Ústav pro českou literaturu

Nejnovější přírůstky:
2019-03-28
15:08
Co zbylo z Půlnočního pacienta… Aneb Les Espions Henriho-Georgese Clouzota
Svobodová, Barbora
Příspěvěk se věnuje románu Půlnoční pacient od českého spisovatele Egona Hostovského a filmu Les Espions francouzského režiséra Henriho-Georgese Clouzota, jemuž kniha posloužila jako inspirační zdroj. Text stručně představuje genezi filmu, věnuje se vzájemné kompraci románu a filmového díla a soustředí se na recepci filmu a jeho kritické přijetí především ve francouzském prostředí.

Úplný záznam
2019-03-14
15:59
Básnické psaní jako „střetávání (se)“ s českou minulostí i přítomností. Exilová básnická skladba Ivana Diviše Odchod z Čech
Flanderka, Jakub
Pro básníka, který se na základě politických okolností rozhodl emigrovat, neznamená samotný fakt odchodu do exilu pouze fyzický odchod z rodné země do jiné (cizí) země, ale také opuštění prostoru rodného jazyka. Básnická tvorba, psaná mateřským jazykem a vznikající ve vnějším exilu, se pro autora stává i prostorem vnitřního exilu, jehož prostřednictvím zůstává v intenzivním kontaktu s mateřským jazykem, resp. s rodnou řečí. Příspěvek se zaměří na básnickou skladbu Ivana Diviše Odchod z Čech, jež je koncipována jako stylizované „střetávání se“ básnického subjektu s vně-textovým světem. V tomto „střetávání se“ patří ke stěžejním tématům odchod do emigrace, život v exilu a obzvlášť silné téma pro Diviše představuje soudobé normalizační Československo – a přemítání básnického subjektu o jeho vztahu k rodné zemi. Odchod do exilu jakožto řešení mezní životní situace, kdy se jedinec dostal (již po několikáté za svůj život) do přímého „střetu“ s „velkými dějinami“, se tedy pro Ivana Diviše stal rovněž příležitostí pro přehodnocování tématu české národní identity a (mezníků) českých dějin prostřednictvím básnické tvorby.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
Produkce modernity a časový hiát
Smyčka, Václav
Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i historicky na několika materiálových příkladech shrnutých do tří chronologických řezů. Zatímco první část studie je věnována kritice různých způsobů popisu zmíněné proměny historické časovosti, druhá část má ukázat konkrétní uplatnění přístupu, který rozvinul R. Koselleck a především A. Assmannová a N. Luhmann. Ti popisují tuto proměnu časového režimu jako snahu společnosti utvářet vlastní temporální struktury zúžením přítomnosti, aby tak bylo možné operacionalizovat zkušenost a očekávání. Jasnějším dělením zkušenosti na prožitou a očekávanou, starou a novou, se usnadňuje selekce paměti a stejně selektivní utváření scénářů budoucího jednání. Tímto kladením časového hiátu do stále užší přítomnosti lze ovšem produkovat modernitu jen za tu cenu, že je přítomnost vnímána jako nestabilní, stále unikající bod, jenž paradoxně nenabízí dostatek prostoru k jednání. Přítomnost je proto vnímána v modením časovém režimu jen jako rychle ubíhající období přechodu a krize mezi přehlednou minulostí a jasně osvětlenou budoucností. Materiálové řezy českým dějepisectvím, publicistikou, filosofií dějin a literaturou z 90. let 18. století, období napoleonských válek a ze závěru předbřeznové doby představuje studie jako tři fáze tohoto procesu „zčasovění“ moderního časového režimu.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
„Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.” Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu
Futtera, Ladislav
Příspěvek sleduje vývoj žánru proroctví v (zemsky) českém prostředí od poloviny 18. století do poloviny 19. století s důrazem na modifikace tohoto tradičního žánru duchovní literatury v kontextu osvícenství a romantismu. Žánr proroctví se po polovině století postupně vymanil z výhradně duchovních kontextů a vzdor odmítavému přístupu části osvícenců se stal nástrojem výchovy poddaného v duchu osvícenského paternalismu, respektive josefinismu. V jeho vývoji v průběhu 19. století se pak zrcadlí vzestup zemského vlastenectví a jeho postupné vytlačování etnickým nacionalismem. Oba tyto diskursy využívaly potenciálu proroctví spjatých s českými zeměmi jako vyprávění ukotvujícího národní společenství mezi minulostí, přítomností a budoucností. Největší potenciál nabízela proroctví spjatá s Vyšehradem a kněžnou Libuší, která byla již od sklonku 18. století ztvárňována jako (polo)mytická garantka kontinuity české státnosti. Druhým klíčovým textem je pak blanické proroctví. Při jeho vstupu do českého národního diskursu však došlo k proměně jeho nositelů. Autoritu proroka, Sibyly a Slepého mládence, postupně nahradila autorita historických postav, svatého Václava a husitů, které byly na proroctví napojeny a provázaly je tak s konstituujícím se českým historickým narativem.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové
