|
|
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války
Borovský, Jiří ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války Jiří Borovský Abstrakt Disertační práce přibližuje roli pevnostního města Olomouc ve válkách o rakouské dědictví (1740-1748) a sedmileté války (1756-1763). V letech 1741-1742 se téměř celá Morava stala hlavním operačním prostorem vojsk pruského krále Fridricha II. Prusové obsadili rovněž město Olomouc, které plnilo funkci jejich nejdůležitější vojenské a logistické základny na obsazeném území. Po ukončení válek o rakouské dědictví došlo k zásadní přestavbě olomoucké pevnosti. Olomouc se během desetiletí neobyčejného stavebního úsilí stala nejmodernější bastionovou fortifikací na území podunajské monarchie. V roce 1758, krátce po dokončení přestavby, vstoupili Prusové na Moravu opět s cílem město obsadit. Základem práce je analýza obou tažení pruských vojsk na Moravu. Zabývá se především podmínkami, za jakých rakouská i pruská strana vstupovaly do války, srovnáním obou vojsk, dále průběhem vojenských kampaní a konečně jejich výsledky. Autor se zaměřuje na srovnání úlohy pevnosti v obou konfliktech a rozdíl mezi taženími. V práci jsou rovněž popsány strategie a taktiky bojujících armád a v šíři odpovídající potřebám práce také historie olomoucké fortifikace a její přestavby. Pozornost je věnována také...
|
|
|
Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
0 Hlavní oblast výzkumu i navrhovaný směr předkládané doktorské disertační práce je vytčen už v samém názvu. Zároveň bych chtěl ovšem na příkladu města Kostelce nad Černými lesy uplatnit určité nové přístupy a především naznačit, jakým směrem se může ubírat analyzování excerpova- ných údajů o urbanistickém a hospodářském vývoji zkoumané městské lokality. Mám totiž za to, že drtivá většina historické obce vůbec historickou městskou topografii nijak neodlišuje od postupů a cílů historické topografie a pro mnohé představuje pouhý soubor metodických postupů, jak sestavo- vat soupisy majitelů jednotlivých domů ve městě. Bohužel většina prací z této oblasti ustrnulo právě jen a pouze u výčtu majitelů staveb ve městě, aniž by své závěry nějak dále vytěžily, což bych já osobně přirovnal právě k úsloví, že přes stromy nevidí les. Zatím nejvážněji vytkl možné oblasti bádání této vědní poddisciplíny Dr. J. Čarek roku 1966 (PSH 3/1966), tedy před více jak čtyřiceti lety, a to na příkladu hl. města Prahy. Praha je ovšem v tomto směru specifická, jak svým vývojem, tak svou pramennou základnou a mnohé postupy není v případu venkovských městských sídel možné použít a naopak. Jiří Čarek tehdy napsal: Historický místopis pracuje metodou shromažďo- vání, popisu a soupisu faktů; tvoří tedy základnu, na níž další vědní obory...
|
host ::
RSS.