Název: Mechanizmy vzniku tělesného pachu u člověka
Překlad názvu: Mechanisms of human body odour production
Autoři: Hrubová, Noemi ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2019
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Kožní žlázy produkují sekret, který bezprostředně po vzniku nenese pach. Produkované látky jsou metabolizovány kožními bakteriemi vyskytujícími se na těle a teprve poté se uvolní charakteristická tělesná vůně. Cílem práce je objasnit mechanizmy, které provázejí sekret kožních žláz až k těkavým složkám charakteristické tělesné vůně u člověka. Tu tvoří volné mastné kyseliny, které se hydrolyzovaly z glutaminových prekurzorů, strukturně neobvyklých mastných kyselin s dlouhým řetězcem či lipidů. Další složkou jsou sirné sloučeniny, při sekreci navázány hlavně na Cys-Gly-(S) konjugáty, a látky steroidní, na jejichž přeměnách se podílí nejvíce druhy korynebakterií, které jsou asociovány s výrazným tělesným pachem. Složení rezidentní mikroflóry se liší v souvislosti s věkem či pohlavím. Z hlediska chemické komunikace se považuje za nejdůležitější oblast axily s velkým zastoupením apokrinních žláz oproti zbytku těla, apokrinní sekrece se spouští v průběhu puberty a u žen po menopauze klesá. Pohlavní rozdíly sekretu jsou dány spíše kvantitativními vlastnostmi. Intenzitu vůně snižuje recesivní homozygotnost v genu ABCC11, která je častá u asijské populace. Vliv na pach mají MHC proteiny, které zřejmě hrají roli při partnerském výběru. Do jisté míry ovlivňují tělesný pach také environmentální faktory, např.... The sterile secret of skin glands is not immediately odoriferous. The characteristic body odour is released after microorganism transformation of the secreted compounds. The aim of the work is to elucidate the mechanisms of the body odour production. The major contributor to the body odour are volatile fatty acids hydrolysed from glutamine precursors, structurally unusual long- chain fatty acids or lipids. Another component are sulphur compounds, mainly secreted as the Cys-Gly-(S) conjugates, and steroid substances. The genus Corynebacterium is associated with these transformations and intense body odour. The composition of the resident microflora varies depending on age and gender. Axillary odour with large apocrine secretion has probably biggest importance for human chemical communication. Apocrine glands secretion starts during puberty and decreases in postmenopausal women. There are quantitative differences between gender composition of sweat. In the Asian population is more common the recessive homozygosity of the ABCC11 gene which is associated with lower body odour intensity. Also MHC proteins effect body odour and they seem to play a role in mate choice. To some extent, the environmental factors such as diet or emotions influence body odour. Knowledge of mechanisms behind body odour...
Klíčová slova: chemická komunikace; kožní žlázy; mikroflóra; tělesný pach; člověk; body odour; chemical communication; human; microflora; skin glands; smell

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/106688

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-396667


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce