of the work was to draft a treatment documentation used for obtaining the anamnesis concerning children in particular stages of development. The first investigative question raises query if there are any distinctions in obtaining data or information about children{\crq}s patients in particular life stages. The second investigative question focuses on methods used by nurses or healthcare professionals to collect a medical history about children{\crq}s patients in particular life stages. The investigation was executed by a qualitative method using non standardized encounters, data analyses and observations. Nurses working in the children{\crq}s ward in the hospital in Strakonice and Písek were the subject to the research. The investigation was carried out during two weeks. It was ascertained during the investigation that the nurses working in the particular children{\crq}s wards in the hospital selected proceed differently when obtaining anamnesis information about particular children{\crq}s stages of life. The investigative question results in hypothesis no. 1: `Nurses who carry out the task vary in used methods of obtaining the anamnesis data concerning children.{\crq} Hypothesis no. 3: `Supporting documents used for obtaining the anamnesis data concerning children{\crq}s patients are not equal in healthcare centres.{\crq} The second investigative question result in findings that anthropometric measurements are ascertained in all children of different life stages. Some nurses do not follow the standard methods and principles of the encounters and not all nurses use correct methods when obtaining the information. Three further hypotheses result from the second investigative question: Hypothesis no. 2: `When collecting the anamnesis data, nurses do not follow the rules of guiding the interview with a patient.{\crq} Hypothesis no. 4: When collecting the anamnesis data concerning children{\crq}s patients, nurses always ascertain their anthropometrical features according to individual stages of development. Thus shows that the first aim was fulfilled as well as the second aim assessed. Within the context of the actual findings, we would recommend to propose documentation for obtaining the anamnesis data aimed for children{\crq}s wards in hospitals which would have the same, equal layout, best within the whole Czech Republic. It would be important to make the supporting documents simple and clear to understand in order to make nurses{\crq} job easier. The documentation would consequently simplify the formulations of treatment diagnoses, thus would contribute to provision of high quality of treatment in order to meet the patient{\crq}s needs. At the same time, it would be suitable to arrange courses and seminars focused on the stated theme aimed for individual hospitals and healthcare centres in the Czech Republic and to solve relevant problems concerning anamnesis documentation on the spot.
Klíčová slova:
Anamnéza; Batolecí období; Kojenecké období; Mladší školní věk; Ošetřovatelský proces; Pediatrie; Předškolní období; Vývojová psychologie; Anamnesis; arly school age; Developmental psychology; Infants stage; medical history; Paediatrics; Pre-school age; Toddler stage; Treatment process Citace: KUBIŠOVÁ, Pavla. Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. České Budějovice, 2009. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/13175
host ::
