Název:
Využití popela ze spalování biomasy
Překlad názvu:
The use of biomass ash
Autoři:
Ochecová, Pavla ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent) Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2016
Jazyk:
cze
Nakladatel: Česká zemědělská univerzita v Praze
Abstrakt: [cze][eng] V České republice, podobně jako i v jiných zemích Evropské unie, dochází k rozvoji využití obnovitelných zdrojů energie. Důvodem je mimo jiné závazek členských států EU dosáhnout podílu 20 % energie získané z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a tím se snižuje závislost národních hospodářství na fosilních palivech a importech energetických surovin, omezuje se tvorba skleníkových plynů, a v neposlední řadě se přispívá i k rozvoji zaměstnanosti v jednotlivých regionech.
Jedním z nejčastěji využívaných zdrojů obnovitelné energie je biomasa, především dřevní biomasa. Spalování patří mezi nejběžnější technologie využívající nahromaděné energie z biomasy k produkci tepla. Vedlejším produktem těchto technologií je popel, jehož složení je odvislé od složení vstupní suroviny i od technologie použité pro spalování.
Popel se skládá z širokého spektra chemických prvků a jejich sloučenin, mezi nimiž dominují prvky jako Si, Ca, Mg, Al, K a P. Tyto prvky byly součástí biomasy rostlin, ale mohou pocházet i z prachu zachyceného během růstu na povrchu rostlin, či jsou společně s biomasou sklizeny - například zbytky zeminy, kameny apod.
Vezmeme-li v úvahu zvyšující se počet instalovaných zařízení na spalování biomasy v České republice, a tedy i nárůst produkce popelů, je nutné se začít seriózně zabývat otázkou možného druhotného využití těchto popelů. Jednou z vhodných možností se zdá být, dle zahraničních zkušeností, a vzhledem k vysokému obsahu cenných živin, aplikace na zemědělskou či lesní půdu.
Při aplikaci popelů na půdu jsou důležitými faktory kromě jiného typ popela, jeho dávka a typ půdy, neboť půdní aditivum má většinou vliv na mobilitu prvků v půdě a na půdní vlastnosti. Nevhodně zvolený popel či jeho dávka mohou způsobit omezení příjmu živin rostlinami nebo kontaminaci půdy rizikovými prvky či sloučeninami.
Je tedy zřejmé, že pro případné zemědělské využití je třeba testovat popele ze spalování biomasy na půdách a rostlinách, podrobně popsat jejich vliv a hledat nejvhodnější kombinace pro konkrétní půdy a plodiny v našich podmínkách.
One of the most frequently used sources of renewable energy is biomass, mainly wood biomass. Incineration is the most common technology utilizing the energy from biomass to produce heat. A byproduct of these technologies is ash, whose composition depends on the feedstock composition and the incineration technologies. Due to the high content of valuable nutrients in ash, one of the suitable option for ash utilization seems to be application into agricultural or forestry land. Therefore, it is necessary to test response of soils and plants and look for the most suitable combination of soil additive (biomass ash), and plants. Experimental part of PhD thesis was divided into the incubation experiment and the vegetation pot experiments. The incubation experiment: The efficiency of ash addition at two application rates was tested for nutrients enrichment in different soils within period of 56 days. The vegetation pot experiments: The two plants Triticum aestivum L: (three-year experiment) and Lolium perenne L. (one-year experiment) were planted in the 5L pots. Soils were treated with ash or ash combinated by superphoshate and flue gas desulfurization gypsum. For both plants, we evaluated the plant growth, biomass production and content of macro, micro and toxic elements in the biomass and in the soils.
Klíčová slova:
biomasa; popel; půda
host ::
