2025-04-20
01:11 |
Úplný záznam
|
2025-04-20
01:11 |
Úplný záznam
|
2025-04-05
00:00 |
Úvod
Piorecká, Kateřina ; Hrdina, Martin
Úvodní studie stručně analyzuje vývoj ekonomického myšlení ve střední Evropě v průběhu 19. století, soustřeďuje se na základní pojmy a proměnu jejich významu, především na reflexi pojmu kapitál.
Úplný záznam
|
2025-04-05
00:00 |
„Bezcenné knihy vůbec nepůjčovány.“ Výchova a chování dělnických čtenářů po roce 1900 na příkladu knihovny Dělnické akademie
Budňák, Jan
Pražská Dělnická akademie, založená v roce 1896, se již koncem 19. století stala ústřední sociálně demokratickou vzdělávací institucí. Počet čtenářů, kteří navštěvovali její pražskou knihovnu nebo četli knihy z jejích putovních knihovniček, rychle rostl. Dělnická akademie se také snažila regulovat provoz a především fond dalších dělnických knihoven, a to i prostřednictvím postupně rozšiřované příručky Vzorná spolková knihovna dělnická (1902, 1909, 1920). Článek komentuje (kusé) statistické údaje o čtenářských preferencích návštěvníků knihovny Dělnické akademie a konfrontuje je s představami soudobých sociálnědemokratických pedagogů o dělníkovi jako čtenáři. Ukazuje se, že soulad mezi dělnickými čtenáři a socialistickými knihovníky, který by na první pohled vyplýval například z článků v časopisu Dělnická osvěta, byl do značné míry způsoben regulací fondu dělnických knihoven.
Úplný záznam
|
2025-04-05
00:00 |
„Udělat velký šrum.“ Karel Klostermann v péči nakladatele Vilímka
Faktorová, Veronika
Karel Klostermann patřil ve své době k mimořádně populárním spisovatelům. Jeho úspěch u čtenářů byl založen mimo jiné na promyšlených publikačních a obchodních strategiích, které sdílel a rozvíjel se svým výhradním nakladatelem J. R. Vilímkem. Příspěvek ukazuje, v čem tyto strategie spočívaly, jaký segment čtenářů zasahovaly a nakolik z nich autor i nakladatel profitovali. Studie materiálově čerpá z bohaté korespondence mezi Klostermannem a Vilímkem uložené v Archivu města Plzně.
Úplný záznam
|
2025-04-05
00:00 |
Portrét jednoho průmyslníka
Hemelíková, Blanka
V Humoristických listech vycházel cyklus portrétů, k nimž psal medailonky Jan Neruda. V galerii „našich výtečníků“ defilovali umělci, především spisovatelé, hudebníci, herci, vedle nich dále i politici, učenci, lékaři a učitelé. Základní intencí bylo především připomenout a vyzdvihnout minulou i současnou vlastenecky záslužnou práci pro národ a dále tak povzbuzovat národně buditelskou práci, přitom však také kriticky posuzovat přítomné dění v kultuře i politice. Zdá se tedy, že průmyslníci tu neměli místo. Přesto však Neruda později do národně důležitých činností zahrnul i aktivity průmyslové. Po zmínce o Vojtovi Náprstkovi učinil Neruda průlom s portrétem průmyslníka Jana Prokopce, po němž následoval portrét Františka Wiesnera. Náš příspěvek se bude věnovat stylizaci a uplatnění humoru v Nerudově charakteristice.
Úplný záznam
|
2025-04-05
00:00 |
Románová bibliotéka Kateřiny Jeřábkové jako vydavatelský podnik
Charypar, Michal
Ke knižnici ‚Bibliotheka českých původních románů historických i novověkých‘ pražské tiskařky a nakladatelky Kateřiny Jeřábkové existují některé práce z nedávné doby (mj. Zuzana Urválková), poukazující k tomu, že šlo o klíčový literární projekt 50. let 19. století, který ve své době vyvolal také mimořádný kritický ohlas. Okolnosti zřízení, propagace, chodu a posléze i zániku bibliotéky na přelomu let 1860 a 1861 v souvislostech se situací dobového knižního trhu však dosud nebyly objasněny. Příspěvek, který se o to pokouší, může vycházet zejména z množství tištěných zpráv, inzertů, prohlášení nakladatelství a podobných materiálů. Dokumentace z nakladatelské pozůstalosti se až na výjimky nedochovala.
Úplný záznam
|
2025-04-05
00:00 |
Úplný záznam
|
2025-03-15
00:00 |
Úplný záznam
|
2025-01-12
00:00 |
Od krajiny k environmentu. Klostermannův svět lesních samot – smrt a trvání přírody
Faktorová, Veronika ; Hořejší, M.
Spisovatel Karel Klostermann (1848-1923) vytvořil ve svých románech trvalý, kulturně fixovaný obraz Šumavy jako „světa lesních samot“, tedy rozlehlé divočiny utvářené nejen panenskou přírodou hlubokých lesů, ale i zdejšími obyvateli ‒ domorodci, kteří jsou protějškem lidí přicházejících do lesa z centrálních oblastí. Východiskem pro Klostermannův obraz Šumavy jako světa přírodní svébytnosti se stala větrná smršť a následná epidemie kůrovce v 70. letech 19. století, která se stala mediální a literární událostí. Předmětem studie je analýza podoby a kontextu této reprezentace, v druhé části se soustředíme na roli smyslových vjemů při utváření obrazu „světa lesních samot“. Naším zjištěním je, že zejména motiv ticha potvrzuje obraz prostoru charakterizovaného principem permanentní smrti. Smrti, která překlenuje i zánik samotné přírody.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
