Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Míra korupce v ČR: Politická řešení vlád v období let 2010-2017
Uchytilová, Gabriela ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Šárovec, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Míra korupce v ČR: Politická řešení vlád v období let 2010-2017" se zabývá protikorupční politikou na vládní úrovni. První část práce se věnuje korupci z teoretického hlediska. Analytická část je zaměřena na činnost vlád v oblasti boje s korupcí a také na vývoj indexu vnímání korupce (CPI) ve sledovaném období. V letech 2010-2017 se v České republice vystřídaly čtyři vlády, z nichž dvě byly úřednické. Vláda Jana Fischera neměla explicitně stanoveny cíle v rámci protikorupční politiky, proto přijímala opatření dle aktuální potřeby. Podobně postupovala i úřednická vláda Jiřího Rusnoka, jelikož té navíc nebyla Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra. Na rozdíl od nich vláda Petra Nečase sama sebe nazývala "koalicí rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci". Řešení korupce bylo jedním z hlavních témat koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády, z nichž vychází dvě rozsáhlé dvouleté protikorupční strategie. Vládě se podařilo splnit sice jen pět ze svých prioritních cílů, avšak v plnění dalších z nich pokračovaly následující vlády, zejména vláda Bohuslava Sobotky. Ta posléze vytvořila svou vlastní koncepci boje s korupcí rozdělenou do několika akčních plánů na jednotlivé roky. Činnost Nečasovy a Sobotkovy vlády se příznivě projevila na výsledku Indexu vnímání korupce...
Analýza efektivnosti vybraných opatření zdravotní politiky jednotlivých vlád České republiky v období 2005-2016
Šírková, Klára ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Zubíková, Adéla (oponent)
Cílem této práce je analýza efektivnosti vybraných opatření zdravotní politiky jednotlivých vlád České republiky v období 2005-2016. Zvláštní pozornost je věnována Programovým prohlášením vlády České republiky v oblasti zdravotnictví a komparaci těchto prohlášení s následnými opatřeními vlády. Teoretická část se věnuje obecné teorii zdravotní politiky a jejímu vlivu na ekonomiku. Dále je zde nastíněn historický vývoj zdravotní politiky od jejího zrodu až po uplatnění zdravotní politiky v České republice. Praktická část nejprve analyzuje jednotlivá programová prohlášení vlád a zkoumá následná opatření. Poté je zaměřena na vybrané národohospodářské ukazatele, jako jsou například výdaje na zdravotnictví a jejich struktura či financování, a jejich vývoj, který porovnává s vládními opatřeními v daných letech. Nakonec práce shrnuje zjištěné výsledky a hodnotí benefity či úskalí jednotlivých opatření zdravotní politiky. Toto téma je velice aktuální s ohledem na současný vývoj zdravotní politiky v České republice.
Ústavní zvyklosti v České republice
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na ústavní zvyklosti v České republice. Jejím cílem je zanalyzovat jejich roli v českém ústavním systému. Práce se soustředí na pět oblastí, kde se o vlivu ústavních zvyklostí často hovoří. Prioritně jsou zkoumána ta místa, kde se prolíná působení vícero ústavních institucí, neboť právě na nich lze nejlépe dokumentovat sílu ústavních zvyklostí. Soustředí se zejména na to, jakým způsobem byly jednotlivé zvyklosti v minulosti dodržovány a jak na to reagovali ostatní ústavní aktéři. Práce zkoumá i vliv zavedení přímé volby prezidenta na ústavní zvyklosti. Přímo volený prezident může cítit větší legitimitu a ve snaze získat pro sebe silnější postavení může mít tendenci některé ústavní zvyklosti porušovat či pokoušet se o zavádění nových. Výsledkem je zjištění, že česká ústava je stále relativně novým dokumentem a na plnohodnotné etablování většiny ústavních zvyklostí nebylo ještě dostatek času. Nicméně některé ústavní zvyklosti se již stávají neodmyslitelnou součástí ústavního pořádku, o jejichž síle rozhodnou následující roky. Pokud je ústavní aktéři - a zejména pak následující přímo volení prezidenti - budou i nadále dodržovat, lze předpokládat, že budou součástí českého práva další desítky let.
Boj o kompetence po zavedení přímé volby prezidenta v ČR
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kompetenčními spory v České republice mezi prezidentem republiky a dalšími ústavními orgány po zavedení přímé volby prezidenta a zvolením Miloše Zemana do funkce. Práce teoreticky zkoumá místa v Ústavě, kde existuje možnost vyskytnutí kompetenčních sporů či se objevují rozdílné interpretace. Hlavním cílem práce je popis kompetenčních sporů Miloše Zemana s jinými ústavními činiteli a jejich následná analýza. Na základě těchto sporů pak nabízí úpravy Ústavy, které by podobným sporům mohly zabránit. Výsledkem práce je i hodnocení, zdali zavedení přímé volby mělo vliv na výskyt kompetenčních sporů, či je to spíše spojeno s osobou Miloše Zemana.