Etnologický ústav

Nejnovější přírůstky:
2021-03-28
00:01
Slezská identita: metodologickému nacionalizmu navzdory
Wyss, Johana
V tomto příspěvku autorka vysvětluje jak a proč se slezská identita vzpírá zažitým předpokladům, že fixní etno-nacionální identita je přirozená a nutná forma moderní společnosti a také nepostradatelná analytická jednotka.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Přínos Františka Sušila a jeho družiny k soudobému církevnímu a národnímu dění na Moravě
Zobačová, Andrea
Příspěvek pojednává o přínosu F. Sušila a jeho družiny k církevnímu a národnímu dění v 19. století na Moravě, vlastenecké výchově v brněnském filozofickém ústavu a kněžském semináři

Úplný záznam
2021-03-07
00:01
We all Know That, Don´t We?: Situating Scholarly Knowledge about the Czech 'Folklore Movement'
Zdrálek, Vít
The text is a reflexive contemplation of the ‘common sense’ in Czech music folkloristics/ethnology from the point of view of the Czech ethnomusicologist whose personal as well as research experience has, significantly in this context, been formed outside the Czech folklore and folkloristics/ethnology practices and discourses. Partly based on reflexive ethnographic observations of the ongoing research project ‘Weight and Weightlessness of Folklore: The Folklore Movement of the Second Half of the 20th Century in the Czech Lands’ (2017-2019) hosted by the Ethnological Institute, Czech Academy of Sciences, partly based on autoethnographic self-inspections of the author’s experience of the ‘alien affect’ towards the dominant Czech folklore discourse in the Czech-German ‘borderlands’ of the 1980s and the 1990s, and partly discussing the post-1989 folkloristics/ethnology versus anthropology debate and the less pronounced, but no less acute music folkloristics/ethnology versus ethnomusicology debate in the Czech Republic, the text formulates what it hopes to be the key questions for understanding the positionality of Czech music folkloristics/ethnological knowledge and creates an intellectual space for self-reflexive disciplinary discussion which it sees as critical for the future of the Czech music folkloristics/ethnological research.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Procházková, Jarmila
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)
Toncrová, Marta
Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly častěji nebo výhradně v interiéru, pro interpretaci dalších byl potřeba volný prostor. Působení prostoru na píseň někdy umocňovala také jejich funkce: vznikaly tak rozdíly mezi intimním zpěvním přednesem a zpěvem spojeným s tancem.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Od folkloru k world music: Hudba a prostor
Uhlíková, Lucie ; Přibylová, I.
The conference edited proceedings on folk and ethnic music, modern folk music and world music.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century
Uhlíková, Lucie
The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture, however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Uhlíková, Lucie
Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé světové válce a navazuje také na vývoj v meziválečném Československu i na starší activity. Postupně vznikl nový jevištní i hudební žánr reprezentovanými výraznými osobnostmi, které se stávaly vzory pro způsob práce s folklorním materiálem. Ten souvisel především s kulturou venkova, jeho novým životním prostorem se však stalo zejména město. Aktivity folklorních souborů přispěly k tomu, že lidové tradice se ve druhé polovině 20. století staly nejen prostorem pro uměleckou seberealizaci, ale také důležitým sociokulturním kapitálem na úrovni lokální i regionální.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Literature on the Folklore Revival Movement in the Czech Journal Taneční listy 1963: a Critical Analysis
Gremlicová, Dorota
This study examines texts published in the Czech journal Taneční listy which deal with the folklore dance and song revival movement after 1945. A detailed analysis is conducted of various texts from the 1963 volume, paying special attention to the dominant themes and typical patterns of thinking. Through the analysis, shifts in the conceptualization of the folk movement in Czechoslovakia in the early 1960s are addressed in connection with changes in the social, political and cultural contexts.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
The Power of Tradition(?): Folk Revival Groups as Bearers of Folk Culture
Pavlicová, Martina
A growing interest in rural folk culture among the intelligentsia could be seen throughout Europe (and in the Czech Lands also) in the nineteenth century, often as a symbolic aim of finding a national identity. The turn of the twentieth century saw the demise of many archaic manifestations of folk culture in the everyday life, however also the beginning of their “second life”. The paper is opening questions about the role of folk revivals groups in this process.

Úplný záznam