|
|
Fúzní systémy a problematika jejich stínění
Roubal, Michal ; Katovský, Karel (oponent) ; Král, Dušan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou spojenou s jadernou fúzi v souvislosti se snahou o její využití jako zdroje energie pro lidstvo. V první části práce uvádím stručný náhled do historie jejího výzkumu. Dále řeším problematiku možných přístupů jejího dosažení a udržení v technologickém zařízení. Krátce pojednávám o důležitosti jejího ovládnutí. V další části se zabývám existujícími a předpokládanými problémy souvisejícími s radiačním poškozením při jaderné fúzi v technologickém zařízení. V neposlední řadě pojednávám o principu Tritiové hospodářství.
|
|
|
Fúzní systémy a problematika jejich stínění
Roubal, Michal ; Katovský, Karel (oponent) ; Král, Dušan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou spojenou s jadernou fúzi v souvislosti se snahou o její využití jako zdroje energie pro lidstvo. V první části práce uvádím stručný náhled do historie jejího výzkumu. Dále řeším problematiku možných přístupů jejího dosažení a udržení v technologickém zařízení. Krátce pojednávám o důležitosti jejího ovládnutí. V další části se zabývám existujícími a předpokládanými problémy souvisejícími s radiačním poškozením při jaderné fúzi v technologickém zařízení. V neposlední řadě pojednávám o principu Tritiové hospodářství.
|
|
|
Posouzení rušivých vlivů na přesnost stanovení objemové aktivity tritia v odpadních vodách vypouštěných z JE Temelín
ŘEHÁČEK, Martin
Cílem bakalářské práce je posoudit významnost vybraných rušivých vlivů na přesnost stanovení tritia v odpadních vodách metodou kapalinové scintilační spektrometrie. V práci byly zkoumány tři rušivé vlivy: pH vzorku, osvit vzorku UV zářením a zvýšené pozadí při měření vzorku způsobené vzorky s obsahem radionuklidů emitujících beta a gama záření umístěnými uvnitř analyzátoru. K výzkumu byl použit měřicí analyzátor TriCarb 2910TR a scintilační koktejl Ultima Gold XR. Pro výzkum byly připraveny čtyři vzorky s objemovými aktivitami tritia: < 3,7 Bq/l, 199,1 +- 4,1 Bq/l, 20 298,2 +- 73,5 Bq/l a 2 659 078,8 +- 6555,2 Bq/l. Každý vzorek byl ovlivňován rušivými vlivy se vzrůstající intenzitou. Pro experiment s vlivem pH byla připravena řada 12 vzorků s pH v rozsahu 1-12. K osvitu vzorků byla využita místnost osvětlená zářivkami, které jsou kromě viditelného záření také zdroji UV záření. Pro zkoumání vlivu zvýšeného pozadí byly připraveny tři vzorky obsahující izotopy cesia 134Cs a 137Cs emitující beta a gama záření. Každý vzorek byl postupně těmito rušivými faktory ovlivňován a měřen desetkrát. Takto naměřená data byla statisticky zpracována a vyhodnocena. Provedeným experimentem a statistickým zpracováním výsledků s přihlédnutím k přesnosti přístroje bylo zjištěno, že rušivé vlivy zvýšeného pozadí beta i gama záření a osvit UV zářením mají významný vliv pouze u vzorků s velmi nízkými aktivitami tritia. U vzorků s vysokými aktivitami tritia je tento vliv nevýznamný. Zkoumáním vlivu pH bylo potvrzeno, že použitý scintilační koktejl vykazuje vyhovující stabilitu účinnosti konverze beta záření na fotony v rozsahu hodnot pH 2-12.
|
|
|
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Migrace škodlivých látek v povodí Labe (Radionuklidy – tritium)
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Kalová, Hana ; Komárek, Michal ; Novák, Michal ; Marešová, Diana ; Hanslík, Eduard
Jsou uvedena data objemové aktivity tritia, která popisují bilance tritia v profilech Vltava Solenice, Vltava Praha-Podolí a Labe Hřensko. Bylo zjišťováno pozadí tritia na území povodí Labe v povrchových vodách nezatížených odpadními vodami z bodových zdrojů (JE Temelín, ÚJV Řež). Byla zjišťována možnost snížení minimální detekované aktivity tritia (MDA) u vzorků pozadí. byly vyhodnoceny roční odtoky aktivity tritia v hodnocených profilech po odečtení odtoku tritia odpovídající pozadí. Byl zkoumán spad tritia (HTO) na území českého úseku povodí Labe se srážkami. Byl hodnocen vliv kontaminace Labe tritiem na změny objemové aktivity tritia ve vodě z břehové infiltrace ve vybrané modelové lokalitě. Byla provedena bilance aktivity tritia v hodnocených profilech na základě sledování a údajů o bilanci aktivity tritia uvolňované s odpadními vodami JE Temelín. Jsou uvedeny články vzešlé z projektu.
