Ústav pro českou literaturu

Nejnovější přírůstky:
2019-02-13
17:43
Produkce modernity a časový hiát
Smyčka, Václav
Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i historicky na několika materiálových příkladech shrnutých do tří chronologických řezů. Zatímco první část studie je věnována kritice různých způsobů popisu zmíněné proměny historické časovosti, druhá část má ukázat konkrétní uplatnění přístupu, který rozvinul R. Koselleck a především A. Assmannová a N. Luhmann. Ti popisují tuto proměnu časového režimu jako snahu společnosti utvářet vlastní temporální struktury zúžením přítomnosti, aby tak bylo možné operacionalizovat zkušenost a očekávání. Jasnějším dělením zkušenosti na prožitou a očekávanou, starou a novou, se usnadňuje selekce paměti a stejně selektivní utváření scénářů budoucího jednání. Tímto kladením časového hiátu do stále užší přítomnosti lze ovšem produkovat modernitu jen za tu cenu, že je přítomnost vnímána jako nestabilní, stále unikající bod, jenž paradoxně nenabízí dostatek prostoru k jednání. Přítomnost je proto vnímána v modením časovém režimu jen jako rychle ubíhající období přechodu a krize mezi přehlednou minulostí a jasně osvětlenou budoucností. Materiálové řezy českým dějepisectvím, publicistikou, filosofií dějin a literaturou z 90. let 18. století, období napoleonských válek a ze závěru předbřeznové doby představuje studie jako tři fáze tohoto procesu „zčasovění“ moderního časového režimu.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
„Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.” Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu
Futtera, Ladislav
This article follows the development of the genre of prophecy on the Czech (in the provincial sense) scene from the mid-18th century to the mid-19th century with the stress on the modification of this traditional genre of spiritual literature within the context of the Enlightenment and Romanticism. After the middle of the century, the prophecy genre gradually emerged from its exclusively spiritual contexts and despite the dismissive attitude of some enlightenment adherents, it became an instrument for the education of subjects in the spirit of enlightened paternalism or Josephinism. Its development throughout the 19th century is then reflected in the emergence of provincial patriotism and its gradual suppression by ethnic nationalism. Both these discourses made use of the potential of prophecies referring to the Czech lands as a narrative that anchored the national community between the past, the present and the future. The greatest potential was offered by prophecy referring to Vyšehrad and Princess Libuše, who was portrayed from the end of the 18th century as a (semi-)mythical guarantor of the continuity of Czech statehood. The second key text is the Blaník prophecy, but when this became part of the Czech national discourse, its adherents underwent a transformation. The authority of the prophet, the Sibyll and the Blind Youth gradually give way to the authority of historical figures, Saint Václav and the Hussites, who were associated with prophecy, accompanying it with the constitutive Czech historical narrative.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové
Jedličková, Alice ; Piorecká, Kateřina
Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika desítek let. Literární kritika prózu proto označovala za románovou kroniku; vedl ji k tomu také autorčin etnograficky poučený přístup v popisech prostředí i obvyklých činnostech postav hovořících spolu autentickým dialektem. Autorčin záměr byl ovšem jiný, jak o tom svědčí prvotní rozvrh díla, autorský deník, rukopis románu i osobní korespondence. Potvrzuje to i rozbor výstavby vyprávění: Rozvinutím románové metody založené na objektivizujícím vyprávění a odvážné časové konstrukci se Novákové podařilo vytvořit román o individuálních podobách času žitého pod tíhou nezvratného, neúprosného chodu času fyzikálního.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
„Á - - mladý pán už vstal!” Motivy flámu a časové disciplinace v díle Františka Gellnera
Kořínková, Lucie
Příspěvek se zabývá motivikou časové dispciplinace a prohřešků proti ní v literárním i kreslířském díle Františka Gellnera. V pracích z jeho mládí nacházíme motivy flámů, vyspávání flámů a vůbec „nemravného“ zacházení s časem velmi často. Tato motivika zde souvisí s obecnou potřebou autora vyhranit se vůči středostavovské spořádanosti a její banalitě, zároveň jsou na ni ovšem téměř bez výjimky navázány otázky morálního prohřešku a trvalé neudržitelnosti postoje mladé vzpoury. Studii uzavírá sledování proměny této motiviky v závěrečném období Gellnerovy tvorby, v době jeho působení v brněnských Lidových novinách. Tato životní etapa přinesla Gellnerovi nejen ryze středostavovské existenční zakotvení v podobě pravidelného zaměstnání pro redakci listu, ale také to, že v jeho pracích pro tento list při pohledu na tutéž středostavovskou spořádanost a její pravidelnost často zaznívají vysloveně idylické tóny.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času
Hrbata, Zdeněk
Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na poezii těch osobností (A. de Lamartine, V. Hugo, J. Vrchlický aj.), kteří se ve své tvorbě pokoušejí čelit nezvratnému běhu času (dávné, vergiliovské téma: „fugit irreparabile tempus“, traktované též F. Petrarkou, P. de Ronsard ad.) přivoláváním a vzkříšením minulosti, konzervováním a zvěčňováním minulého, vzpomínky. Ta např. proniká do přítomnosti subjektu a podílí se na utváření kontinua, kdy plynoucí čas, jemuž v romantické koncepci umění má vzdorovat také sama tvorba, neznamená nutně jen mizení a ztrátu. – Proti tomu stojí Baudelairovy podoby a figurce času jako univerzálního zla, destruktivního nepřítele lidí budícího stálou úzkost, ničitele, kterého není možné eliminovat, ale jemuž lze, alespoň dočasně, vzdorovat různými formami úniku.

