Ústav pro českou literaturu

Nejnovější přírůstky:
2018-03-16
15:47
Co (ne)víme o samizdatu? Několik poznámek k projektu Encyklopedie českého literárního samizdatu
Loučová, Petra
Přehledová stať o výzkumu československého samizdatu, realizovaného Oddělením literární lexikografie ÚČL AV ČR, jeho koncepci a metodologii, úskalích, ale i překvapivých objevech.

Úplný záznam
2018-03-16
15:47
Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800
Smyčka, Václav
Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí mediálního teoretika Friedricha Kittlera o vzájemném prolínání a vymezování se literární imaginace, optických aparátů a antropologických představ o lidské obrazotvornosti. Tyto vztahy zkoumá na dílech české a německy psané literatury z Čech dané doby, přičemž největší pozornost věnuje textům Christiana Heinricha Spieße a roli laterny magiky v nich. Analýza Spießových děl (Die Geheimnisse der alten Egypzier, Die Biographien der Wahnsinnigen, Die Kriminalgeschichten) a příklady z dalších českých a českoněmeckých autorů 19. století (Václav Kosmák, Wolfgang Adolf Gerle, Karel Matěj Čapek-Chod…) dokládají, že se laterna magika stává od konce 18. století nejen frekventovaným literárním motivem, ale též model, skrze nějž chápou tito autoři fungování lidské imaginace jako takové. Ukazuje se, že se ve Spießově myšlení patologický stav fantazie vztahuje k normálnímu fungování obrazotvornosti stejně jako porucha projekčního aparátu k jeho normálnímu chodu. Laterna magika funguje ovšem v díle Spieße též jako poetologický program. Spieß totiž chápe své vlastní psaní jako kritiku práce optickým médií, ale současně rozvíjí jejich vlastní poetiku a snaží se jí vyrovnat. Diseminuje tak imaginaci několikanásobnými intermediálními poukazy (optická média suplují fantazii, ovšem samy jsou v průběhu četby nahrazeny „vnitřní“ literární imaginací), a uniká tím zdánlivě své vlastní medialitě. Studie tak dokládá komplexní inter- a transmediální vztahy mezi literaturou a optickými médii již dlouho před vyhlášením konce Gutenbergovy galaxie.

Úplný záznam
2018-03-16
15:47
Nebeský klid. Role světecké intervence ve staročeské rytířské epice
Jaluška, Matouš
Studie se inspiruje dvěma současnými obraty v humanitních vědách, obratem k prostoru a obratem k náboženství, a zkoumá roli prostoru a jeho zabezpečení ve dvou staročeských rytířských romá-nech adaptovaných ze středohornoněmeckých originálů. Prvním z nich je Tristram, zahájený výpo-vědí o nebezpečí, které od cornwallského krále Marka hrozí králi, do jehož panství náleží mimo jiné rovněž „slovanská země“. Právě během této války se seznámí rodiče titulního hrdiny a tento je po-čat, jeho život sám o sobě je tedy produktem agrese vůči domovu čtenářů románu. Tragický konec příběhu o lásce Tristrama a Izaldy pak ztrácí část své pochmurnosti, neboť se ukazuje, že s Tristra-movou smrtí končí ohrožení pro domov. Konec vlády krále Marka a trvalost míru je totiž zajištěna vybudováním kláštera zasvěceného Panně Marii, kde jsou oba milenci pohřbeni a král Marek skládá sliby mnicha, odkázav dříve všechny své země mírumilovnému Kurvenalovi. Titulní hrdina druhého románu, Vévody Arnošta, začíná jako úspěšný mladý šlechtic pod ochranou císaře, který se oženil s Arnoštovou ovdovělou matkou. Žárlivost jej však dožene k vraždě a k pokání za ni. To má podobu dobrodružné cesty do Svaté země, kde se nakonec Arnoštovi spolu s družinou lidských monster podaří porazit babylonského krále ohrožujícího místní křesťanské krále. Příběh je vsunut mezi dva divotvorné hroby mocných žen, zesnulé císařovny Diany a svaté Ryngaty střežící Arnoštův hrob, na rozdíl od Tristrama tu však světecká moc neslouží jako prostředek k uzemnění nevhodných či ne-bezpečných sil, ale jako připomínka neustále přítomné moci Boží, k níž se lze vztáhnout v modlitbě a titulní hrdina se během svých cest projevuje především jako velmi výkonný modlitebník. Změny v českých textech ve srovnání s jejich německými předlohami vedou k vyššímu stupni náboženského angažmá, práce s tímto jejich rysem nám pak může lépe objasnit jejich roli v období „podzimu stře-dověku“ a vzedmuté religiozity 15. století.

Úplný záznam
2018-03-16
15:47
Metrika a strofika Nerudových Balad a romancí
Říha, Jakub
Studie je věnována rozboru metrické a strofické struktury Nerudovy sbírky Balady a romance (1883).

Úplný záznam
2018-03-16
15:47

Úplný záznam
2018-03-09
13:19
Language and pedagogic edition in Bohemia in the time of Maria-Theresa reform. Back to a big question et small books
Madl, Claire
Before language entered the program of national movement in Bohemia, it was at the core of pedagogical publishing. The issue of the language first revealed a contradiction between two leading principles of the Maria-Theresa’s reform aiming at a diffusion of literacy: the necessity to adapt to pupils on the one hand, the effort to reach out uniformization of schooling on the other hand. Publishing textbooks in Czech became then an economic issue that fostered rivalries between local (Bohemian) actors and central authorities who thrived for a strict centralized publishing and decision making. Finally, printing and publishing school books in Czech led their author to attempt a first normalisation of the transcription of Czech language, far before linguists were forced to do so.

Úplný záznam
2018-03-07
15:28
Objev vnitřního světla v duši moderního člověka
Hrdina, Martin
Studie popisuje objev představy o vnitřním světle v člověku, který byl v Čechách podnícen orientální renesancí a projevil se v myšlení filozofa Františka Čupra. Nová rezonance archaické představy v moderní době, jíž dominují fyzikální teorie světla, je mapována v religiózním diskurzu šedesátých a sedmdesátých let 19. století na příkladu tehdejších diskusí o Kristu. Čuprovo pojetí Krista, vycházející z textu staroindických upanišad a purán, je při tom konfrontováno s podáním v dobově rozšířeném životopisu Ernesta Renana. V závěru příspěvku je pozornost věnována projevům nové koncepce světla v tom segmentu českého literárního pole, jehož autoři měli největší předpoklady pro interiorizaci podnětů vycházejících z orientálních kultur.

Úplný záznam
2018-03-07
15:28
„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století
Piorecká, Kateřina
Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé sesednou a vyprávějí. Tento fenomén byl původně vázán na zimní sezónní práce, především přástky. Světelné podmínky dovolily přežívání orální tradice, jež v průběhu 19. století zajímala folkloristy i etnografy. V postupující proměně tradičních struktur v občanskou společnost se společně s industrializací, jež převálcovala nejen tradici přástek a draček, ale zpřetrhala cyklický čas a položila důraz na linearitu veškerého dění, je třeba sledovat i proces literalizace. Čeští spisovatelé orální útvar pověsti, pohádky či humorky vtiskli do prestižních literárních žánrů, jakými byly balada, idyla, selanka či mravoučná povídka. Na příkladu krátkých próz Boženy Němcové a její Babičky příspěvek dokládá, že jejím spisovatelským úsilím bylo orálně tradované texty pozdvihnout prostřednictvím prestižních žánrů do literárního kánonu.

Úplný záznam
2018-03-07
15:28
Vodník, 'kníže smrti a temnosti'
Šidák, Pavel
Studie ukazuje vztah démonického světa ke kategoriím 'temna' a 'světla'. Za zástupce démonické oblasti je zvolen vodník, postava v českém mytologickém systému pevně zakořeněná a v mnoha aspektech specifická. Ukazuje se tu jednak intuitivní spojení démonického světa a pólu 'temného', toto spojení je ovšem demaskováno jako zpětná interpretace křesťanského myšlenkového světa a je zároveň relativizováno schopností démonických postav, jak ji zobrazuje umění, participovat stejně tak na 'temném' jako na 'světlém' chronotopu. Skutečná 'temnota' této postavy, díky níž je vodník a obecně démonický svět pro umění dodnes lákavým tématem, se tak ukazuje v jeho ne-lidskosti, nepoznatelnosti a neuchopitelnosti.

Úplný záznam
2018-03-07
15:28
České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře
Holanová, Markéta
Sborník příspěvků z konference zaměřený na problematiku článkových bibliografiích nejrůznějších oborů.

Úplný záznam