Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 48 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vláknité mikromycety (plísně) a jejich biotechnologické využití
Beniačová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na vláknité mikromycety a jejich biotechnologické využití. Je zde popsána výživa, morfologie, pohlavní a nepohlavní rozmnožování vláknitých mikromycet a jsou uvedeny optimální podmínky pro jejich růst a výskyt. Dále je uvedeno taxonomické rozdělení a charakteristika hlavních rodů spolu se stručným morfologickým popisem. V druhé části bakalářské práce jsou obecně popsány a klasifikovány biotechnologie. Tato část se zabývá především využitím vláknitých mikromycet v potravinářském, zemědělském a farmaceutickém průmyslu. Dále je zde popsáno jejich využití v ochraně životního prostředí a využití průmyslově vyráběných látek produkovaných metabolismem hub.
CECE 2023. 18th International Interdisciplinary Meeting on Bioanalysis
Foret, František ; Lavická, Jana ; Přikryl, Jan
This year the Proceedings included abstracts of 27 oral and 33 poster presentations. The attached conference proceedings, edited by highly cited scientists, documents the quality of the meeting. Similarly to the previous years the lectures were given by outstanding, highly cited, scientists. The list of speakers as well as more detailed information about the conference can be found on its permanent web at www.ce-ce.org.
Molekulárně-biologická diagnostika lidských polyomavirů
Ryšavá, Markéta
S lidskými polyomaviry se většina lidské populace setká v dětství, kdy je první infekce bezpříznaková či s mírnými symptomy. Tyto viry ovšem v lidském těle perzistují a reaktivují se nejčastěji při imunosupresi. S reaktivací JC viru je spojena progresivní multifokální encefalopatie. S BK virem je spojena hemoragická cystitida, která má za následek ztrátu aloštěpu při transplantaci ledviny. Přesnou diagnostikou lze viry včas detekovat a zmírnit poškození tkáně. Tato diplomová práce se zabývá biotechnologiemi, které lze při detekci virů využít se zaměřením na real-time PCR, která je v diagnostice virů zlatým standardem. Literární rešerše shrnuje základní informace o polyomavirech se zaměřením na lidské polyomaviry BKV a JCV. Shrnuje biotechnologické metody používané k detekci polyomavirů, jak v rámci rutinní diagnostiky, tak alternativní přístupy zahrnující biosenzory a CRISPR. Experimentální část práce zahrnuje návrh detekčního systému pro polyomaviry od in silico analýzy genomu, přes návrh potenciálních primerů, po teoretickou analýzu specificity. Praktická část práce pak porovnává účinnost a senzitivitu amplifikace dvou re-akčních směsí, kdy je jedna určena pro jednoduché systémy a druhá pro multiplexy. Dále zahrnuje testování vybraných aditiv PCR a stanovení citlivosti a parametrů validity testu reakční směsi vybrané pro vývoj PCR systému. Výsledky poukázaly, že detekce pomocí multiplex reakční směsi je dostatečně citlivá, jelikož splňuje podmínky a požadavky klinických doporučení a současně vykazuje velmi dobré hodnoty senzitivity a specificity testu srovnatelné s publikovanými technologiemi. Tato reakční směs se jeví jako relevantní k použití vývoje a optimalizaci PCR systému pro detekci polyomavirů.
Možnosti a limitace kultivace brakických a sladkovodních populací tubulárních morfotypů rodu Ulva (Ulvophyceae) pro potravinářské či biotechnologické využití
Kantnerová, Veronika ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hejduková, Eva (oponent)
Zelené makrořasy z rodu Ulva (Ulvophyceae) jsou běžně využívané v biotechnologickém průmyslu jako zdroj biomasy při výrobě bioplynu či při bioremediaci, nicméně především se zpracovávají v potravinářském průmyslu v Asii a dalších přímořských regionech. V Evropě jsou již tyto řasy řazeny do tzv. "approved novel food", nicméně v potravinářství se většinou používají pouze druhy s listovitou morfologií stélky, které jsou většinou dováženy z Asie, takže využití lokálních evropských zdrojů je minimální. Tubulární morfotypy rodu Ulva (původně patřící do samostatného rodu Enteromorpha) jsou potenciálně stejně nadějným zdrojem biomasy pro zpracování v potravinářském průmyslu a dalších odvětvích. Vykazují velkou odolnost vůči abiotickým faktorům a vyskytují se navíc nejen v mořských lokalitách, jako listovité morfotypy, ale zasahují svým výskytem také do brakických, a dokonce i do sladkovodních ekosystémů. Vzhledem k tomu by mohly být vhodným zdrojem biomasy pro zpracování také ve Střední Evropě. V této práci byly izolovány a kultivovány dvě populace tubulárních morfotypů rodu Ulva. Jedna z brakické lokality z Baltského moře (Ulva flexuosa) a jedna ze sladkovodní lokality v České republice (Ulva pilifera). Cílem bylo zhodnotit jejich kultivační potenciál pro možnosti využití v potravinářství. Byly pozorovány...
Využití molekulárních technik k charakterizaci kvasinek rodu Metschnikowia
Schneiderwindová, Nicole ; Brázda, Václav (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi provedení a využití molekulárních metod k charakterizaci kvasinek rodu Metschnikowia a také aplikací metod v biotechnologiích případně v potravinářském průmyslu. V teoretické části je zaměřená na stručný popis kvasinek, zejména vybraných druhů, které se používaly během praktické části, možnosti jejich využití, a především na detailní popis všech použitých molekulárních technik. V praktické části se zaměřuje na optimalizaci použitých molekulárních metod, konkrétně metody pulzní gelové elektroforézy (PFGE) a metody denaturační gradientové gelové elektroforézy (DGGE). Na začátku byla provedena kultivace kvasinek za optimálních podmínek, které jsou pro tento rod specifické. Dále byla pomocí izolačních technik izolována jejich DNA, která byla následně podrobena zpracování pomocí metod PFGE a PCR–DGGE. Nejvíce bylo třeba optimalizovat postup izolace DNA. Bylo provedeno několik optimalizací koncentrace lyzačních enzymů, zejména pak enzymu lytikázy. Také bylo potřeba stanovit správný poměr low-melting agarosy a izolované DNA, což bylo zásadní pro správnou konzistenci izolovaných DNA bločků a pro jejich další uplatnění při PFGE analýze. Nakonec byla provedena optimalizace metody PFGE, která přinesla správné rozdělení chromozomů, díky čemuž bylo možné jednotlivé chromozomy popsat dle jejich velikosti podle použitého standardu CHEF kvasinky Hansenula wingei. Pro správnou optimalizaci samotného procesu DGGE analýzy bylo třeba nejdříve izolovat kvasinkovou DNA pomocí kitu, tato DNA byla následně použita jako templát pro PCR reakci. Byla optimalizována také teplota annealingu pro jednotlivé skupiny použitých primerů. Amplikony, které byly získány pomocí této reakce byly separovány pomocí metody DGGE. U této techniky bylo zapotřebí především optimalizace základních parametrů jako je rozsah denaturačního gradientu či celkový čas separace. Dle výsledků měření lze určit, že postup izolace DNA kvasinek a jejich následná analýza pomocí molekulárních metod pulzní gelové elektroforézy a denaturační gradientové gelové elektroforézy byla úspěšná. Podařilo se nám alespoň částečně popsat genom a určit počet chromozomů u všech použitých druhů kvasinek rodu Metschnikowia.
Preparation of strategy for studying interaction of human constitutive androstane receptor with steroid receptor coactivator-1
Šachová, Ivana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Ivana Šachová Školitelé: PharmDr. Jan Martin, PhD., Dipl. Ing. Mgr. Ferdinand Molnár, PhD. Název diplomové práce: Příprava strategie pro studium interakcí mezi konstitutivním androstanovým receptorem (CAR) a koaktivátorem steroidního receptoru 1 Cílem této práce byla exprese wild type a mutovaných centrálních domén lidského SRC1 v buňkách E. coli BL21 DE3. Exprimované rekombinantní proteiny byly následně čištěny a použity pro studium SRC1-CAR interakcí za využití separace pomocí afinitních ligandů(pull down). Konstitutivní androstanový receptor (CAR), nukleární receptor, je transkripční regulátor, který ovlivňuje expresi nejrůznějších proteinů, jako jsou enzymy biotransformace a transportery významné pro metabolismus jak endogenních tak exogenních látek. CAR může být plně aktivní pouze v přítomnosti koaktivátorů jako je např. koaktivátor steroidního receptoru 1 (SRC1). Nejdůležitější fragment SRC1 pro vazbu na nukleární receptor je centrální doména, tvořená třemi α-helickými Leu-X-X-Leu-Leu (LXXLL) L1, L2, L3 motivy, v nichž L reprezentuje leucin a X znázorňuje jakoukoli aminokyselinu. hSRC1, stejně tak hCAR, mohou být produkovány pomocí exprese příslušných genů v kmenech E. coli. V případě SRC1, kodon...
Biotechnologie ve výuce na gymnáziu
Ouřadová, Věra ; Čížková, Věra (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Biotechnologie provází lidskou společnost již od její dávné minulosti a bezesporu bude mít zásadní vliv i na její budoucnost. Z tohoto důvodu by se měli mladí lidé seznamovat s biotechnologií, její podstatou, potenciálem a riziky, nejen prostřednictvím médií, ale především v rámci školní výuky. Tato práce se věnuje problematice výuky biotechnologie na středoškolské úrovni a jejím prvním cílem je charakterizovat její současný stav. K tomuto účelu byla provedena analýza kurikulárních dokumentů a středoškolských učebnic a orientační průzkum úrovně znalostí biotechnologie a postojů vůči ní u studentů ve věku 14- 19 let. Druhým cílem práce je navrhnout možný způsob zařazení tématiky biotechnologie do výuky na gymnáziu jednak jako součásti školního vzdělávacího programu, a dále prostřednictvím výukových materiálů orientovaných na praktickou činnost studentů s aktivním získáváním poznatků a formováním jejich postojů.
Stresové odpovědi kmenů rodu Rhodococcus
Křenková, Lucie ; Pátek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Bakterie si během evoluce vyvinuly důmyslné mechanismy, které jim umožňují přežívat a růst v nehostinných podmínkách s extrémními hodnotami teploty, vodní a osmotické aktivity a pH. Bakterie rodu Rhodococcus jsou ve schopnosti přizpůsobit se takovýmto extrémům natolik efektivní, že jsou schopny růst i v přítomnosti toxických sloučenin, čímž mezi bakteriemi vynikají. Jejich velký genom ukrývá velké množství genů využitelných v široké škále katabolických drah. Využitelnost v biotechnologiích je podmíněna znalostí mechanismů stresových odpovědí. Kmeny rhodokoků na stresové podmínky reagují změnou exprese genů pomocí transkripčních regulátorů, dvousložkových systémů a sigma faktorů RNA polymerázy. Základním modelem odpovědi na stresové podmínky je zvýšení exprese chaperonů, chaperoninů a proteáz, které opravují či degradují poškozené proteiny. Většina stresových odpovědí je velmi komplexních a překrývají se také skupiny genů, které na ně reagují. Interpretace výsledků studií na toto téma je tedy velmi náročný, avšak pro optimalizaci využití v biotechnologiích naprosto nezbytný proces. Klíčová slova: stresové odpovědi, bakterie, Rhodococcus, biotechnologie, degradace, toxické sloučeniny, sigma faktor

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 48 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.