Akademie múzických umění v Praze

Nejnovější přírůstky:
2019-01-07
14:42
Obraz násilné ženy
Chalupová, Barbora ; Klusáková, Veronika (vedoucí práce) ; ŘEZNÍČEK, Martin (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám způsoby zobrazování násilí působeného ženami v kontextu hraného filmu západní kultury minulého roku - tj. 2017. Popisuji konktrétní příklady ženského násilí ve filmu na pozadí mocenských a genderových tendencí ve společnosti. Silnými ženskými postavami se zabývám z pohledu několika okruhů, a to na základě motivací k násilí, propracovanosti charakterů a možného společenského dopadu ve smyslu redefinování postojů k genderovým otázkám. Na závěr navrhuji vlastní řešení ve formě jakéhosi manifestu. Uvádím vlastní představu o překonání dilemat při snaze zobrazit (ná)silné a zároveň uvěřitelné postavy, osvobozené od zátěže stereotypních očekávání.

Úplný záznam
2019-01-07
14:42
Mezi filmem a komiksem
Michal, Petr ; Kořínek, Pavel (vedoucí práce) ; JANEČEK, Vít (oponent)
Práce srovnává filmové a komiksové zpracování animovaného dokumentárního filmu Valčík s Bašírem s cílem poukázat na příležitosti a úskalí, které komiksová forma (jako poloha „dokumentárního“) skýtá.

Úplný záznam
2019-01-07
14:42
Specifika výroby televizního pořadu v mezinárodním hubu
Vacík, Jakub ; KRUML, Milan (vedoucí práce) ; VLACH, Jiří (oponent)
Práce se zabývá problematikou produkčních hubů. Pojem je zde definován a zařazen do kontextu. Dále jsou uváděny příklady českých televizních pořadů, které vznikly v mezinárodních hubech. Zabývám se jejich odlišnostmi a zkoumám výhody a nevýhody výroby televizního pořadu v takovém prostředí. Závěrem pak nabízím úvahu o možnosti vybudování produkčního hubu v České republice.

Úplný záznam
2019-01-07
14:42
Nároky na funkci hudební režie v digitálním vícestopém nahrávacím procesu
Stejskalová, Sylva ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; ŠTILEC, Jiří (oponent)
Hudební režie se stala v průběhu 20. století plnohodnotnou uměleckou profesí. Vyvinula se souběžně s nahrávací technologií od prvních náznaků u fonografu až po nepostradatelnou součást digitálního vícestopého nahrávacího procesu. Její příběh naplnil životy mnoha významných osobností, zejména skladatelů, dirigentů či muzikologů. Jejich umělecký kredit odpovídá náročnosti, která vyplývá z podstaty zvukového snímku – zrcadla hudební kompozice a její jedinečné interpretace. Zájem o zkoumání podstaty hudební režie vyplynul z nejasných názorů na funkci hudební a zvukové režie, protože jejich vzájemná hranice není jednoznačná. Při poslechu nahrávky si bohužel neuvědomujeme, jaký vliv měla při jejím vzniku hudební režie. Je ale možné porovnat dnešní znalosti stavu profese s pamětmi významných osobností uměleckého světa i nahrávacího průmyslu. Historické prameny a literatura jsou s historickými nahrávkami dobrým zdrojem informací. Nezpochybnitelnou úlohu hudební režie při nahrávacím procesu lze doložit zmapováním všech činností hudebního režiséra a jejich podrobnou klasifikací. Zařazení hudební režie je vnitřně silně provázáno s postupy nahrávacího procesu a typy nahrávání, které nutně tuto specifickou funkci vyžadují. Jedná se o odpovědnost za správnost hudebního provedení při vnímání paralelních dějů s vysokým nárokem na soustředění. Zastřešujícím rysem hudební režie je psychologie komunikace s interpretem a členy nahrávacího týmu. Nejen u velké produkce komplikovaných projektů je hudební režie součástí nahrávacího procesu. Zaznamenávaná hudba potřebuje být kontrolována a posuzována z hlediska kvality zvuku i hudebního obsahu interpretace, které nahrávka uchovává v neměnné podobě. Hudební režie je latentně přítomna ve všech nahrávacích projektech, i když ji vykonává zástupná osoba.

Úplný záznam
2019-01-07
14:42
Cinema of transgression
Čejková, Karolína ; DAŇHEL, Jan (vedoucí práce) ; BLAŽÍČEK, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkým volným hnutím z 80. let s názvem Cinema Of Transgression. Zkoumá filmová díla stěžejních tvůrců Nicka Zedda, Richarda Kerna a Davida Wojnarowicze. Práce se snaží analyzováním jednotlivých děl nalézt společné výrazové prostředky, které jednotliví filmaři používali ke konfrontaci diváka. Díky nastínění samotného pojmu transgrese v interpretaci Georgese Bataille, nabízí čtenáři možnost nahlížet na hnutí v nové perspektivě. Zároveň díky jejímu zkoumání se snaží pochopit motivace, vznik, proces tvorby a důvod zániku těchto děl.

