Metodika stanovení hladiny rezistence genotypů bramboru k původcům bakteriálních měkkých hnilob testováním plátků hlíz

Krejzar, Václav; Pánková, Iveta

Hladina rezistence genotypů bramboru k pektinolytickým bakteriím se stanovuje metodou inokulace plátků hlíz bramboru. Oloupané hlízy bramboru se jednorázově ponoří do 95% ethanolu a po vytažení protáhnou plamenem. Takto připravené a ošetřené hlízy jsou ve sterilních podmínkách nařezány na plátky o síle 10 mm a vloženy na filtrační papír do sterilních Petriho misek o průměru 15 cm. Uprostřed plátku se pomocí sterilního korkovrtu vyřízne důlek o průměru a hloubce 4 mm, do kterého je nakapána suspenze testované pektinolytické bakterie. Bakteriální suspenze se připravuje ve sterilní destilované vodě a pomocí spektrofotometru se proměří na optickou hustotu 108 cfu (colony forming units = počet bakteriálních buněk na jednotku objemu) při vlnové délce 620 nm. Filtrační papír v Petriho miskách se za účelem vytvoření podmínek s vysokou relativní vlhkostí vzduchu následně přelije sterilní destilovanou vodou. Petriho misky s inokulovanými plátky bramboru jsou uchovávány v termostatu při teplotě 28°C. Po 24 hodinách se provede hodnocení měřením šířky zóny rozloženého pletiva plátku. Podle průměrné šířky zóny rozloženého pletiva dvou plátků od jedné odrůdy se testované genotypy bramboru rozdělují do 4 skupin: (i) rezistentní (0 – 5,9 mm); (ii) slabě náchylné (6 – 11,9 mm); (iii) náchylné (12 – 17,9 mm); (iv) velmi náchylné (18 – 25 mm).

host :: přihlásit Digitální repozitář
		Hledej		Nový záznam		Nápověda		O repozitáři