Original title:
Epidemiologická situace v lékárně
Translated title:
Epidemiological Situation at a Pharmacy.
Authors:
SCHNEIDEROVÁ, Kateřina Document type: Bachelor's theses
Year:
2019
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Mezi nejčastější onemocnění patří respirační nákazy přenášené vzdušnou cestou. Postihují děti i dospělé, potenciálně nebezpečné však mohou být pro osoby oslabené primárním onemocněním nebo poruchou imunity. Patogeny bývají do okolí vylučovány nemocným člověkem pomocí kapének či biologického aerosolu při kašlání, kýchání nebo mluvení. Tyto způsoby přenosu představují riziko v šíření nozokomiálních nákaz ve zdravotnickém zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit výši mikrobiálního znečištění ovzduší vnitřního prostředí a vyhodnotit případný negativní vliv bakteriální kontaminace na zdraví pacientů přítomných v lékárně. Laboratorní část práce byla zaměřena na odběr, zpracování a identifikaci infekčního agens šířeného vzdušnou cestou ve zdravotnickém zařízení (lékárně) v období 5/2018-2/2019. K odběru vzorku byla použita metoda pasivního sběru (plotnová sedimentační metoda). Její podstatou je usazování mikroorganismů přítomných ve vzduchu na krevní agar v Petriho misce. Na výši mikrobiálního znečištění vnitřního ovzduší byl posuzován také vliv teploty a vlhkosti vzduchu v lékárně a počet osob přítomných v době odběru vzorku. Dle Vyhlášky č. 6/2003 Sb., která stanovuje hygienické limity biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností ve zdravotnickém zařízení, je maximální hranice 500 CFU/m3 (CFU je jednotka používaná k odhadu počtu životaschopných bakterií). Této hranice nebylo ve zkoumaném období dosaženo. Naměřené hodnoty dokázaly, že teplota, vlhkost a počet CFU/miska mají mezi sebou určitou mírnou pozitivní závislost. Porovnáním počtu pacientů a počtu CFU/misku se prokázalo, že tyto dvě veličiny nemají vzájemnou výraznou korelaci. Co se týče zastoupení jednotlivých skupin identifikovaných mikroorganismů ve vzorcích, převažující podíly má většinou skupina G+ Staphylococcus spp., která často tvoří více než 50 % mikroorganismů ve vzorku, někde dokonce až 75 %. Následují G- tyčky, jejichž podíl tvoří až 46 %, dále poté G+ diplokoky a tetrakoky, jejichž podíl dosahuje až 43 %. Z hledaných patogenů byl potvrzen výskyt Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes. Výsledky bakalářské práce nepotvrdily překročení limitu mikrobiálního znečištění ovzduší v lékárně ani významný výskyt původců bakteriálních respiračních nákaz. Lze tedy považovat vnitřní ovzduší v lékárně z hlediska možnosti bakteriální nákazy za málo rizikové. Airborne respiratory infections are among the most frequent diseases. Airborne respiratory infections afflict both children and adults; they can pose a potential threat to persons already suffering from another primary illness or those with impaired immunity. A disease-carrying person transpires pathogens through droplets or biological aerosol when coughing, sneezing or talking. Such ways of illness transmission pose a risk of nosocomial infection dissemination in medical facilities. The objective of this Bachelor's thesis is to quantify microbiological pollution in the indoor environment and evaluate the negative influence, if any, of bacterial contamination on the health of patients occurring at the pharmacy. The laboratory work part of the thesis aimed at the sampling, processing and identification of airborne infection agents at a medical facility (pharmacy) in the period of May 2018 to February 2019. The sampling method used was the method of passive collection (platform settling method). The principle of this method is that microorganisms present in the air settle over blood agar in a Petri dish. The factors evaluated in analyzing microbiological pollution of indoor air included the influences of air temperature and humidity at the pharmacy, as well as the number of persons present at the time of taking the sample. Pursuant to Decree n. 6/2003, which sets hygienic limits for biological indicators in indoor environments of frequented premises in medical facilities, the maximum limit is 500 CFU/m3 (CFU is a unit used to estimate the count of viable bacteria). The counts found during the review period have never reached the limit. The values measured showed that there is a certain degree of positive correlation between the air temperature, air humidity and CFU count per dish. Comparisons between the number of patients and the CFU count per dish demonstrated no distinct cross-correlation between the two factors. As far as the representations of individual groups of identified microorganisms in the samples are concerned, the G+ Staphylococcus spp. group takes a prevalent share, counting for more than 50 % of microorganisms in the samples, and as much as 75 % in some samples. G- rods follow, with a share of as much as 46 %, further followed by G+ diplococcus and tetracoccus bacteria with a share of as much as 43 %. Of the focus pathogens, the occurrence of Staphylococcus aureus and Streptococcus pyogenes were confirmed. The results of my bachelor's thesis did not confirm any overlimit microbiological pollution of the pharmacy indoor air or a significant occurrence of bacterial respiration infection agents. In conclusion, in terms of bacterial contagion, indoor air at pharmacies can be seen as a low risk.
Keywords:
Airborne Infection; Bacteria; Droplets; Epidemiology; Indoor Air Quality; Bakterie; epidemiologie; infekce přenášené vzduchem; kapénky; kvalita vnitřního ovzduší Citation: SCHNEIDEROVÁ, Kateřina. Epidemiologická situace v lékárně. České Budějovice, 2019. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Institution: University of South Bohemia in České Budějovice
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Original record: http://www.jcu.cz/vskp/57987
guest ::
