Název:
Aplikace mesalazinu do peritoneální dutiny potkana
Autoři:
Hönigová, Kateřina Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2019
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Cílem této diplomové práce bylo stanovení vlivu aplikace 5-aminosalicylové kyseliny (5-ASA, mesalazinu) do peritoneální dutiny na iniciaci a průběh zánětlivé reakce. Pro tyto účely byl jako modelové zvíře vybrán potkan, u kterého byl model intraperitoneální laváže aplikován. Peritoneální dutina potkana je snadno dostupná pro manipulaci a odráží funkce a reakce imunitního systému. Pro účely experimentu byli potkani rozděleni do 3 skupin, kdy u první skupiny byla hodnocena peritoneální dutina při fyziologickém stavu, bez předchozí aplikace látky. Druhé skupině potkanů bylo aplikováno PBS, vyhodnocení absolutních počtů buněk následovalo po 4 a po 24 hodinách za pomoci Bürkerovy komůrky a optické mikroskopie. U poslední skupiny byl aplikován mesalazin, jehož expozice byla u poloviny skupiny 4 hodiny a u druhé poloviny 24 hodin. Po těchto časových intervalech následovalo vyhodnocení absolutního počtu buněk. Pro stanovení diferenciálních počtů buněk u všech vzorků byla skla s nátěry obarvena a vyhodnocena. Největší statisticky významný rozdíl byl vyhodnocen u populace neutrofilů, kdy z 0-5% zastoupení neutrofilů u intaktní dutiny a dutiny po aplikaci PBS toto zastoupení vzrostlo až na 35 %. Populace lymfocytů byla mezi všemi experimentálními skupinami relativně stálá, zastoupení makrofágů bylo statisticky významně nižší u skupin po aplikaci mesalazinu. Z těchto výsledků je patrné, že aplikace PBS jako inertní látky nevyvolala tak bouřlivou reakci, co se týče influxu neutrofilů, jako v případě aplikace 5-ASA.The objective of this diploma thesis was to determine the influence of the application of 5-aminosalicylic acid (5-ASA) in the peritoneal cavity on the initiation and course of the inflammatory reaction. For these purposes, the rat was chosen as the model animal on which the model of intraperitoneal lavage was applied. The rat’s peritoneal cavity is easily accessible and reflects the functions and reactions of the immune system. For the purposes of the experiment, the rats were divided into 3 groups; in the first group, the peritoneal cavity was assessed in its physiological condition, without any prior application of the substance. PBS was applied to the second group of rats, and the evaluation of the absolute numbers of cells followed after 4 and 24 hours using the Bürker counting chamber and optical microscopy. In the last group, mesalazine was applied, the exposure of which was 4 hours for one half of the group and 24 hours for the other. These time intervals were followed by the evaluation of the absolute number of cells. In order to determine the differential numbers of cells for all the samples, the coated glasses were coloured and evaluated. The greatest statistically relevant difference was identified in the case of the neutrophil population, where the neutrophil share increased from 0-5 % in the intact cavity to up to 35 % in the cavity after the PBS application. Out of all the experimental groups, the population of lymphocytes was relatively stable; the share of macrophages was, statistically, considerably lower for the groups after the mesalazine application. These results indicate that the application of PBS as an inert substance did not cause such a major reaction regarding the influx of neutrophils as the application of 5-ASA.
Klíčová slova:
5-ASA; intraperitoneální aplikace; lymfocyty; makrofág; mesalazin; neutrofily; PBS; peritoneální dutina; potkan; zánětlivá reakce