|
|
|
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Migrace škodlivých látek v povodí Labe (radionuklidy – tritium)
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Novák, Michal ; Kluganostová, Martina ; Ivanovová, Diana ; Hanslík, Eduard
Cílem úkolu je: Získání dat objemové aktivity tritia (kontinuálních s rovnoměrnou četností nebo v epizodách se zvětšenou četností) k popisu odtoku aktivity (bilance) tritia v profilech Vltava Solenice, Vltava Praha a Labe Hřensko. Zjištění pozadí tritia na území povodí Labe v povrchových vodách nezatížených odpadními vodami z bodových zdrojů (JE Temelín, ÚJV Řež apod.). Posouzení možností snížení minimální detekovatelné aktivity tritia (MDA) u vzorků pozadí. Vyhodnocení odtoku aktivity tritia v hodnocených profilech po odečtení odtoku aktivity tritia odpovídající pozadí. Vyjádření depozice tritia na území českého úseku povodí Labe se srážkami. Posouzení shody mezi bilancí aktivity tritia v hodnocených profilech na základě sledování a údajů o bilanci aktivity tritia uvolňované s odpadními vodami JE Temelín. Na vybrané modelové lokalitě bude hodnocen vliv kontaminace Labe tritiem na změny objemové aktivity tritia ve vodě z břehové infiltrace na základě rekognoskace terénu. Činnosti v roce 2007: Lokalizace profilů pro hodnocení odtoku tritia a profilů pro stanovení pozadí, ověření možností vyhodnocení odtoku tritia s využitím rozborů s malou četností odběrů vzorků. Rešerše a hodnocení časového vývoje výskytu tritia v hydrosféře po testech jaderných zbraní. Sledování tritia v odtoku z VN Orlík.
|
|
|
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Migrace škodlivých látek v povodí Labe (radionuklidy – tritium)
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Kalová, Hana ; Komárek, Michal ; Novák, Michal ; Ivanovová, Diana ; Blažková, Šárka ; Hanslík, Eduard
Získávání dat objemové aktivity tritia (kontinuálních s rovnoměrnou četností nebo v epizodách se zvětšenou četností) k popisu odtoku aktivity (bilance) tritia v profilech Vltava Solenice, Vltava Praha a Labe Hřensko. Zjištění pozadí tritia na území povodí Labe v povrchových vodách nezatížených odpadními vodami z bodových zdrojů (JE Temelín, ÚJV Řež apod.). Posouzení možností snížení minimální detekovatelné aktivity tritia (MDA) u vzorků pozadí. Vyhodnocení odtoku aktivity tritia v hodnocených profilech po odečtení odtoku aktivity tritia odpovídající pozadí. Vyjádření depozice tritia na území českého úseku povodí Labe se srážkami. Posouzení shody mezi bilancí aktivity tritia v hodnocených profilech na základě sledování a údajů o bilanci aktivity tritia uvolňované s odpadními vodami JE Temelín. Na vybrané modelové lokalitě bude hodnocen vliv kontaminace Labe tritiem na změny objemové aktivity tritia ve vodě z břehové infiltrace na základě rekognoskace terénu. Zpráva obsahuje recenzované nebo publikované příspěvky vztahující se k řešení problému.
|
|
| |
|
|
Nezávislé monitorování ETE RC SÚJB České Budějovice, návrh nezávislého monitorování ETE za MÚ RC SÚJB České Budějovice
ZEMAN, Karel
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) se podílejí na nezávislém monitorování okolí jaderných elektráren (JE) v souladu s požadavky legislativy ČR (vyhláška č. 319/2002 Sb. o radiační monitorovací síti RMS, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb.). Součástí monitorování je sledování vzorků životního prostředí, kde v případě radioaktivního úniku z JE mohou být radionuklidy detekovány. Odběry jsou prováděny ve složkách životního prostředí s pravidelnými intervaly týdenní periodou (2 odběrová místa z řeky Vltavy pod zaústěním odpadního kanálu z JE Temelín {--} Kořensko pod hrází, Újezd) a s měsíční periodou (5 odběrových míst z řeky Vltavy {--} 2 nad zaústěním, 3 pod zaústěním, a 1 odběrové místo z retenční nádrže dešťových vod Býšov). K měření aktivity Cs je podle metodiky používána gamaspektrometrie s vyhodnocovacím programem Gamat. K měření aktivity tritia podle metodiky ČSN ISO 9698 (757635) v povrchových vodách je používán kapalinový scintilační spektrometr beta TriCarb od firmy CANBERRA PACKARD. Cílem práce je shrnutí nezávislého monitorování ETE v letech 1999-2009 stanovení objemové, hmotnostní nebo plošné aktivity bodových vzorků životního prostředí z monitorovacích bodů SÚJB v okolí ETE. V práci je diskutována možnost zpětného stanovení aktivity a doby výpustě z ETE, jež by umožnilo SÚJB konfrontaci s poskytovanými údaji jadernou elektrárnou. Výsledky měření objemové aktivity tritia ve vodních tocích v okolí JE se nacházejí v dobré shodě při mezilaboratorním porovnání SÚJB a JETE. Výsledky prováděných měření umožňují v návaznosti na znalost doby a množství vypouštěných odpadních vod z JE Temelín posoudit šíření tritia ve vodním toku řeky Vltavy, jak v časovém horizontu, tak i v kvantitativním odhadu ředění vypouštěných aktivit v závislosti na průtocích. Vzhledem k dlouhodobosti sledování okolí JE je možné prokazatelně doložit, že v průběhu provozu JE nedochází k ohrožení zdraví kritické skupiny obyvatel v okolí JE Temelín, že radiační situace je stabilní a provozovatel JE plní požadavky a podmínky autorizovaných limitů pro uvádění radionuklidů do životního prostředí.
