Název:
Tvorba mnichovského malíře Jana Polacka v kontextu dobové výtvarné produkce v Bavorsku a možný ohlas v českém malířství kolem roku 1500.
Překlad názvu:
The work of Jan Polack and its impact in the Bohemian painting around 1500
Autoři:
NAUŠ, Stanislav Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2018
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Již čeští historikové umění předchozího století při výzkumu pozdně středověkého uměleckého materiálu správně rozpoznali, že centrem kulturních vlivů, odkud české výtvarné prostředí přijímalo inspiraci, bylo Bavorsko. Především bývá zdůrazňován význam Norimberku (okruh Hanse Pleydenwurffa, Michaela Wohlgemutha či Albrechta Dürera), podunajských měst (Albrecht Altdorfer, Rueland Frueauf) či Švábska. Díky uvedeným preferencím zůstává výtvarná tvorba v jiných bavorských městech upozaděna. Uvedené konstatování platí i pro Mnichov, rezidenci hornobavorských vévodů. Role Mnichova jako kulturního a uměleckého střediska je připomínána především v souvislosti s tvorbou malířských dílen v polovině 15. století (Gabriel Angler, anonymní osobnosti, např. Mistr Nesení kříže z worcesterské sbírky, Mistr Velkého Ukřižování ve Frauenkirche). Ač umělecké zakázky z první poloviny 15. století nelze často spojit s tvorbou žádného konkrétní-ho malíře, v české historiografii rezonují jako možný inspirační zdroj intenzivněji než pra-menně doložitelný Jan Polack, nejvýznamnější malířská osobnost působící v Mnichově na přelomu 15. a 16. století. S jistotou je známo, že Polackova dílna vytvořila oltářní retábl pro benediktinský klášter Weihenstephan, jak vyplývá z účetních záznamů. Na základě formální analýzy byl Ernstem Buchnerem, dlouhodobým ředitelem Bayerisches Nationalmusea, Polackově tvorbě připsán rozsáhlý ouvre zakázek. Předkládaná práce se z těchto připsaných prací blíže soustře-dí na retábl pro kostel františkánského kláštera, pro svatopetrský farní kostel a pro kapli Blu-tenburg. Vedle objasnění ikonografie jednotlivých výtvarných programů shrne DP nejdříve názory literatury na rekonstrukci a zaměří se na otázku provenience, včetně vyjádření názorů na aktuální prezentaci. Pro snazší pochopení základních charakteristik Polackovy tvorby a pro naznačení ko-řenů, z nichž mohla vycházet, budou vybrané obrazy z jeho dílny srovnány s malířským vyjá-dřením předchozí (Mistr Velkého Ukřižování ve Frauenkirche) i současné generace (Wohlgemuthův, Katzheimerův okruh,). Stranou nelze ponechat ani poučení grafickou produkcí (Mistr E. S., Martin Schongauer), kterou Polack patrně znal a dokázal s ní svébytně pracovat, jak dokládají analogie v jeho tvorbě. Cenným příspěvkem a jistou rehabilitací Polackovy tvorby v českém kontextu bude kapitola věnovaná umělecké reprezentaci Černínů z Chudenic a Švihovských z Rýzmberka, kteří udržovali s mnichovským dvorem diplomatické kontakty. Již Jaroslav Pešina upozornil na analogie oltářního retáblu z Chudenic k mnichovské výtvarné produkci, aniž ovšem shledal hlubší inspiraci Polackovou tvorbou. Jiní autoři upozornili na reminiscence Polackovy tvorby v deskách z kostela v Doudlebech. K dalším anonymním tvůrcům, kteří byli bavorským umění sledovaného období nejví-ce zasaženi, patří Mistr litoměřického oltáře, u něhož je zdůrazňována především znalost Frueaufovy tvorby. Aniž by se autor DP pokoušel zpochybňovat tyto závěry, poukáže, že v novodobé zahraniční historiografii není již význam tzv. podunajských měst tolik reflektován jako v době Pešinova výzkumu. Tvorbu Mistra litoměřického oltáře přinejmenším s Polackovými zakázkami spojuje jeden z nejrozsáhlejších pašijových cyklů (litoměřický ol-tář), vykazující několik společných formálních i ikonografických znaků. In comparison with the art production at Nurnberg or at the cities of the so-called Danube School at the end of 15th century stands the simultaneous painting at Munich in the background. Therefore is sometimes forgotten, that there, in this period, a painter Jan Polack with his workshop was active. To his important customers/patrons belonged the dukes Sigmund and Albrecht of Wittelsbach and the Bavarian monasteries (Weihenstephan near Feising), for which he made few altars or portraits. A most of these altars were after that removed from the original sacral areas and today they are presented in the Bavarian National-museum at Munich or in other galleries. Only a few altars, for example three altars for the chapel in Blutenburg near Munich, have been staying on the original place in this small chapel. These Master thesis would like to compare his most representative pictures in the context with the others paintings, which were created in the middle or at the end of the 15th century in Bavaria (circle of Hans Pleydenwurff, Wolfgang Katzheimer etc.). This comparison can help to find the sources of the Polacks artistic expression. A special attention should be devoted his cooperation with Mair of Landshut, because few pictures of Polacks altar from the church of St. Peter in Munich have just been to Mair inscribed. It is also important to point to same compositional connections between the altar-pictures of Jan Polack and the graphics (Master E. S., Martin Schongauer) One highly-valued contribution of this thesis could be a capitol about the possible inspiration of the Polacks artistic expression for the artists, who came from Bohemia and who have been working here for a long times, but who could gain their training in the Bavaria (Munich). At the literature (Jaroslav Pešina) was one opinion expressed, that an altar in a church in Chudenitz concludes the formal features, which reveal a connection to the art at Munich in the middle of the 15th century. However, other authors (Roman Lavička) think that the painted boards of an original altar of Doudleby were inspired by Polacks artistic expression, although any concrete related features were not in the literature mentioned. It is appropriate too, point to the several compositional connections between the pictures of Jan Polack und a so-called Master of an altar from Litoměřice. This anonymous Bohemian painter, who is knowed only according to his most important commission, would be supposed to study in the Bavaria (an artistic circle of Rueland Frueauf at Passau) at the end of the 15th century. It is possible, that he could visit Munich und he could be inspired by the Polacks paintings.
Klíčová slova:
expresivní tendence ve výtvarném umění (zájem o krajinné prvky a atmosférické jevy); křestanská ikonografie; oltářní retábly; recepce bavorského výtvarného umění v české umělecké tvorbě (zakázky Švihovských z Rýzmberka; středověké sbírky Bavorského národního muzea (Bayerisches Nationalmuseum) v Mnichově; tvorba Mistra Litoměřického oltáře); umělecké zakázky mnichovských vévodů; Výtvarné umění kolem roku 1500 v Bavorsku; ); ...; a Christian ikonography; inspiration of the Bavarian art for the artists at the Bohemia; the altar paintings; the expressivity in the artistic expression (landscape; Visual arts about 1500 Citace: NAUŠ, Stanislav. Tvorba mnichovského malíře Jana Polacka v kontextu dobové výtvarné produkce v Bavorsku a možný ohlas v českém malířství kolem roku 1500.. České Budějovice, 2018. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/52905
host ::
