| |
|
Aplikace genetických metod k určování původu jelenovitých a existence výskytu medzidruhové hybridizace
Krojerová-Prokešová, Jarmila ; Barančeková, Miroslava ; Koubek, Petr
Mezidruhová hybridizaci mezi nepůvodním jelenem sika a původním jelenem lesním představuje v České republice vážný problém, i když o její existenci se dlouho pochybovalo. Hlavní příčinou nedůvěry v existenci kříženců byl zejména fakt, že až donedávna neexistovala žádná zcela spolehlivá metoda jejich detekce. Aplikování molekulárně-genetických metod, především využití mikrosatelitových markerů, by nám mělo pomoci určit celkový podíl hybridních jedinců v populaci a stanovit příslušná opatření k jejich eliminaci. Právě využití molekulární genetiky totiž umožňuje odhalit i hybridní jedince dalších generací, kteří již navenek nenesou žádné fenotypové znaky po předcházejícím mezidruhovém křížení.
|
|
Vyšetřování cholesterolu v terénu, dopad výsledků na životní styl
DVOŘÁK, Vít
Diplomová práce je zaměřená na životní styl osob se zvýšenou hladinou cholesterolu. Zahrnuje vysvětlení základních pojmů, které dávají základ této práci. Jsou zde uvedeny nejnovější poznatky z odborné literatury týkající se životního stylu, zdraví, nemoci, podpory zdraví, prevenci. Jsou zde zmíněny nejnovější statistické výsledky. První část diplomové práce je zaměřená na celkovou problematiku a to jak životního stylu, životního způsobu, definice zdraví a jeho determinantech, výživě a stresu. Velká část je věnována determinantům zdraví, které významně ovlivňují zdraví člověka. A to od problematiky zdravotní péče, genetiky, vlivů vnějšího prostředí. Proto prokazuji velký význam našeho životního stylu, kde člověk může ovlivnit své chování od otázky kouření, stresu, pohybové aktivity, užívání drog, konzumace alkoholu a stravování. Velkou část našich aktivit můžeme sami pozitivně ovlivnit. Zmíněny jsou determinanty a jejich účinky na lidský organismus. Zaměřil jsem se také na nemoci spojené se zvýšenou hladinou cholesterolu, kde mě napadají kardiovaskulární onemocnění, obezita, hypertenze. Druhý pól tvoří pozitivní strana a to zdravý životní styl. Charakterizuji zde zdravý životní styl a také postupy jak pozitivně ovlivnit své zdraví. Je zde nastíněno určité desatero, které dává určité mantinely. Rovněž nebyla opomenuta nezaměnitelná role prevence a podpory zdraví, která je jednou z náplní cílů Ministerstva zdravotnictví, ke kterým se zavázalo.K podpoře zdraví populace přispívají programy Světové zdravotnické organizace. Tato práce také zmiňuje program Zdraví 21. Cílem práce byla analýza výsledků měření cholesterolu v rámci screeningu v Jihočeském kraji za období tří let. Dílčím cílem byla zjistit změny životního stylu u klientů s poklesem hladiny cholesterolu v krvi. Hlavní hypotéza je ? Hodnoty zvýšené hladiny cholesterolu v krvi mají stoupající tendenci v Jihočeském kraji. Část praktická prezentuje výsledky získané z kvantita výzkumu zaměřeného na životní styl osob se zvýšenou hladinou cholesterolu. Zkoumám problematiku jejich životního stylu v otázkách pohybové aktivity, stresu, kouření, stravovacích návyků, konzumace tekutin, spánku. Dotazníkové šetření a následné vyhodnocení získaných dat ukázalo, že tyto osoby k životnímu stylu přistupují zodpovědněji. Připouští, že nález zvýšených hodnot cholesterolu v krvi pozitivně ovlivnil jejich životní styl. Většina respondentů dle teoretických doporučení pozitivně životní styl ovlivňuje. Komplexní šetření ukázalo, že celkový životní styl je srovnatelný s běžnou populací.