Úplný záznam
2019-01-07
14:42
Psychologická linka jako vyprávěcí prostředek
Dvořák, Michal ; MALIMÁNEK, Karel (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
Film je medium, které vnímáme jako svět kolem nás. Zároveň má jedinečnou schopnost se podívat i do naší duše. Jelikož film a sen mají blíže, než si můžeme myslet a odkrývá nám tajemství archetypů a jejich význam pro naši společnost. Díky analytické psychologii C. G. Junga a práce Josepha Campbella se tato práce pokouší najít klíč k tomu, jakým způsobem mohou filmy komunikovat psychologickou linkou namísto linky narativní.

Úplný záznam
2019-01-07
14:42
Mezi dokumentárním filmem a počítačovou hrou
Turečková, Kateřina ; Kratochvíl, Jaroslav (vedoucí práce) ; BENDOVÁ, Helena (oponent)
Bakalářská práce Mezi dokumentárním filmem a počítačovou hrou se zabývá postupem tvorby dokumentárního filmu Iluze režisérky Kateřiny Turečkové, který je estetickou formou připodobněn počítačové hře. V první části objasňuje motivaci režisérky takový film natočit. Dále rozebírá jednotlivé umělecké formy dokumentární film a počítačová hra. Na základě těchto poznatků práce popisuje tvorbu jednotlivých scén a následného filmového celku.

Úplný záznam
2019-01-07
14:42
Produkční systém divadel West End v Londýně
Příkopová, Michaela ; NEKOLNÝ, Bohumil (vedoucí práce) ; SVOBODOVÁ, Doubravka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá produkčním systém divadel v Londýně, konkrétně ve čtvrti West End. Na úvod popisuje specifické znaky Londýna jako hlavního města a kulturní metropole, dále se zaměřuje na historický kontext divadla v hlavním městě a podrobněji popisuje minulost a současnost čtvrti West End. V konkrétním pojetí pojednává o Arts Council England a jeho principech fungování, dále o financování kulturních institucí a divadel z hlediska historického i současného a také o získávání práv a licencování v divadle.

Úplný záznam
2018-12-07
17:59
Čínský nezávislý dokumentární film (1990-2018) v kontextu cenzurních opatření
Honcoop, Haruna ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; LOMOVÁ, Olga (oponent)
Diplomová práce popisuje situaci posledních 30 let vývoje (1990­–2018) v nezávislé dokumentární kinematografii v ČLR a stručně toto období periodizuje do tří fází. Na příkladech klíčových dokumentárních tvůrců ilustruje tematiku, možnosti a úskalí produkce a distribuce, jež fungují nezávisle na oficiální dokumentární produkci, vně cenzurního systému. Cenzurní systém médií v v pystém je v práci ná. ční. je v době hrami v roce a postrkování v současné ého nezávislého filmového festivalu v ce v ČLR je v práci popsán a ilustrován na klíčových zákonech a nařízeních, které regulují filmový průmysl, aby bylo patrné, vůči jakým mechanismům se musí dokumentární filmaři vymezovat. Práce také popisuje důležité festivaly a centra čínského nezávislého dokumentárního filmu, které byly postupně uzavřeny s nástupem nové vládnoucí garnitury. Jako důležitou práce vyzdvihuje i roli zahraničních festivalů coby alternativní možnosti distribuce čínských nezávislých dokumentárních filmů vzhledem k tomu, že současná situace žádnou oficiální distribuci filmů bez cenzurní „dračí pečetě“ neumožňuje. Zmiňuje se i o zahraničních archivech a stavu bádání na západních univerzitách. Posledním tématem, kterým se práce zabývá, je typologie reakcí filmařů na danou situaci – od autocenzury po exil. V závěru se zmiňuje také o metodách kontroly v digitální éře.

Úplný záznam
2018-12-07
17:59
Problematika krátkometrážní tvorby z pohledu producenta
Netíková, Martina ; OUKROPEC, Petr (vedoucí práce) ; KALLISTA, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá podmínky pro krátkometrážní tvorbu v českém prostředí z pohledu filmového producenta. Nejprve definuje samotný pojem krátkometržní film a následně ho zasadí do kontextu českého filmového průmyslu. Poté se věnuje postoji klíčových institucí a dalším aspektům, které ovlivňují podmínky produkce krátkých filmů. Jednotlivé kapitoly následně mapují specifika vývoje, výroby i distribuce - nastiňují odlišnosti od práce s celovečerními filmy, charakterizují jednotlivé postupy a uvádí konkrétní příklady. V závěru práce jsou pak uvedeny možnosti prodeje a případná finanční i nehmotná rentabilita.

Úplný záznam