|
|
Evaluativní prefixy typu archi- , super-, hyper-, extra- ve francouzštině
Šindelářová, Jana ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá využitím evaluativních předpon typu archi-, extra-, hyper- a super- ve francouzštině. Teoretická část práce se soustředí na spojení těchto předpon s různými slovními druhy, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, příslovce a slovesa. Zabýváme se zde především přídavnými jmény, kde jsou tyto předpony nejčastěji využívány při tvorbě absolutního superlativu. Jsou zde uvedeny rovněž další způsoby tvoření absolutního superlativu pro srovnání s využitím těchto předpon. Dále tato práce zkoumá využití těchto lexémů jako samostatných slov. Praktická část je zaměřena na konkrétní příklady spojení předpon archi-, extra-, hyper-, super- s přídavnými jmény užívané rodilými mluvčími. Zde je cílem vyzkoumat, podle jakého pravidla se tyto prefixy pojí s adjektivy, který z nich je nejpoužívanější, a který je nejméně využívaný. Jestli je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon v závislosti na slovním druhu, ke kterému se pojí. Nakonec zda je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon mezi ženami a muži. Klíčová slova: Morfologie, tvorba slov, skládání slov, předpona, hodnotící předpona, prefix, evaluativní prefix, prefixoid, přípona, sufix, podstatná jména, substantiva, přídavná jména, adjektiva, příslovce, adverbia, slovesa, verba.
|
|
|
Evaluativní prefixy typu archi- , super-, hyper-, extra- ve francouzštině
Šindelářová, Jana ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá využitím evaluativních předpon typu archi-, extra-, hyper- a super- ve francouzštině. Teoretická část práce se soustředí na spojení těchto předpon s různými slovními druhy, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, příslovce a slovesa. Zabýváme se zde především přídavnými jmény, kde jsou tyto předpony nejčastěji využívány při tvorbě absolutního superlativu. Jsou zde uvedeny rovněž další způsoby tvoření absolutního superlativu pro srovnání s využitím těchto předpon. Dále tato práce zkoumá využití těchto lexémů jako samostatných slov. Praktická část je zaměřena na konkrétní příklady spojení předpon archi-, extra-, hyper-, super- s přídavnými jmény užívané rodilými mluvčími. Zde je cílem vyzkoumat, podle jakého pravidla se tyto prefixy pojí s adjektivy, který z nich je nejpoužívanější, a který je nejméně využívaný. Jestli je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon v závislosti na slovním druhu, ke kterému se pojí. Nakonec zda je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon mezi ženami a muži. Klíčová slova: Morfologie, tvorba slov, skládání slov, předpona, hodnotící předpona, prefix, evaluativní prefix, prefixoid, přípona, sufix, podstatná jména, substantiva, přídavná jména, adjektiva, příslovce, adverbia, slovesa, verba.
|
|
|
Analysis of the translation of German lexemes "nichtsdestoweniger, kopfüber, infolge, aufgrund, wahrscheinlich, sowieso" into Czech. An analysis supported by INTERCORP
HOVORKOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou překladu šesti lexémů (nichtsdestoweniger, kopfüber, infolge, aufgrund, wahrscheinlich, sowieso) z němčiny do češtiny. Teoretická část se zaměřuje na korpusovou lingvistiku, přičemž je velká pozornost věnována analýze paralelního korpusu InterCorp, problematice slovotvorby (s důrazem na spřahování) a přejímání slov (včetně kalkování). V praktické části je provedena analýza vybraných slov, která vychází z dokladů z korpusu InterCorp. Cílem je zjistit, jaké ekvivalenty se v češtině vyskytují a zda jsou upřednostňovány doslovné překlady. Zohledněna je i vhodnost používaných ekvivalentů.
|
host ::
RSS.