2019-03-28
15:08 |
Proměny rakovnické měšťanské společnosti ve vztahu k reálce a děkanskému úřadu ve druhé polovině 19. století
Pavlíček, Tomáš W.
Autor ukazuje, jak procesy modernizace a nacionalizace změnily sociální a náboženský život na lokální úrovni v malém městě Rakovník v Čechách. Během druhé poloviny 19. století musel každý účastník žijící v měšťanské komunitě deklarovat svoji národní identitu, ačkoli některé skupiny společnosti zdá se stály stranou od českých liberálních vlastenců. Reálka ve městě byla částečně podporována nadací pražského arcibiskupa, částečně městem Rakovník. V důsledku zavedení češtiny jako vyučovacího jazyka opustila školu řada německých studentů z nedalekého jazykového příhraničí. Po laicizaci školy v roce 1871 se nové vedení snažilo zůstat loajální k pražskému arcibiskupovi a lokálnímu duchovenstvu stejně jako k měšťaské elitě. V tomto směru profesor dějepisu Zikmund Winter psal svou studii k 50. výročí reálné školy s cílem povzbudit město, aby školu finančně podporovalo. Důsledná analýza pramenů ukazuje, jak kombinace dobrého katolického města a školy byla používána jako nástroj pro vyjádření státní loajality.
Úplný záznam
|
2019-03-28
15:08 |
Střípky z dějin První republiky. Orientální ústav, Alois Musil a neuskutečněná cesta do Orientu
Jůnová Macková, Adéla
Vznik a počátky Orientálního ústavu jsou dosud nejméně probádanou dobou působení tohoto ústavu. Alois Musil, Rudolf Hotowetz a Zdeněk Fafl hráli v této době nesporně nejdůležitější roli při vyjednávání s ministerstvy o podobě a zaměření ústavu, podíleli se na budování členské základny. Alois Musil sepsal první stanovy a k jejich upřesnění mělo dojít díky tzv. „obhledné cestě po Orientu“, jež byla plánována počátkem dvacátých let 20. století. Ačkoli se cesta samotná nakonec neuskutečnila, její přípravy dochované v korespondenci Aloise Musila s Rudolfem Hotowetzem a Zdeňkem Faflem, představují Musilovo chápání role Orientálního ústavu v Československu.
Úplný záznam
|
2018-11-26
14:31 |
Úplný záznam
|
2018-09-11
13:31 |
Petr Bezruč a meziválečné ostravské dělnické milieu: básníkovo dílo napříč třídami, konfesemi a politickými stranami
Jemelka, Martin
Ještě za první světové války bylo jméno Petra Bezruče a název jeho básnické sbírky Slezské písně ostravskému dělnictvu neznámé. Během prvního poválečného desetiletí Slezské písně pronikly hluboko do kořenů ostravského dělnického spolkového života, staly se součástí jeho veřejného diskursu a zaznívaly při slavnostních příležitostech jako manifestační texty se značným mobilizačním potenciálem. Bezručova života a díla se nedovolávaly jen přidružené organizace sociální demokracie v čele s Dělnickou tělocvičnou jednotou a Sdružením sociálnědemokratických bezvěrců, ale i Klubu českých turistů a církví římskokatolické a československé. Respekt k regionálním souvislostem a obecně známým historickým událostem, vyhrocený nacionalismus namířený jak proti polskému, tak německému etniku, antiklerikalismus a otevřená deskripce tragických dopadů sociopatologických jevů moderní průmyslové společnosti urychlovaly a usnadňovaly akceptaci a identifikaci ostravského dělnictva s Bezručovým dílem.
Úplný záznam
|
2018-01-02
14:24 |
Úplný záznam
|
2017-12-07
15:36 |
Úplný záznam
|
2017-05-18
13:54 |
Úplný záznam
|
2017-05-18
13:54 |
Úplný záznam
|
2017-05-18
13:54 |
Úplný záznam
|
2017-05-18
13:54 |
Úplný záznam
|
host ::