|
|
|
Monitorování 3H v řece Vltavě v okolí ETE
ZEMAN, Karel
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) se podílejí na nezávislém monitorování okolí jaderných elektráren (JE) v souladu s požadavky legislativy ČR ( vyhláška č. 319/2002 Sb. o radiační monitorovací síti RMS, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb.). Součástí monitorování je sledování vzorků hydrosféry, kde v případě radioaktivního úniku z JE mohou být radionuklidy detekovány. Odběry jsou prováděny s týdenní periodou (2 odběrová místa z řeky Vltavy pod zaústěním odpadního kanálu z JE Temelín {--} Kořensko pod hrází, Újezd) a s měsíční periodou (5 odběrových míst z řeky Vltavy {--} 2 nad zaústěním, 3 pod zaústěním, a 1 odběrové místo z retenční nádrže dešťových vod Býšov). K měření aktivity tritia podle metodiky ČSN ISO 9698 (757635) v povrchových vodách je používán kapalinový scintilační spektrometr beta TriCarb od firmy CANBERRA PACKARD. Cílem práce je stanovení objemové aktivity bodových vzorků z monitorovacích bodů SÚJB v řece Vltavě (zaměřeno na Kořensko) a prověření kinetiky tritia v závislosti na ovlivňujících faktorech jako je doba výpustě JE, průtok vodním dílem Kořensko, výška hladiny ve vodní nádrži Orlík atd. V práci je diskutována možnost zpětného stanovení aktivity a doby výpustě z ETE, jež by umožnilo SÚJB konfrontaci s poskytovanými údaji jadernou elektrárnou. Výsledky měření objemové aktivity tritia ve vodních tocích v okolí JE se nacházejí v dobré shodě při mezilaboratorním porovnání SÚJB a JETE. Výsledky prováděných měření umožňují v návaznosti na znalost doby a množství vypouštěných odpadních vod z JE Temelín posoudit šíření tritia ve vodním toku řeky Vltavy, jak v časovém horizontu, tak i v kvantitativním odhadu ředění vypouštěných aktivit v závislosti na průtocích. Vzhledem k dlouhodobosti sledování okolí JE je možné prokazatelně doložit, že v průběhu provozu JE nedochází k ohrožení zdraví kritické skupiny obyvatel v okolí JE Temelín, že radiační situace je stabilní a provozovatel JE plní požadavky a podmínky autorizovaných limitů pro uvádění radionuklidů do životního prostředí.
|
|
|
Porovnání výpustí českých a světových JE
DOBEŠ, Petr
V této práci, která se zabývá problematikou výpustí z jaderných elektráren, jsem se pokusil vytvořit přehled různých typů jaderných elektráren a radioizotopů, které jsou vypouštěny do životního prostředí ve formě kapalných a plynných výpustí. Jako součást tohoto porovnání bylo vytvořeno zhodnocení plynných a kapalných výpustí českých a světových jaderných elektráren. Úvodní část této práce obsahuje informace o různých typech jaderných elektráren a radioizotopech, které vznikají v jejich reaktorech. Následují informace o platné legislativě, uvolňovacích úrovních a metodách a systémech užívaných pro měření radioaktivních plynných a kapalných výpustí z jaderných elektráren. Druhá část této práce popisuje cíl a hypotézy. Třetí část informuje o postupech, které byly použity při vytváření této práce. Čtvrtá část obsahuje výsledky prezentované ve formě tabulek a grafů. Pátá část představuje diskuzi těchto výsledků. Poslední část obsahuje zhodnocení výsledků práce.
|
host ::
RSS.