|
|
Abnormální chování koní
KOHOUTOVÁ, Monika
Abnormální chování koní je problémové chování, které vzniká zejména u koní domestikovaných a držených v zajetí, vlivem nesprávného způsobu chovu nebo nesprávným zacházením s těmito zvířaty. Mezi abnormální chování koní patří i stereotypní chování, které je hlavním předmětem této práce. Příčin stereotypního chování je mnoho. Může se jednat o trauma v době časného odstavu, nedostatek pohybu, vliv výživy, genetiky a jiných faktorů. Je obtížné najít pravou příčinu stereotypního chování a ještě těžší bývá nalézt způsoby vedoucí k odstranění stereotypů. Zmírnění projevů je ovšem téměř vždy možné. Cílem diplomové práce bylo na základě literárních zdrojů vysvětlit pojem stereotypního chování u koní, popsat jeho projevy, příčiny a nastínit možné způsoby odstranění. Dalším cílem práce bylo i sledování stereotypního chování koní pomocí dotazníkového šetření v rámci České republiky. Byly zjišťovány informace související s příčinami stereotypního chování koní - věk, ustájení, využívání koní (práce, jízda atd.), plemenná příslušnost, temperamentní skupina, přítomnost dalších koní, apod. Snahou bylo nejen podchytit výskyty stereotypních projevů u koní, ale i s pomocí zjištěných informací v literární rešerši, navrhnout způsoby snížení projevů nežádoucího chování a navrhnout preventivní opatření u koní, kteří se takto dosud neprojevují.
|
|
Odhad rizik a perspektivy pěstování GMO plodin v ČR
ŠANDEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce podává přehled o problematice geneticky modifikovaných organismů (GMO). Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je stále více aktuální, neboť GMO a jejich produkty se stávají neodmyslitelnou součástí života nás všech. Každoročně se ve světě zvyšují plochy zasetých GM plodin, které jsou dováženy i do České republiky. V literární rešerši jsou popsány metody vnášení cizorodé DNA do rostlinných buněk. Zejména se využívá transformace prostřednictvím bakterií rodu Agrobacterium a pomocí tzv. mikroprojektilů. Nejčastěji používané transgeny, díky kterým rostlina získá nové vlastnosti, jako jsou např. tolerance k herbicidům, odolnost k hmyzím škůdcům, tolerance k stresům a další. V práci je dále podán přehled o legislativních podmínkách a o tzv. konceptu koexistence v ČR, který musí každý pěstitel dodržovat, pokud se rozhodne pro pěstování GM plodin. V Evropě jsou povoleny ke komerčnímu pěstování pouze dvě plodiny a to Bt kukuřice a GM brambor. Česká republika se stala v roce 2010 jedinou zemí v Evropě, kde byly pěstovány tyto obě povolené plodiny. V práci jsou shrnuty i poznatky o dosavadním pěstování GM plodin ve světě. Na závěr jsou zhodnocena možná rizika spojená s pěstováním GM plodin. Podstatnou roli v hodnocení rizik hraje i vliv pěstování GMO na cílové a necílové organismy a jsou také diskutovány možnosti a perspektivy jejich pěstování v našich podmínkách a ve světě. Tato práce si klade za cíl, aby si čtenář, ať už je z řad odborné nebo laické veřejnosti mohl udělat dostatečný náhled a svůj názor na danou problematiku.
|
|
Použití Matlabu pro kvantitativní analýzu růstu kvasinek
Schier, Jan ; Kovář, Bohumil
Kvantitativní analýza růstu se používá v mikrobiologii, genetice a medicínském výzkumu pro určení vlivu testované látky na růst kolonií určitého organismu (v našem článku se zabýváme koloniemi kvasinek). Jako příklady testované látky lze uvést antibiotika, mutageny, nebo léčiva. Pro vyhodnocení experimentu jsou kolonie, naočkované na Petriho misky, snímány digitální kamerou v temné komoře. Pro každý snímek je poté třeba určit pro následné statistické vyhodnocení relativní plochu porostu a celkový počet kolonií. V současné laboratorní praxi jsou tyto parametry často získávány ručním počítáním, což je proces s omezenou přesností a vysokou chybovostí. Rovněž, s ohledem na časovou náročnost ručního počítání, je omezené množství snímků, které lze rozumně zpracovat. V našem článku popisujeme nástroj pro poloautomatické počítání snímků misek, vytvořený v programovacím jazyku Matlab.
|
|
Transformace ptDNA \kur{Chlamydomonas reinhardtii}
HUSÁKOVÁ, Jana
Cílem této magisterské práce bylo vyzkoušet a porovnat dvě dostupné metody genetické transformace (biolistika, elektroporace) u plastidového genomu zelené řasy Chlamydomonas reinhardtii. Při biolistické transformaci byla optimalizována celá škála experimentálních parametrů, které obecně transformační účinnost ptDNA ovlivňují: fyziologický stav akceptorových buněk, typ a velikost použitých mikročástic, tlak hnacího plynu (hélia), délka dráhy letu mikročástic, transformace buněk přímo na selekčním médiu (obsahující spektinomycin 150 ?g/ml) či na médiu neselekčním(bez spektinomycinu) a forma vnášené DNA. Na rozdíl od jaderné transformace nebyla dosud transformace ptDNA pokusného organismu Ch. reinhardtii prostřednictvím elektroporace popsána. Právě proto zde bylo testováno široké spektrum hodnot různých fyzikálních veličin, které mohou podstatným způsobem účinnost transformace ovlivnit.
|
|
Vyšetření karyotypu z plodové vody
MOULEOVÁ, Pavlína
Ve své bakalářské práci se zabývám vyšetřením karyotypu z plodové vody. Vyšetření karyotypu z plodové vody, která je získávána amniocentézou, je považováno za základní metodu prenatální diagnostiky. Díky tomuto vyšetření je možné potvrdit nebo naopak vyloučit chromozomální aberace plodu. Amniocentéza je invazivní metoda získání plodové vody. Riziko komplikací spojených s odběrem, jako je například potrat nebo předčasný odtok plodové vody, se pohybuje okolo 0,5-1 %. Indikaci k amniocentéze provádí genetik nejčastěji na základě pozitivních výsledků screeaningových vyšetření. Samotný odběr se provádí mezi 16. až 18. týdnem těhotenství. Vlastní kultivace a následné zpracování preparátu se obvykle pohybuje mezi 10-17 dny, proto je velice důležitý termín pro provedení odběru. Z odebrané plodové vody jsou centrifugací odděleny buňky. Ty jsou nasazeny do kultivačního média, kde dorostou do potřebného množství. Na konci kultivační doby je jejich dělení zablokováno v metafázi mitotického dělení přidáním colcemidu. Následuje zpracování pro mikroskopické zobrazení, jehož součástí je hypotonie, fixace a vytvoření nativních preparátů, které se barví nejčastěji technikou podle Giemsy-Romanowského pro G-pruhování. Poté se tyto vzorky hodnotí ve světelném mikroskopu s použitím počítačového karyotypovacího systému. Během stáže v laboratoři Genetiky ? Plzeň s.r.o. jsem provedla měření 50 vzorků plodové vody. Z tohoto počtu bylo 48 vzorků s negativním nálezem (to znamená, že měli normální karyotyp) a 2 vzorky s pozitivním nálezem. Jedním z nálezů byla trizómie na 21. chromozómu, která je charakteristická pro Downův syndrom. Druhým nálezem byla reciproká translokace, která byla navíc dourčena metodou FISH.
|
|
Lokalizace Balbianiho cytoplasmy jako prekurzora primordiálních gonocytů u jiker jesetera během oplození
DVOŘÁK, Matěj
Oocyty mnoha organismů, včetně ryb obsahují tzv. zárodečnou plasmu, což je maternálně děděný determinant zárodečných buněk. Nedávno byla zárodečná plazma v útvaru Balbaniho cytoplasmy previtelogenních oocytů popsána také u jesetera. Ta obsahuje prekurzory zárodečných granulí tzv. nuage. Zárodečné granule se během embryonálního vývoje objevují jako součást primordiálních gonocytů (PGC) a podle některých studií hrají roli při jejich vzniku. PGC jsou embryonální buňky, ze kterých se v průběhu ontogenéze diferencují gamety. Mají tedy potenciál přenášet genetickou informaci do dalších generací. PGC nebo později spermatogonie tedy mohou být hodnotné pro genové banky a kryoprezervaci, především prostřednictvím produkce gamet získaných chimerizací zárodečných linií. Prvním krokem pro úspěšnou transplantaci PGC je jejich vizualizace. Ta se provádí většinou injikací GFP (green fluorescent protein) mRNA konjugovaného s mRNA specifickou pro buňky zárodečné linie, tak jako vasa nebo nanos, do oblasti lokalizace prekurzorů PGC (nuage) co nejdříve po fertilizaci jikry. Elektronová mikroskopie v této studii odhalila tři hlavní obaly jikry (nejsvrchnější alveolární vrstvu, dále vrstvu zona radiata externa a nejspodnější vrstvu zona radiata interna), vrstvu alveolárních granulí u neoplozených jiker a perivitelinní prostor u oplozených jiker; dále pak zárodečnou plasmu s nuage, která byla rozptýlena pouze ve vegetativním pólu ovulované jikry jesetera. Tento poznatek nám umožní nasměrování injikace GFP fluorescenční sondy do oblasti prekurzorů PGC jikry jesetera a tím i jejich značení a transplantaci. Při pozorování jsme navíc během bobtnání jikerných obalů zaznamenali tvorbu volného meziprostotu mezi vrstvami zona radiata externa a zona radiata interna. Jikry jeseterů mají pro injikaci pomocí skleněné kapiláry příliš silné obaly. Oddělením části jikerných obalů (alveolární vrstvy a zona radiata externa) pomocí pinzet, může být injikace sondy usnadněna.
|
|
Geneticky modifikované organismy - spása či hrozba?
VLÁŠKOVÁ, Alena
Má bakalářská práce se zabývá novodobým fenoménem geneticky modifikovaných organismů (GMO). Toto téma jsem si vybrala na základě vysoké aktuálnosti problematiky GMO, která je dle mého názoru v rámci České republiky tak trochu opomíjena. Stále více je akcentována prospěšnost biopotravin, na druhou stranu se i u nás vyskytuje poměrně značné množství potravin, které obsahují geneticky modifikované složky. Na tomto místě je ovšem nutné poznamenat, že mnozí spotřebitelé o tom nemají nejmenší tušení. Dílem je tomu tak kvůli špatné orientaci občanů ve složeních výrobků, která jsou často psána velmi malým a nečitelným písmem. Za hlavní cíl si tato práce klade zvýšení informovanosti o problematice geneticky modifikovaných organismů. Prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření jsem se snažila zjistit, jak se liší informovanost obyvatel v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, tj. 50 pro každý kraj. Jejich návratnost činila 100 %. Respondenti byli vybíráni náhodně. V rámci mé výzkumné práce jsem si vytyčila 4 základní hypotézy. Zaprvé, informovanost o GMO je velmi nízká. Tato hypotéza se potvrdila. Zadruhé, mezi respondenty převažuje názor o škodlivosti GMO. Tato hypotéza se potvrdila, jelikož si většina respondentů (respektive 67 %) myslí, že GMO jsou zdraví škodlivé. Třetí hypotéza zněla následovně: většina dotazovaných se při nákupu primárně nezaměřuje na složení a původ potravin. Tato hypotéza se nepotvrdila, jelikož pro stále více lidí hrají tyto informace velmi důležitou roli. Začtvrté, pro respondenty hraje při nákupu cena potravin větší roli než její kvalita. Tato hypotéza byla vyvrácena, jelikož většina respondentů (respektive 74 %) se při nákupu prioritně řídí poměrem ceny a kvality. Výsledky této práce mohou být dále využity pro osvětu obyvatel o problematice GMO v rámci celospolečenské diskuze.
|
host ::
