Název: Význam prebiotik a probiotik při onemocnění v dětském věku
Překlad názvu: The importance of probiotics and prebiotics in diseases of childhood
Autoři: JERKOVIČOVÁ, Diana
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2013
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat a shrnout problematiku významu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě onemocnění v dětském věku ve formě teoretické práce s využitím celé řady literárních zdrojů, a to jak českých, tak i zahraničních. Nejdůležitějším předpokladem pro správný tělesný růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte je správná výživa. Nejjednodušším a zároveň nejpřirozenějším způsobem výživy kojence je kojení. Mateřské mléko má naprosto ideální složení, optimální teplotu a chrání kojence před různými infekcemi a alergiemi. K osidlování střevní mikroflóry, která ovlivňuje mimo jiné i náš imunitní a zažívací systém, začíná docházet až při porodu (vaginální a fekální mikroflóra matky) a dále z mateřského mléka či okolního prostředí. Osidlování je zpožděno, pokud bylo dítě narozeno císařským řezem. Pokud jsou novorozenci výlučně kojeni, jejich střevní mikroflóra bude z 90 % složena ze zdraví prospěšných bifidobakterií a laktobacilů. Jako probiotika jsou označovány živé organismy (bakterie a kvasinky), které mají prokazatelně pozitivní vliv na zdravotní stav hostitele, pokud jsou aplikovány v adekvátním množství. Využití probiotik v pediatrické praxi se za posledních deset let ztrojnásobilo. Nejvíce využívané jsou bifidobakterie a laktobacily. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují hostitele tím, že selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu některých kmenů střevní mikroflóry. První oblastí zájmu vlivu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě různých onemocnění v dětském věku byla atopická onemocnění, jejichž prevalence v posledních desetiletích značně ovlivňuje celou společnost. V případě atopické dermatitidy a potravinových alergií existuje celá řada optimistických studií, která prokazují pozitivní vliv především kombinace probiotik a prebiotik (synbiotik), na druhou stranu ale existují i studie, které jsou k této problematice spíše skeptické a tento pozitivní vliv nepotvrzují. Přesvědčivější výsledky pocházejí z oblasti průjmových onemocnění. Co se týká akutních průjmových onemocnění, které bývají u dětí způsobeny především rotaviry, byl zaznamenán prokazatelně pozitivní vliv probiotik, kdy docházelo ke zkrácení doby trvání rotavirového průjmu až o 40 hodin, případně ke snížení počtu stolic a trvání průjmu přibližně o jeden den a to především v případech, kdy došlo k jejich časnému podání. Stejně tak byl ve většině případů uváděn pozitivní vliv užívání probiotik při průjmu souvisejícím s užíváním antibiotik a to především při jejich současném podávání. Co se týká nespecifických střevních zánětů, optimistických výsledků je dosaženo především v případě ulcerózní kolitidy, kdy je využití a pozitivní vliv probiotik v léčbě pacientů s lehkou až střední aktivitou zánětu srovnatelné s medikamentózní léčbou, nicméně u Crohnovy nemoci není jejich pozitivní vliv zcela jednoznačný. Pozitivní výsledky přicházejí také v oblasti nekrotizující enterokolitidy u nedonošených novorozenců. Bohužel jsou tyto výsledky špatně interpretovatelné. Velice podobně je na tom výzkum vlivu probiotik a prebiotik při prevenci nozokomiální sepse u nedonošených novorozenců. Ačkoli se ukazuje určitý pozitivní vliv a to především u novorozenců s velmi nízkou porodní váhou, nebyl pozitivní vliv probiotik ani prebiotik v různých studiích zcela prokázán a bylo by žádoucí posouzení jejich bezpečnosti a efektivnosti dalšími výzkumy. Bylo by třeba prověřit, které konkrétní druhy probiotik využívat a v jakém dávkování. Obecně by se tedy dalo říci, že přes všechny optimistické výsledky pozitivního vlivu probiotik a prebiotik u prevence a léčby různých onemocnění, by bylo třeba dalších výzkumů, aby byl tento pozitivní vliv potvrzen či vyvrácen. The major goal of this thesis was to explore and summarize the issue of the importance of prebiotics and probiotics in the prevention and treatment of disease in childhood in the form of theoretical work using a variety of literary sources, both Czech and foreign. The most important prerequisite for proper physical growth, health and psychosocial development of the child is good nutrition. The simplest and most natural way of feeding babies is breast-feeding. Breast milk is absolutely perfect composition, optimum temperature and protects infants against various infections and allergies. The colonization of the intestinal microflora, which affects among other things, our immune and digestive system, begins to occur during childbirth (vaginal and fecal microflora from its mother), and from breast milk or the environment. The settlement is delayed if the child was born by Caesarean section. If infants are only breastfed their intestinal microflora is composed of 90% of healthy bifidobacteria and lactobacilli. Probiotics are referred as living organisms (bacteria and yeasts) which have shown positive influence on the health of the host when administered in adequate amounts. Probiotics in pediatric practice has tripled over the last ten years. The most used are bifidobacteria and lactobacilli. Prebiotics are non-digestible food ingredients that beneficially affect the host by selectively stimulating the growth and / or activity of certain strains of intestinal microflora. The first area of concern of the effect of prebiotics and probiotics in the prevention and treatment of various diseases in children were atopic disease whose prevalence in recent decades, greatly affects the whole society. In case of atopic dermatitis and food allergies there are number of optimistic studies that demonstrate the positive effect of combination of probiotics and prebiotics (synbiotics), on the other hand, there are studies on this issue which are rather skeptical and do not confirm this positive effect. Convincing results come from the area of diarrhoea. Regarding acute diarrhoea that are in children caused mainly by rotavirus, was observed clearly positive effects of probiotics, which occur to shorten the duration of rotavirus diarrhea to about 40 hours, or to reduce the number of stools and the duration of diarrhea by approximately one day, and especially where there has been the early administration. Similarly, in a majority of cases the positive impact of the use of probiotics for diarrhoea associated with antibiotic treatment, especially during simultaneous use. Regarding inflammatory bowel diseases, favorable results are achieved in particular in the case of ulcerative colitis, which is the use of a positive effect of probiotics in the treatment of patients with mild to moderate inflammatory activity comparable to drug treatment, but in Crohn's disease, a positive influence is entirely clear. Positive results also come in necrotizing enterocolitis in preterm neonates. However, these results are difficult to interpret because studies. Very similar results in the effects of probiotics and prebiotics are in the prevention of nosocomial sepsis in preterm infants. Although showing some positive effects, particularly in infants with very low birth weight, there was a positive effect of probiotics or prebiotics in different studies fully demonstrated and it would be desirable to assess the safety and effectiveness of future research. It would be necessary to examine which specific types of probiotics should be used and in what dosage. In general, therefore, could be said that despite all the optimistic results of a positive effect of probiotics and prebiotics in the prevention and treatment of various diseases, there is the need for further research, that this positive effect is confirmed or refuted.
Klíčová slova: děti; onemocnění; prebiotika; Probiotika; střevní mikroflóra; teoretická práce; výživa; children; disease; intestinal microflora; nutrition; prebiotics; Probiotics; theoretical thesis
Citace: JERKOVIČOVÁ, Diana. Význam prebiotik a probiotik při onemocnění v dětském věku. České Budějovice, 2013. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/34149

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-156394


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce