|
|
Reakce vybraných odrůd brambor pro zpracování na škrob na listovou aplikaci hnojiv
ŠANDEROVÁ, Šárka
Cílem práce bylo zhodnotit účinek listové aplikace hnojiv při pěstování brambor na škrob. V literárním přehledu je obecné seznámení s danou problematikou a dále je zde shrnut dosavadní vývoj a produkce brambor jak v České republice, tak i ve světě. Výsledky byly dosaženy z jednoletého polního pokusu, kde byly vysázeny dvě odrůdy brambor s rozdílnou délkou vegetační doby. Jednalo se o poloranou odrůdu Priamos a pozdní odrůdu Dominátor. V roce 2014 byl založen jednoletý polní pokus, kde byl hodnocen účinek aplikace roztoku močoviny, Lignohumátu a Energenu Fulhum v porovnání s variantou bez aplikace listových hnojiv. Hodnocen byl výnos hlíz, počet hlíz na rostlinu, hmotnost hlíz na rostlinu, průměrná hmotnost 1 hlízy, obsah a výnos škrobu. Z jednoletých výsledků bylo zjištěno, že listová hnojiva měla v tomto roce pozitivní vliv na výnos hlíz, ale nepotvrdil se vliv na výnos a obsahu škrobu. Obě ze sledovaných odrůd brambor pozitivně reagovaly na aplikaci Lignohumátu a to zvětšením hlíz. Odrůda Priamos měla průměrný výnos hlíz 50,3 t/ha a průměrný obsah škrobu 20,3%. Oproti tomu odrůda Dominátor měla výnos hlíz v průměru 59,8 t/ha, ale nižší obsah škrobu a to průměrně 17,6%.
|
|
|
Odhad rizik a perspektivy pěstování GMO plodin v ČR
ŠANDEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce podává přehled o problematice geneticky modifikovaných organismů (GMO). Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je stále více aktuální, neboť GMO a jejich produkty se stávají neodmyslitelnou součástí života nás všech. Každoročně se ve světě zvyšují plochy zasetých GM plodin, které jsou dováženy i do České republiky. V literární rešerši jsou popsány metody vnášení cizorodé DNA do rostlinných buněk. Zejména se využívá transformace prostřednictvím bakterií rodu Agrobacterium a pomocí tzv. mikroprojektilů. Nejčastěji používané transgeny, díky kterým rostlina získá nové vlastnosti, jako jsou např. tolerance k herbicidům, odolnost k hmyzím škůdcům, tolerance k stresům a další. V práci je dále podán přehled o legislativních podmínkách a o tzv. konceptu koexistence v ČR, který musí každý pěstitel dodržovat, pokud se rozhodne pro pěstování GM plodin. V Evropě jsou povoleny ke komerčnímu pěstování pouze dvě plodiny a to Bt kukuřice a GM brambor. Česká republika se stala v roce 2010 jedinou zemí v Evropě, kde byly pěstovány tyto obě povolené plodiny. V práci jsou shrnuty i poznatky o dosavadním pěstování GM plodin ve světě. Na závěr jsou zhodnocena možná rizika spojená s pěstováním GM plodin. Podstatnou roli v hodnocení rizik hraje i vliv pěstování GMO na cílové a necílové organismy a jsou také diskutovány možnosti a perspektivy jejich pěstování v našich podmínkách a ve světě. Tato práce si klade za cíl, aby si čtenář, ať už je z řad odborné nebo laické veřejnosti mohl udělat dostatečný náhled a svůj názor na danou problematiku.
|
host ::
RSS.