Název:
Postoje sester k ošetřovatelské péči o klienty v terminálním stádiu na oddělení ONP a LDN
Překlad názvu:
Attitudes of nurses to nursing care for terminally ill clients in the long term care Departments
Autoři:
SCHMIDOVÁ, Žaneta Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2014
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Terminální stav označuje postupné a nevratné selhávání vitálních funkcí a orgánů,končící smrtí. Tento stav bezprostředně předchází smrti. Terminální stav můžeme chápat jako vlastní umírání. "Pojem umírání však ale v žádném případě nemůžeme redukovat pouze na terminální stav" (Kelnarová, 2007, s. 10). Pro sestru a celý tým, který se o umírajícího stará je z hlediska ošetřovatelského ten nejnáročnější (Theová, 2002).Tato práce se zabývá zmapováním ošetřovatelské péče o klienty v terminálním stádiu a možností vyrovnávání se sester s péčí o umírající klienty a jejich rodinné příslušníky.Zpracování výzkumné části práce probíhalo formou kvalitativního výzkumu.Cílem bylo získání kvalitních dat k danému tématu. Jako nejvhodnější metoda byla vybrána technika polostrukturovaného hloubkového rozhovoru . Respondentům bylo přiděleno číslo. Následně byly očíslovány řádky, aby bylo možné na ně odkazovat. Metodou ,,papír a tužka" byla analyzována data a vytvořeny čtyři kategorie. V daných kategoriích vzniklo deset podkategorií. Zjištěné informace byly zpracovány do schémat. Rozhovory probíhaly od února do dubna 2014. Výzkumný soubor byl tvořen šesti sestrami, pracujících na oddělení následné péče. Sestry byly cíleně vybírány v různých věkových kategoriích, aby výsledná data byla co nejobjektivnější. Mezi respondenty byl i jeden muž pracující na pozici sestry.Z výpovědí respondentů vyplynulo, že sestry pracující na oddělení následné péče mají základní znalosti o této problematice, dokáží se zorientovat v problematice umírání, délce terminálního stádia, dokáží popsat četnost setkání s umírajícím klientem. Uspokojování potřeb terminálně nemocných klientů zvládají sestry dobře, neopomíjí žádné z potřeb. Sestry dokáží klienta brát z holistického pohledu. Náročnost péče o umírajícího berou jako část svojí práce, nevnímají odlišnost péče, o umírajícího se starají jako o kteréhokoliv jiného klienta, kterého mají na oddělení. Popisují svoje zkušenosti s umírajícími, i jejich rodinami, jako problematické popisují pouze komunikaci s umírajícím a jeho rodinou, občas neví, jestli jednají správně a bojí se, aby neublížili. Komunikují s klientem i jeho rodinou dle svého nejlepšího svědomí a doufají, že ten jejich přístup je správný. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry umí předcházet syndromu vyhoření, ví, že musí dbát o sebe, mít rády svoji práci, mít pozitivní přístup k životu. Syndrom vyhoření vnímají jako problém, u sebe se snaží mu předejít a když se u nich vyskytnou náznaky nepohody a nespokojenosti ze zaměstnání, snaží se hledat to lepší a nepoddávat se tomu. Vyjma jedné respondentky, která sebe popisuje jako vyhořelou bez šance změny. Toto je ovšem dáno samotnou osobností dané respondentky. Závěry: Z výzkumu vyplývá, že sestry mají dostatek znalostí o problematice terminálně nemocných na svém oddělení, dokáží provádět kvalitní ošetřovatelskou péči. Ovšem přiznávají, že mají někdy strach z toho, zda s klientem jednají momentálně správně tak, aby mu neublížili. Po zjištění tohoto faktu byla jako výstup z práce vytvořena brožura, která sestrám dá návod k obecnému přistupování k umírajícím a pomůže tak minimalizovat negativní dopady na klienta. Terminal phase means gradual and irreversible failure of vital functions and organs ending in death. This state directly precedes death. We can understand terminal stage as dying itself. "Nevertheless the term dying must in no case be reduced to terminal phase" (Kelnarová, 2007, p. 10). It is the most demanding phase for a nurse and the whole team caring about a dying patient (Theová, 2002).This thesis deals with mapping nursing care of clients at terminal stage and the possibilities of coping with the care of dying clients and their family members for nurses.The research part was elaborated in the form of qualitative research. The aim was to obtain high quality data to given topic. The technique of semi structured in-depth interview was chosen as the most suitable method. Each respondent was given a number. Lines were subsequently numbered to enable references. The data were analysed by the paper-and-pencil method and four categories were created. Ten subcategories were created within the given categories. The information obtained was processed in schemes. The interviews were performed from February to April 2014.The research sample consisted of six nurses working at a long-term care department. The nurses were intentionally chosen in various categories to get the most objective possible data. There was also one man working at the position of a nurse.The respondents' answers showed that nurses working at the long-term care department have basic knowledge of the issue, are able to get oriented in the problems of dying, the terminal stage length, are able to describe the frequency of meeting with a dying client. The nurses cope well with satisfying the needs of terminally ill clients, they do not omit any of the needs. The nurses are capable of having holistic approach to clients. They take the demands of the care about a dying client as a part of their work, they make no difference and care about a dying person as of any other client at their department. They describe their experience with the dying and their families, they only describe communication with a dying client and his/her family as problematic and sometimes they are not sure whether they act correctly and are afraid of hurting someone. They communicate with such a client and his/her family according to their best conscience and they hope that their approach is the right one. The research has also shown that the nurses are able to prevent the burnout syndrome, they understand that they have to care about themselves, they must like their work, have positive approach to life. They perceive burnout syndrome as a problem, they try to prevent it and if they feel symptoms of inconvenience and dissatisfaction with their job they try to find the better aspects and not to give up. Except for one respondent, who describes herself as burned out. This is however given by the respondent's personality itself.The research shows that nurses have sufficient knowledge of the problems of terminally ill clients at their department, that they are able to provide quality nursing care. They however admit that sometimes they are not completely sure whether they treat a client correctly not to hurt him/her in given situation. After this fact was discovered a brochure was prepared giving nurses instructions for general approach to dying clients and help them minimize negative impact on a client.
Klíčová slova:
oddělení následné péče; sestra; syndrom vyhoření; terminální stádium; burnout syndrome; long-term care department; nurse; terminal stage Citace: SCHMIDOVÁ, Žaneta. Postoje sester k ošetřovatelské péči o klienty v terminálním stádiu na oddělení ONP a LDN. České Budějovice, 2014. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/33497
host ::
