Original title:
Autorské herectví jako (ne)výchova k osobnosti
Translated title:
Authorial Acting as (Non)education towards a Self
Authors:
Pártlová, Zuzana ; SUDA, Stanislav (advisor) ; MALANÍKOVÁ, Hana (referee) Document type: Doctoral theses
Year:
2018
Language:
cze Publisher:
Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta. Knihovna Abstract:
[cze][eng] Disertační práce zkoumá možnosti studia autorského herectví jako nezáměrné
sebevýchovy. Zaměřuje se na charakteristiky a proces nabývání psychosomatické
kondice k veřejnému vystupování jako způsobu sebe-poznávání a sebe-uskutečňování
skrze bytostnou hru (Dialogické jednání) a ostatní dramatické psychosomatické
průpravy. Podtématem práce je význam této kondice pro praxi vychovatelů a
pedagogů.
V teoretické části vysvětluji základní pojmy a východiska mého zkoumání: proč mluvím
o (ne)výchově k osobnosti spíše než o osobnostní výchově a jak souvisí celostní, tvořivá
kondice s kondicí pedagoga či v nejširším slova smyslu vychovatele. Kvalitativní výzkum
má tři části odpovídající třem výzkumným projektům. V první fázi jsem sledovala tzv.
osobní trajektorie studentů dvouletého studia Kreativní pedagogika-pedagogická
kondice (KP-PK) na základě písemných reflexí a dvoudenního diskusně-tvůrčího setkání.
Součástí setkání byly praktické dílny, rozpravy s I. Vyskočilem a E. Vyskočilovou a
diskuse studentů. Cílem bylo zkoumat vývoj individuální „kondice“ nejen na úrovni
subjektivního reflektování, ale naživo v konfrontaci se sebou a s druhými v rámci dílen
a při společných diskusích. Ve druhé fázi jsem se zaměřila na otázku autenticity a trojí
vazbu aktér-divák-asistent. Za pomoci metody natáčení na dvě kamery a tzv. focus
groups jsme se snažili analyzovat momenty spontánního jednání v rámci Dialogického
jednání a identifikovat znaky autentického projevu. Z výzkumu výrazně vyplynulo téma
vnitřního a vnějšího diváka a tělové vazby a radosti jako základní charakteristiky
autentického jednání. Dosavadní zjištění jsem dále rozpracovala ve třetí fázi výzkumu
pomocí šestnácti polo-strukturovaných rozhovorů s frekventanty KP-PK a interními i
externími studenty. Výzkumné rozhovory jsem analyzovala metodou otevřeného
kódování, a to ze dvou perspektiv: širší, tematické, a užší, pojmové.
Výzkum poodkrývá komplexnost skrytých procesů učení, které v kontextu bytostné hry
a psychosomatiky podporují směřování ke svébytné, tvořivé osobnosti, tzv. stávání se
sebou. Zároveň se pokouší definovat základní „ctnosti“ autentického jednání a
naznačuje přínos Vyskočilovy pedagogiky pro průpravu pedagogů.This doctoral thesis explores the potential of authorial acting as a tool for open-ended
self-education. It focuses on the properties and the process of acquiring psychosomatic
capacity for presentation in front of an audience as a means of self-discovery and
self-realization through play (Dialogical Acting with the Inner Partner) and other
preparatory psychosomatic drama disciplines. The secondary subject of this thesis is
the relevance of this capacity to teachers and educators.
In the theoretical section, I present the essential terms and concepts as well as the
basis of my research. I explain why I use the expression "(non)education towards a
self” rather than "personal education” and how one's holistic and creative conditioning
relates to the skills of a pedagogue or educator in the broadest sense of the word. The
qualitative research section consists of three parts which correspond to three research
projects. The first part explores the "personal trajectories" of students of the two-year
“Creative Pedagogy-Pedagogical Condition” (CP-PC) study program. The exploration is
based on written reflections and a two-day encounter devoted to discussion and
creative work. The encounter involved practical workshops as well as talks with
I. Vyskočil and E. Vyskočilová and student discussions. The aim was to explore the
development of the individual psychosomatic “fitness" by means that go beyond
written subjective reflections and offer live confrontations with oneself and others in
workshops and discussions. The second part focuses on the issue of authenticity and
the triple actor-viewer-assistant relation. Using simultaneous recording with two
cameras and focus groups, we tried to analyze the moments of spontaneity during the
experimentation and to identify the essential features of authentic expression.
The themes that significantly emerged from the research were the theme of inner and
outer spectator and of body resonance and joy as main characteristics of authentic
presence.
In the third section, I followed up on the findings of the previous sections in 16 semistructured
interviews with students of the CP-PC program as well as regular and
external students at the department. These interviews were analyzed using the
method of open coding combining two perspectives: a broader, theme-focused
perspective and a narrower, notional one.
This research reveals the complexity of tacit learning processes which, in the context of
play and psychosomatics, foster a personal evolution towards an original, creative
personality, i.e. "becoming one's self”. Simultaneously, this research attempts to define
the essential "virtues” of authentic acting and outlines the benefits of Vyskočil´s
pedagogy for education of educators.
Keywords:
autenticita (psychologie); dialogická jednání; komunikační dovednosti; pedagogické dovednosti; psychosomatika; radost; sebepoznání; sebevýchova; setkání se sebou; spontánní jednání; tvůrčí myšlení
Institution: Academy of Performing Arts in Prague
(web)
Document availability information: Available to registered users in the Digital Repository of Academy of Performing Arts. Original record: http://hdl.handle.net/10318/10270
guest ::