Úplný záznam
2019-02-13
17:43
Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století
Hrdina, Martin ; Piorecká, Kateřina ; Bendová, E.
Tématem plzeňského sympozia pro rok 2018 je čas – jeho význam pro člověka a společnost dlouhého 19. století. Modernizační procesy, jimiž se toto historické období vyznačuje, vedly k potlačení cyklického vnímání času ve prospěch linearity. Čas a jeho reflexe se z mysli filozofů a vědců přesunuly do každodenního života většiny lidí. Sympozium se těmto tématům věnovalo na základě otázek, které jsou v současnosti aktuální pro výzkum této problematiky z hlediska humanitních a sociálních věd.

Úplný záznam
2019-01-07
14:42
The Reflection of Literary Activities in Digital Space
Hartmanová, Pavla ; Czwordon-Lis, P.
The Czech Literary Bibliography comprises a set of bibliographical records which reflect cultural journalism and specialist texts on Czech literature. The aim of the contribution is the introduction to a new project of the Institute of Czech Literature: The Czech Literary Internet. The project has extended our sources to excerpt platforms, web pages and electronic magazines whose content is not easily searchable through classic search engines. It turns out that this resource illustrates the professional debate on literary events and development and,\nin particular, brings new information on culture in regions and popular literature.

Úplný záznam
2018-10-02
14:38
Místo úvodu - projev nad hrobem Petra Bezruče 15. září 2017
Hruška, Petr
Text se vztahuje ke 150. výročí narození básníka Petra Bezruče. Pojednává o mimořádné hodnotě básnické sbírky Slezské písně a o typické reakci českého kulturního prostředí, které má tendenci zabývat se spíše atraktivitou básníkova životního osudu než jeho vlastním literárním dílem.

Úplný záznam
2018-10-02
14:38
Mučedníci ticha
Čiháková, Barbora
Příspěvek rozvíjí tezi Jana Lopatky, který poukázal na souvislost mezi Jakubem Demlem a Janem Hančem. Sleduje souvislosti mezi poetikami obou autorů, zároveň však reflektuje některé jejich rozdílné přístupy a východiska, která do jisté míry souvisejí i s odlišným dobovým kontextem. Závěrem poukazuje rovněž na kompoziční princip stěžejní pro dílo obou autorů, tedy psaní jediné knihy.

Úplný záznam
2018-10-02
14:38
Jak vznikly texty tasovských dětí na motivy Mých přátel
Čiháková, Barbora ; Fleglová, J.
Autorky popisují genezi následujících básnických pokusů žáků druhé třídy Základní školy v Tasově na motivy Demlových Mých přátel. Texty vznikly během workshopu Tasovské květy konaného před tamní konferencí, který pro děti zorganizoval Spolek Dobrá čeština s místním sdružením Slepíši a se studenty Vysoké školy kreativní komunikace v Praze.

Úplný záznam