Jedličková, Alice ; Piorecká, Kateřina
Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika desítek let. Literární kritika prózu proto označovala za románovou kroniku, vedl ji k tomu také autorčin etnograficky poučený přístup v popisech prostředí i obvyklých činnostech postav hovořících spolu autentickým dialektem. Autorčin záměr byl ovšem jiný, jak o tom svědčí prvotní rozvrh díla, autorský deník, rukopis románu i osobní korespondence. Potvrzuje to i rozbor výstavby vyprávění: Rozvinutím románové metody založené na objektivizujícím vyprávění a odvážné časové konstrukci se Novákové podařilo vytvořit román o individuálních podobách času žitého pod tíhou nezvratného, neúprosného chodu času fyzikálního.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
„Á - - mladý pán už vstal!” Motivy flámu a časové disciplinace v díle Františka Gellnera
Kořínková, Lucie
Příspěvek se zabývá motivikou časové dispciplinace a prohřešků proti ní v literárním i kreslířském díle Františka Gellnera. V pracích z jeho mládí nacházíme motivy flámů, vyspávání flámů a vůbec „nemravného“ zacházení s časem velmi často. Tato motivika zde souvisí s obecnou potřebou autora vyhranit se vůči středostavovské spořádanosti a její banalitě, zároveň jsou na ni ovšem téměř bez výjimky navázány otázky morálního prohřešku a trvalé neudržitelnosti postoje mladé vzpoury. Studii uzavírá sledování proměny této motiviky v závěrečném období Gellnerovy tvorby, v době jeho působení v brněnských Lidových novinách. Tato životní etapa přinesla Gellnerovi nejen ryze středostavovské existenční zakotvení v podobě pravidelného zaměstnání pro redakci listu, ale také to, že v jeho pracích pro tento list při pohledu na tutéž středostavovskou spořádanost a její pravidelnost často zaznívají vysloveně idylické tóny.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času
Hrbata, Zdeněk
Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na poezii těch osobností (A. de Lamartine, V. Hugo, J. Vrchlický aj.), kteří se ve své tvorbě pokoušejí čelit nezvratnému běhu času (dávné, vergiliovské téma: „fugit irreparabile tempus“, traktované též F. Petrarkou, P. de Ronsard ad.) přivoláváním a vzkříšením minulosti, konzervováním a zvěčňováním minulého, vzpomínky. Ta např. proniká do přítomnosti subjektu a podílí se na utváření kontinua, kdy plynoucí čas, jemuž v romantické koncepci umění má vzdorovat také sama tvorba, neznamená nutně jen mizení a ztrátu. – Proti tomu stojí Baudelairovy podoby a figurce času jako univerzálního zla, destruktivního nepřítele lidí budícího stálou úzkost, ničitele, kterého není možné eliminovat, ale jemuž lze, alespoň dočasně, vzdorovat různými formami úniku.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století
Hrdina, Martin ; Piorecká, Kateřina ; Bendová, E.
Tématem plzeňského sympozia pro rok 2018 je čas – jeho význam pro člověka a společnost dlouhého 19. století. Modernizační procesy, jimiž se toto historické období vyznačuje, vedly k potlačení cyklického vnímání času ve prospěch linearity. Čas a jeho reflexe se z mysli filozofů a vědců přesunuly do každodenního života většiny lidí. Sympozium se těmto tématům věnovalo na základě otázek, které jsou v současnosti aktuální pro výzkum této problematiky z hlediska humanitních a sociálních věd.

Úplný záznam
2019-01-07
14:42
The Reflection of Literary Activities in Digital Space
Hartmanová, Pavla ; Czwordon-Lis, P.
The Czech Literary Bibliography comprises a set of bibliographical records which reflect cultural journalism and specialist texts on Czech literature. The aim of the contribution is the introduction to a new project of the Institute of Czech Literature: The Czech Literary Internet. The project has extended our sources to excerpt platforms, web pages and electronic magazines whose content is not easily searchable through classic search engines. It turns out that this resource illustrates the professional debate on literary events and development and,\nin particular, brings new information on culture in regions and popular literature.

Úplný záznam
2018-10-02
14:38
Místo úvodu - projev nad hrobem Petra Bezruče 15. září 2017
Hruška, Petr
Text se vztahuje ke 150. výročí narození básníka Petra Bezruče. Pojednává o mimořádné hodnotě básnické sbírky Slezské písně a o typické reakci českého kulturního prostředí, které má tendenci zabývat se spíše atraktivitou básníkova životního osudu než jeho vlastním literárním dílem.

Úplný záznam