Název: Péče o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.
Překlad názvu: Taking care of family members of a dying client in a home for the eldelrly.
Autoři: ZIMOVÁ, Eva
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2015
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
V současné době umírají lidé většinou v nemocnicích, na odděleních následné péče a v domovech pro seniory. Nemocní umírají osamoceni, mimo pohodlí svého domova a v péči profesionálů, kteří jsou pro ně cizími lidmi. Umírání se stalo institucionalizovaným procesem. Umírání je především proces, jenž se skládá ze tří známých, nestejně dlouhých období, která na sebe navazují období pre finem, in finem a post finem. Jsou popsána ve druhé kapitole. Ve třetí kapitole jsou popsána stadia psychické odezvy dle Elisabeth Kübler-Rossové v obvyklém pořadí tak, jak většinou přicházejí. Čtvrtá kapitola zmiňuje potřeby umírajících a úlohu sestry v jejich uspokojování. Komunikace s rodinnými příslušníky je pro sestru zřejmě nejnáročnější činností. Komunikaci a jejím zásadám je věnována pátá kapitola.V šesté kapitole jsou popsány fáze truchlení dle Kubíčkové (2001), ale i nekomplikované a komplikované truchlení. I členové rodiny mají své potřeby, ačkoliv se pozornost zdravotníků zaměřuje více na nemocného. Podkapitola je věnována i poradenství pro pozůstalé. Na závěr kapitola osm zmiňuje zátěž sester v souvislosti s umíráním. Sestra musí zvládnout nejen péči o pacienta, nýbrž i péči sama o sebe. V poslední, deváté kapitole je popisován domov pro seniory a jeho služby.Prvním cílem bylo zjistit připravenost zdravotnického personálu ke komunikaci s rodinnými příslušníky umírajících klientů. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých rodinní příslušníci umírajícího klienta domova pro seniory potřebují radu. Třetím cílem bylo zjistit nabízené služby v péči o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.Výzkumné otázky:Jak všeobecné sestry zvládají komunikaci s rodinou umírajícího?Jakým tématům se všeobecné sestry v komunikaci s rodinou umírajícího vyhýbají?Jaké rady jsou všeobecné sestry schopny poskytnout pozůstalým?Jaké možnosti mají domovy pro seniory pro důstojné umírání?Jaké služby nabízejí domovy pro seniory? Pro zpracování empirické části bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek a podotázek s všeobecnými sestrami ze dvou domovů pro seniory. Jeden domov je v Jihočeském kraji, druhý v kraji Středočeském. Soubor tvořilo osm všeobecných sester. Rozhovory byly zaznamenávány písemně a následně zpracovány do jednotlivých kategorií. S ohledem na zachování anonymity nejsou uvedeny názvy zařízení. Bakalářská práce nahlíží do dvou oslovených domovů pro seniory v různých krajích. Výzkum přinesl pohled na péči o rodinné příslušníky i cenné srovnání nabízených služeb a možností těchto domovů. Komunikace s rodinou je pro všeobecné sestry v domovech pro seniory při určitých situacích nepříjemná a stresující, avšak častá a nevyhnutelná. Z výzkumu vyplývá, že nepříjemné a stresující je především oznámení zhoršeného stavu a oznámení úmrtí klienta. Všeobecné sestry by se měly více orientovat ve fázích umírání dle Elisabeth Kübler-Rossové a uvědomit si, že stejnými fázemi procházejí i rodinní příslušníci. Dále bylo zjištěno, že pokud rodinným příslušníkům není pomoc a podpora nabízena, většinou o ni nežádají.Možnosti pro důstojné umírání se oba domovy snaží vytvářet dle svých možností. Je zde nabídka časově neomezených návštěv, duchovních služeb a dále také možnost posledního rozloučení se zemřelým, ta však není nabízena automaticky. Naproti tomu možnost výběru pohřební služby je nabízena vždy při oznámení úmrtí.Rozdíly mezi dvěma domovy jsou v prostředí, kde probíhá péče o mrtvé tělo, rozloučení i předávání pozůstalosti. Jeden domov má možnost pečovat o zemřelého ve speciální místnosti k tomu určené, zde také probíhá rozloučení i předávání pozůstalosti. Druhý domov tuto možnost nemá. People usually die in hospitals, at subsequent care departments and in retirement homes nowadays. Ill people die alone outside the comfort of their homes and in the care of professionals, who are strangers for them. Dying has become an institutionalized process. Dying is first of all a process that consists of three known periods of different length, which are linked together the pre finem, in finem and post finem periods. They are described in chapter 2. Chapter 3 describes the mental response stages according to Elisabeth Kübler-Ross in the usual order as the mostly occur. The fourth chapter mentions the needs of the dying and the role of a nurse in their satisfaction. Communication with family members is probably the most demanding activity for a nurse. Communication and its principles is dealt with by the fifth chapter. The sixth chapter describes the phases of grief according to Kubíčková (2001), but also the uncomplicated and complicated grief. The assistance to the family is described in the seventh chapter. A subchapter is also dedicated to counselling for the bereaved.The load on nurses in relation to dying is mentioned at the end of chapter eight. The last, ninth chapter describes a retirement home and the services it provides. The first goal was to examine the readiness of healthcare staff to communicate with the family members of dying clients. The second goal was to find the spheres in which the family members of a dying client need advice. The third goal was to examine the services provided to the family members of a dying client by a retirement home. The research questions:How are general nurses able to cope with communication with the family of a dying patient?What topics do general nurses avoid in communication with the family of a dying patient?What advice are general nurses able to give to the bereaved?What possibilities do retirement homes have to ensure dying with dignity?What services do retirement homes provide?Qualitative research in the form of semi structured interviews was chosen for elaboration of the empiric part of the thesis. The interviews were based on prepared questions and sub questions for general nurses from two retirement homes. One of them is in the South Bohemia Region and the other in the Central Bohemia Region. The sample consisted of eight general nurses. The interviews were recorded in written and then processed into individual categories. The names of the facilities are not mentioned to ensure anonymity. The thesis gives an insight into two addressed retirement homes in different regions. The research has brought the view on the care of family members and valuable comparison of the provided services and the possibilities of the homes. Communication with the family is in some situations unpleasant and stressing for a nurse, however it is frequent and inevitable. The research shows that informing of worsened state and client's death is most unpleasant and stressing. General nurses should be better aware of the phases of dying according to Elisabeth Kübler-Ross and they should realize that the family members go through the same phases. We have also found that if family members are not offered assistance and support, they usually do not ask for it. Both the homes are trying to create the environment for dying with dignity according to their possibilities. They offer unlimited visits, spiritual services and also the possibility of the last goodbye, however it is not offered automatically. The choice of funeral service is on the other hand always offered at the death notification.There are differences between the two homes in the environment where the care of the death body is taken, where the last goodbye is held and the inheritance passed. One home has the possibility to care about the deceased in a dedicated room, where also the last goodbye and inheritance passing is held. The other home does not have this possibility.
Klíčová slova: doprovázení; pozůstalý; rodinný příslušník; Umírající; accompaniment; family member; the bereaved; The dying
Citace: ZIMOVÁ, Eva. Péče o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.. České Budějovice, 2015. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/42710

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-200568


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce