Název: Komunikace sestry s klienty s mentálním postižením v ústavech sociální péče.
Překlad názvu: Nurse´s Communication with Mentally Disabled Clients in Social Care Institutes.
Autoři: KOLÁŘOVÁ, Zdeňka
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2014
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Teoretická východiska Komunikovat můžeme pomocí slov neboli verbálně, nebo pomocí řeči těla, neverbálně. Sesterská komunikace je velmi specifickým druhem komunikace. Pro správné plnění sesterské role, musí sestra splnit tři přístupy. Prvním přístupem je kolektivní orientace, dalším je univerzalismus a posledním přístupem je emocionální neutralita. Mentální retardace je zaostávání vývoje rozumových vlastností, dochází k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Toto onemocnění postihuje klienta ve všech složkách jeho osobnosti, duševní, tělesnou i sociální. Mentální handicap můžeme rozdělit z několika hledisek. Podle vývojového období ho dělíme na vrozené a získané onemocnění. Mentální retardaci dále můžeme rozdělit na atroficko-degenerativní, ischemicko-vaskulární a symptomatickou mentální retardaci. Podle druhu chování ji dělíme na typ eretický, typ torpidní-apatický a typ nevyhraněný. Mentální retardaci klasifikujeme do několika tříd podle výšky dosaženého IQ. Jedná se o lehkou mentální retardaci, středně těžkou, těžkou a hlubokou mentální retardaci. Kromě těchto rozlišujeme ještě jinou a nespecifikovanou mentální retardaci. Ústavy sociální péče mají za úkol pomoc a podporu klientům s mentálním handicapem v sociálním začleňování se. Cíle práce Cílem této bakalářské práce bylo zjistit specifika komunikace sestry s klienty s mentálním postižením v ústavech sociální péče. Metodika Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metoda. Údaje byly zjišťovány pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Před zrealizováním samotného výzkumného šetření bylo požádáno o povolení ředitelů jednotlivých ústavů, kteří s výzkumem souhlasili. Po jejich souhlasu bylo jednáno i s vrchními a staničními sestrami jednotlivých ústavů. I v tomto případě se dostalo kladné odpovědi. Ve spolupráci se sestrami bylo zrealizováno osm rozhovorů. Rozhovory byly poskytnuty sestrami, které pracují s klienty s mentálním handicapem. Rozhovory probíhaly zcela anonymně v uzavřených místnostech přímo v ústavech sociální péče. Zdravotní sestry odpovídaly na deset otázek. Jejich odpovědi byly zaznamenávány písemně i pomocí nahrávky na diktafon. Záznamy rozhovorů byly analyzovány a výsledky byly následně rozděleny do kategorií a podkategorií. Pro větší přehlednost byla vytvořena schémata v programu Xmind. Výzkumné šetření bylo provedeno v březnu 2014. Výsledky Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, jakým způsobem sestry vnímají svoji komunikaci s klientem. Většina odpovědí se shodovala v tom, že ji sestry vnímají jako nedostatečnou, ale vždy najdou cestu, jak se s klientem domluvit. Dále se výzkumné šetření zabývalo specifiky v komunikaci s klienty s mentálním handicapem. Neverbální komunikace bývá klienty s mentálním handicapem častěji upřednostňována. Závěr Výzkumné otázky stanovené v této práce byly zodpovězené a tím byl cíl splněn. Výsledky této práce mohou sloužit jako podpůrný materiál v hodinách psychologie a komunikace. Tato práce může sloužit dále jako pomocný materiál při školení sester v oblasti komunikace, které pracují v ústavech sociální péče. Theoretical grounds We can communicate through words, that is verbally, or through body language, that is non-verbally. Communication of nurses is a very specific kind of communication.In order to fulfil her role, a nurse has to meet three following conditions. The first concerns collective orientation; another one is universalism; and the last one is about emotional neutrality. Mental retardation means that people are at disadvantage of normal development of intellectual powers, there is a distinctive development of some psychological features and breakdown of adaptation behaviour. This disorder affects a patient in all elements of his or her personality, that is, in mental, physical and social areas. Mental disability can be divided into multiple view points. In terms of developmental period it is differentiated into inborn handicaps and acquired ones. Mental handicap can be further differentiated into atrophic-degenerative, ischemic-vascular and symptomatic mental retardation. In terms of behavioural type it is divided into eretic, torpid-apathetic types and indeterminate ones. Mental retardation is classified into several classes depending on the level of achieved IQ. These are low, medium-high, high, and severe mental retardation and other unspecified types of mental retardation. Residential care homes are supposed to help and support patients with mental handicap with their social integration. They focus on clients who suffer hardship, which may be caused by various factors. Aim of the paper The aim of the paper is to find out the specifics of communication between nurses and patients with mental disabilities in residential care homes. Methodology Qualitative methods were used for this inquiry. Data were gathered by the means of interviews. Before the individual interviews, permission was first taken from the managers of individual residential care homes then from the head nurses. Eight interviews were conducted with cooperation of the nurses. The interviews were conducted by nurses, who deal with mentally handicapped patients. The interviews were anonymous and conducted right in these institutions. The interview contains ten questions in writing and which were recorded. The data were analyzed and the results subsequently divided into categories and subcategories. For the fuller clarification, schemes were created with Xmind programme. The research inquiry was conducted in March 2014. Results On the basis of the research inquiry it was found how nurses perceive their communication with patients. Most of the answers were similar in that nurses consider communication as insufficient but that they always find a way to agree with the patient. Further the inquiry deals with the specifics of communication with the mentally disabled patients. Non-verbal communication is very often preferred method of communication with mentally disabled patients. Patients, who mostly have difficulty in expressing themselves verbally, have very developed body language. The differences in communication with a patient with mental disability are seen by respondents in their very slow speech, frequent repetition of what they have been just told, and their impulsiveness. Also the use of pictograms or pictures are seen by nurses as a difference. In the last part of the inquiry, barriers in communication both on the part of a nurse and patient were researched. Conclusion Taking into consideration the final results of the study, it is possible to say that the research questions were answered and the aim was thus fulfilled. The results can serve as supportive material in lessons in psychology and communication. It can also function as material during training in communication for nurses who work in residential care homes.
Klíčová slova: komunikace; mentální retardace; Sestra; ústavy sociální péče; communication; mental retardation; nurse; social institute care
Citace: KOLÁŘOVÁ, Zdeňka. Komunikace sestry s klienty s mentálním postižením v ústavech sociální péče.. České Budějovice, 2014. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/38363

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-174320


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce