Ústav pro českou literaturu

Nejnovější přírůstky:
2019-12-09
08:15
Melanchthonovo Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou z roku 1557
Pišna, Jan
Příspěvek přináší informace o tisku Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou vyhnanou z ráje a rodinou její, který přeložil táborský písař a konšel Pavel Lucín (1525-1597) a následně jej vydal roku 1557 u pražského tiskaře Jiřího Melantricha v Praze. Výchozím textem pro Lucínův překlad byla některá z edic latinského katechismu luteránského teologa Lucase Lossia. Na konci Lossiovy knihy byl přidán text Dialogus pius et festivus de colloquio Deum (ut ferunt) et Evam, jehož pramenem byl text Melanchthonova latinského listu z 23. března 1539 pro Johana IV. hraběte z Wiedy a který byl ještě téhož roku několikrát vytištěn. Závěr příspěvku pojednává o typografii a ilustračním štočku s vyobrazením Boha s Adamem a Evou. Pozoruhodná je také souvislost tohoto vyobrazení s iniciálou N, kterou nacházíme v různých verzích a stylových variantách v Biblích tištěných u Netolického, Melantricha a u Samuela Adama z Veleslavína.

Úplný záznam
2019-10-19
16:35
Vlast pláče
Vítová, Andrea
Oslavné básně Vojtěcha Nejedlého, které vyšly souhrnně ve sbírce Básně v roce 1833, byly napsány u příležitosti úmrtí několika významných osobností národního života, mj. F. M. Pelcla, S. Vydry, A. J. Puchmajera a dalších. Nad zármutkem vyjádřeným ustálenými obraty a scénami nicméně převládá vyzdvižení „nesmrtelnosti“ osobností, které se svým vlasteneckým postojem a působením staly vzorem pro své následovníky.

Úplný záznam
2019-10-19
16:35
Vděčné srdce. Blahopřejné verše v 19. století
Vítová, Andrea
Blahopřejné básně byly pro epochu biedermeieru důležitým literárním žánrem. Vycházely z dobového chápání rodiny a zachycovaly idealizovaný obrazu vztahů mezi rodiči a dětmi, příbuznými a přáteli. Básně od dětských říkanek až po rozměrné gratulační skladby byly určeny především k hlasité deklamaci při malých domácích slavnostech, jimž propůjčovaly vyšší nivó. Sbírky gratulační poezie pak znamenaly literární počin, ale současně fungovaly jako společenská příručka. Ačkoli obliba veršovaných blahopřání přetrvávala i ve druhé polovině 19. století, tento žánr směřoval stále více k literární periferii a více než skutečné city vyjadřoval společenským územ danou povinnost.

Úplný záznam
2019-10-19
16:35
Dvě verze Děvína Šebestiána Hněvkovského. Proměny textu ovlivněné dobovou normou
Vítová, Andrea
Hrdinský epos Děvín autora básníka Šebestiána Hněvkovského zachycuje ve svých dvou verzích proměny literárního díla dané změnou dobových preferencí. První verze, vydaná roku 1805, představuje směšnohrdinský epos, který na základě pověsti o dívčí válce parodoval autorovu současnost. Spolu s tím, jak národní historie a mýty nabývaly v letech národního obrození na důležitosti, přestávaly být pověsti vhodnou látkou pro žertovné zpracování. To se odrazilo v nové, přepracované podobě eposu, který vyšel roku 1829, tentokrát jako báseň romanticko-hrdinská. Z textu zmizely přímé, humorné narážky, naopak zesílila snaha o vzletné, metaforické pojmenování skutečnosti; zvláštní důraz byl kladen na statečnost a další kladné charakterové vlastnosti hlavní hrdinky příběhu Vlasty. Zatímco v první verzi eposu bylo jednání lidí, často svévolné, zdrojem humorných situací, hrdinové romantické skladby se nechávají vést vůlí bohů. Idea vlastenectví a slovanské sounáležitosti je rovněž pro přepracovaný text podstatná. Přesto Hněvkovského Děvín vychází ze srovnání s dalšími romantickými eposy o národní minulosti jako dílo s poutavým dějem a méně vykonstruovanými postavami, které neztratilo zdaleka vše ze své původní živosti a vtipu. Jako by se autor snažil vyhovět změněnému vkusu doby, ale v jádru stále zůstával věrný předešlému, svého času tolik oblíbenému zpracování příběhu.

Úplný záznam
2019-10-19
16:35
Básník a lyra. Figura pěvce v obrozenské písňové poezii na podkladu RK
Charypar, Michal
Studie podává výzkum obrozenské písňové poezie až do 60. let 19. století, zaměřený zejména na zpodobení figury pěvce (básníka, Múzy aj.) a tematizaci prvků Rukopisu královédvorského. Výzkum je podložen širokým dokladovým materiálem.

Úplný záznam
2019-10-19
16:35
Quantitative Approaches to Versification.
Plecháč, Petr ; Barry, P. ; Skulacheva, T. ; Bermúdez-Sabel, H. ; Kolár, Robert
This volume presents a wide range of quantitative approaches to versification. It comprises various methodological perspectives ranging from simple descriptive statistics to advanced machine learning methods (such as support vector machines, random forests or neural networks) as well as material covering a large span of time and languages: from very ancient versifications (Sumerian, Akkadian, Hittie, Ancient Greek), through medieval (Old English, Old Icelandic, Old Saxon) and Renaissance verse to modern experiments (free verse, concrete poetry), from English and Russian through Spanish and German to Portuguese and Catalan. Not only written, but also spoken poetry has been analyzed. The book covers multiple topics. What they all share in common is that versification is being studied in the context of other linguistic phenomena that may affect or determine it. Analyses of large corpora go hand in hand with comparative approaches. It is shown that quantitative approaches can be used for the purpose of authorship attribution, to build reasonable typologies as well as to understand why certain forms play such a dominant roles in our cultural tradition(s).

Úplný záznam
2019-10-19
16:35
Assessing the reliability of stress as a feature of authorship attribution in syllabic and accentual syllabic verse
Plecháč, Petr ; Birnbaum, D. J.
This work builds on a recent study by one of the authors, which shows that statistics about versification may be used as a feature in the process of authorship attribution. One such statistic is what we have called the stress profile of a poem, a vector consisting of frequencies of stressed syllables at particular metrical positions. Our initial hypothesis was that because syllabic versification (SV) regulates by definition the number of syllables in a line but not the distribution of stresses, it allows authors to individualize their rhythmical style much more than accentual syllabic versification (ASV), where the distribution of stresses is primarily determined by meter. For that reason, we expected the stress profile to be a more reliable indicator of authorship in Spanish SV than in Czech or German ASV. This hypothesis, however, was not supported by our analysis. For most of our samples, German ASV had lower accuracy than Spanish, which we had predicted, but, contrary to our expectations, the accuracy for Czech ASV and Spanish SV were more or less the same. This result led us to hypothesize further that the traditional labels SV and ASV were misleading and we sought to measure the tonic entropy of our data. In this case, Spanish SV, as expected, was found to be the least tonically regular, while there was a significant difference between the two ASV systems: the values for Czech were even closer to Spanish than to the low-scoring German system. This explains why our initial grouping of Czech and German together into a single ASV category was insufficiently nuanced.

Úplný záznam
2019-07-25
09:13
Introduction. On description
Jedličková, Alice
Preface to a book On description.

Úplný záznam
2019-06-11
07:51

Úplný záznam
2019-03-28
15:08
Co zbylo z Půlnočního pacienta… Aneb Les Espions Henriho-Georgese Clouzota
Svobodová, Barbora
Příspěvěk se věnuje románu Půlnoční pacient od českého spisovatele Egona Hostovského a filmu Les Espions francouzského režiséra Henriho-Georgese Clouzota, jemuž kniha posloužila jako inspirační zdroj. Text stručně představuje genezi filmu, věnuje se vzájemné kompraci románu a filmového díla a soustředí se na recepci filmu a jeho kritické přijetí především ve francouzském prostředí.

Úplný záznam