Název: Vliv tranzitní krmné dávky a délky stání na sucho na užitkovost dojnic
Autoři: Čermáková, Jana
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2013
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Cílem disertační práce bylo zkoumat vliv délky suchostojné periody a typu diety na příjem krmiva, mléčnou užitkovost, zdravotní stav a reprodukční ukazatele vysokoužitkových dojnic. Do experimentu bylo zařazeno 29 vysokoprodukčních dojnic, rozdělených do dvou vyvážených skupin. Kontrolní skupina dojnic (C; n=14), přidělena k tradiční suchostojné periodě přibližně 60 dnů (57 +- 5,9 d), byla krmena dietou odpovídající nutričním požadavkům zasušených dojnic. Přibližně 3 týdny před plánovaným otelením byla do jejich diety přidána směs koncentrovaných krmiv (3 kg/ks/den). Dojnice pokusné skupiny (S, n=15), přiřazené zkrácené době stání na sucho (35 +- 6.3 d), byly krmeny dietou pro závěrečnou fázi laktace až do otelení. Po otelení dojnice v obou skupinách přijímaly stejnou dietu, odpovídající laktačním požadavkům dojnic na počátku laktace. Příjem sušiny v období 60 dnů před otelením byl přibližně o 4,11 kg/ks/den vyšší u pokusné skupiny S (17,1 kg/ks/den) v porovnání s kontrolní skupinou C (13,0 kg/ks/den) (P=0,0004). Nicméně, po otelení byl příjem sušiny naopak o 0,71 kg/ks/den vyšší u kontrolní skupiny: C = 21,48 kg/ks/den vs. S = 20,77 kg/ks/den S (P>0,05) a dojnice se zkrácenou dobou stání na sucho produkovaly o 3,34 kg/den (8,3 %) méně mléka a jejich laktační křivky byly plošší v průběhu prvních 100 dnů laktace. Za normovanou laktaci (305 dnů) nadojily dojnice v průměru 10 583 kg (C) a 9 638 kg (S) mléka. Nebyly zjištěny rozdíly v živé hmotnosti, tělesné kondici, ani výšce podkožního tuku mezi skupinami C a S. Zkrácení doby stání na sucho a zkrmování diety pro 2. fázi laktace zvýšilo koncentrace VFA a snížilo pH v bachoru v období před otelením v porovnání s dojnicemi s typickou dobou stání na sucho (P<0,05). Nebyly zjištěny významné rozdíly v základních parametrech krve a bachorové tekutiny dojnic po otelení. Inseminační interval u dojnic se zkrácenou dobou stání na sucho byl průměrně o 34 dnů kratší v porovnání s typickou dobou stání na sucho (S = 64,67 dnů vs. C = 99,11 dnů; P=0,007). Zkrácení doby stání na sucho neovlivnilo kvalitu mleziva, ani porodní hmotnost telat. The aim of this doctoral thesis was to investigate the effects of dry period length and type of diet through dry and transition periods on feed intake, lactation performance, health status and reproduction of high-yielding dairy cows. The experiment was conducted with 29 high-yielding dairy cows which were divided into two groups. The control group (C; n=14) was assigned to a traditional dry period of approximately 60 d (57 +- 5.9 d) and was fed a far-off dry cow ration from dry-off until 21 d prepartum. From d 21 until calving, the cows were switched to a pre-calving ration containing an additional 3 kg of concentrates. The cows of experimental group (S; n=15) were assigned to a shortened dry period (35 +- 6.3 d) and were continuously fed a late-lactation diet until calving. After calving, both groups were fed the same lactation diet corresponding to their lactation requirements. Dry matter intake of the cows assigned to a shortened dry period and fed a late-lactation diet (17.1 kg/cow/d) was approximately 4.11 kg per cow/d greater compared with the control group (13.0 kg/cow/d) through 60 d prepartum (P=0.0004). After calving, however, the average dry matter intake was approximately 0.71 kg per cow/d higher in the control group (21.48 kg/cow/d (C) vs. 20.77 kg/cow/d (S); P>0.05). Cows with a shortened dry period produced approximately 3.34 kg/d (8.3%) less milk and had flatter lactation curves during the first 100 d of lactation. Through standardized lactation (305 days) cows produced in the average 10 583 kg (C) and 9 638 kg (S) of milk. No differences were observed in live body weight, body condition score or back-fat thickness between the treatments. Shortening the dry period and feeding a late-lactation diet increased the concentrations of VFA and decreased the rumen pH (P<0.05). No differences were observed in basic parameters of blood and rumen fluid after calving. The insemination interval of the cows with shortened dry period was in the average about 34 days shorter compared with conventional dry period (S 64.67 d vs. C 99.11; P=0.007). Shortening the dry period did not affect the colostrum quality or birth weights of the calves.
Klíčová slova: metabolismus; mléčná užitkovost; mléčný skot; výživa zvířat

Instituce: Mendelova univerzita v Brně (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Text práce je neveřejný, pro více informací kontaktujte osobu uvedenou v repozitáři Mendelovy univerzity.
Původní záznam: http://is.mendelu.cz/zp/index.pl?podrobnosti=46372

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-634506


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Mendelova univerzita v Brně
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce