|
|
Restaurování sgrafit na cementové podložce
Machačko, Luboš ; Bláha, Jiří
Hlavním záměrem předkládaného památkového postupu bylo popsat specifika sorelového sgrafita, pojmenovat hlavní problémy jeho restaurování a na postupech ověřených zkušebními zásahy navrhnout vhodné řešení. Podkladem stanovení postupu jsou výsledky terénního a laboratorního výzkumu získané v průběhu výzkumného projektu. Úvodní tezí výzkumu, který stanovení památkového postupu předcházel, byl literaturou často opakovaný fakt, že se pro sorelová sgrafita využívala cementové omítky. Objevoval se nejen v recentní literatuře, ale zdůrazňovaly jej i dobové příručky. Při samotném restaurátorském průzkumu a laboratorním vyhodnocení odebraných vzorků byl vyvrácen. Ukázalo se, že sgrafita 50. let byla ve většině případů prováděna tradiční vápennou technologií. Samotné cementové sgrafito se stalo až výsadou 60. a 70. let 20. století a často bylo využíváno v poloprofesionálním či přímo amatérském prostředí. Hlavním rozdílem mezi sorelovými sgrafity a sgrafity předchozích etap vývoje tak byla volba podkladu. Sorelová sgrafita byla často prováděna na cementovém (betonovém) podkladu, resp. na panelech. Ve zkoumaných příkladech nevyplynuly z této skutečnosti závažnější problémy, které by bylo nutné při restaurátorských zásazích aktuálně řešit. Předkládaný památkový postup tak především definuje ostatní problémy, s nimiž se restaurátoři setkali, a popisuje metody restaurování, které byly použity při vzorových restaurátorských zásazích, a které je možné aplikovat i na další památky z této skupiny.
Plný text:  PDF
|
|
|
Restaurování betonové sochy
Červinka, Josef ; Říhová, Vladislava
Současné domácí i zahraniční bádání věnuje problematice sanace betonu velkou pozornost, většinou je však zaměřena na architektonická díla a jejich povrchy. Soustředěný výzkum věnovaný konzervačním a restaurátorským metodám drobnějších sochařských děl z betonu je ojedinělý. Cílem předloženého památkového postupu bylo ověřit na referenčním zásahu (socha Hudebník Aloise Šutery z roku 1965 ze hřbitova v Přerově) způsob opravy betonové sochy, který by splňoval v maximální možné míře podmínky pro sanaci betonových konstrukcí a zároveň byl proveden v intencích restaurátorských zásahů obvyklých na památkově chráněných sochách z anorganických materiálů. Při restaurování této sochy byla použita inovativní technika úpravy povrchu sochy, která by do budoucna mohla být cestou k efektivní ochraně bez výrazných estetických změn a setření stop dokládajících existenci díla v čase. Tato technika je na bázi minerálního nátěru, jehož cílem je zaplnění drobných trhlin a větších pórů v povrchu sochy, aniž by byla setřena struktura povrchu umožňující čitelnost starších, z části snad autorských, doplňků.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.