Ústav pro jazyk český

Nejnovější přírůstky:
2021-03-28
00:00
Homonymie, nebo sémantická diferenciace?
Janyšková, Ilona
Článek řeší otázku, zda české chytat ,uchopovat, brát’ a ruské nářeční chitát’ ,kývat, viklat, houpat, kolébat’ vznikly sémantickou diferenciací ze společného praslovanského základu, či zda se jedná o geneticky nepříbuzná homonyma.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Deminutivní tvoření oikonym na území Čech
Martinkovičová, Barbora
Cílem studie je předložit seznam všech doložených deminutivních oikonym na území Čech odvozených od obyvatelských a posesivních místních jmen, popsat slovotvorné typy, jejich chronologizaci a způsob vzniku. Studie umožňuje srovnání s výsledky analýzy Rudolfa Šrámka, jenž zkoumal deminutivní oikonyma na moravskoslezském území. Dospívá k závěru, že se deminutiva na území Čech liší ve všech zkoumaných aspektech, důvodem by mohly být větší územní rozsah sledované oblasti a čilejší kolonizační aktivita na tomto území.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
O známých i neznámých názvech minerálů
Děngeová, Zuzana
V příspěvku je věnována pozornost názvům minerálů. Při analýze lexikálního materiálu vycházíme z hesláře písmene A připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) a z publikace Nerostopis čili Mineralogia (z roku 1837) Jana Svatopluka Presla. Zaměřujeme se na sémantickou motivaci vzniku názvů minerálů a na pojmenovací postupy, které jsou při pojmenovávání minerálů využívány. Představujeme strukturu heslového odstavce terminologických hesel, názvů minerálů, v ASSČ.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Fronta na maso – Husákova stodola – Stalinova ponožka aneb Pražská nestandardizovaná urbanonymie jako prostředek tiché rezistence i kolektivního humoru v čase světlých zítřků
Ptáčníková, Martina
Městskou urbanonymii lze charakterizovat jako mnohovrstevnatou strukturu. Netvoří ji jen jména, která lze vidět na uličních tabulkách na nárožích domů, ale také jména nestandardizovaná, vznikající zcela spontánně, uplatňující se primárně v komunikaci mluvené a sloužící v určitém kontextu jako náhrada jmen standardizovaných. Tento příspěvek se věnuje nestandardizovaným jménům, která se užívala v době bývalého režimu. Jejich funkcí bylo mj. ironizovat (někdy přímo i dehonestovat) režim a jejich vznik byl odmítnutím úředně vnuceného názvosloví, jakož i obranou před přejmenovací mánií. Žádná pozornost nebyla dosud věnována této skupině nestandardizovaných urbanonym, jejich společenské ani komické úloze. Přitom právě na nich se nejvíce ukazuje potřeba sběru veškeré nestandardizované urbanonymie. S odchodem nejstarších pamětníků zmizí tato jména, věrně ilustrující svou dobu i paměť města, v propadlišti dějin navždy.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym
Štěpán, Pavel
Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat jisté odlišnosti. U mnoha toponym plurálové zakončení neplní svou obvyklou úlohu pouhé gramatické koncovky, protože nevyjadřuje pluralitu nebo vícečetný charakter objektu (např. skutečnost, že objekt sestává z více částí). Užití plurálového zakončení je u mnoha toponym analogické, analogie je založena na mechanickém napodobení formy jiných toponym. V těchto případech plurálové zakončení plní spíše funkci derivačního slovotvorného sufixu než úlohu pouhé gramatické koncovky. U některých toponym je však gramatická funkce plurálové koncovky zachována. Rozhodující kritérium pro rozpoznání funkce plurálového zakončení je založeno na vyhodnocení podrobností daného propriálně pojmenovacího aktu.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43
Popis projektu „Česká příjmení“ pro žáky 1. stupně ZŠ
Dvořáková, Žaneta
Příspěvek se zabývá možnostmi, jak lze přiblížit problematiku motivací českých příjmení žákům na 1. stupni základní školy. K tomuto účelu vytvořené pracovní listy se snaží v dětech hravou a poutavou formou podnítit zájem o vlastní jména a etymologii.

Úplný záznam
2021-02-24
00:43

Úplný záznam
2020-12-03
22:56
Stylistické kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny
Lišková, Michaela
Text se zabývá stylistickými kvalifikátory v Akademickém slovníku současné češtiny. Představuje jejich koncepční repertoár: 1. stylistické kvalifikátory v užším smyslu (kolokviální výraz, knižní výraz, slangový a profesionální výraz ad.), 2. kvalifikátory označující expresivitu a emocionalitu (hanlivý výraz, vulgární výraz, zjemnělý výraz, dětský výraz ad.), 3. časové kvalifikátory (historismus, zastaralý výraz), 4. teritoriální kvalifikátory (regionalismus, dialektismus) a konečně 5. frekvenční kvalifikátor (řidší výraz). Zvolené kvalifikátory navazují na českou lexikografickou tradici a dílčím způsobem ji modifikují.

Úplný záznam
2020-12-03
22:56
Korespondence abatyše Doroty z Krumlova
Hejdová, Tereza
Příspěvek se věnuje Dorotě z Krumlova a jejímu působení na pozici abatyše v konventu klarisek v Panenském Týnci a v konventu benediktinek u svatého Jiří. Popisuje historický kontext a vysvětluje, jak mohlo dojít k přesunu abatyše mezi dvěma klášterními komunitami. Text se zaměřuje na lingvistickou analýzu Dorotiných dopisů – přes hláskosloví a morfologii se dostává ke stylistice.

Úplný záznam
2020-02-28
11:29
Teorie a praxe české etymologické lexikografie
Vykypěl, Bohumil ; Boček, Vít
Sborník ke kulatému stolu Teorie a praxe české etymologické lexikografie (K nedožitým devadesátinám Evy Havlové a 30. výročí vydání prvního sešitu Etymologického slovníku jazyka staroslověnského). Příspěvky jsou věnovány různým aspektům české etymologické lexikografie, zasazeným zejména do obecného a komparativního kontextu.

Úplný záznam