|
|
Analýza ztrát selat v konkrétním chovu
Fabiánek, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení reprodukčních ukazatelů prasnic v konkrétním chovu. Data byla sbírána v průběhu let 2017–2021 u prasnic chovaných zemědělskou společností GenAgro Říčany a.s. Celkem byla hodnocena data o 3862 vrzích. U prasnic byla sledována doba březosti, počet selat narozených celkem, počty selat narozených živě a mrtvě, počet odchovaných selat, počet ztrát selat v období od porodu do odstavu a příčiny jejich vyřazování. Zároveň byl vyhodnocen vliv roku, parity a délky březosti na reprodukční ukazatele pomocí programu Statistica verze 14 a programu R verze 4.2.2. Doba březosti byla za celé sledované období průměrně 113,92 dní. Průměrný počet selat narozených celkem byl 15,74 ks/vrh, selat narozených živě bylo průměrně 12,84 ks/vrh a selat mrtvých průměrně 2,89 ks/vrh. Průměrný počet odstavených selat byl 11,86 ks/vrh a ztráty selat v období od porodu do odstavu byly průměrně 1,78 ks/vrh. V práci byl zjištěn signifikantní vliv roku, parity i délky březosti na sledované reprodukční ukazatele.
|
|
|
Intrauterinní růstová retardace selat
Kršová, Eliška
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku intrauterinní růstové retardace selat. První část se zabývá hybridizací prasnic, vznikem superplodných linií prasnic a jak může šlechtění ovlivnit počet selat ve vrhu. Druhá část se zaměřuje na problematiku vysoce plodných prasnic zejména v kontextu výživy, ustájení, porodu, laktačního období, odstavu a přípravy na další březost. Třetí část se věnuje intrauterinní růstové retardaci selat. V této části je popsáno, co tento stav znamená a co může tento stav ovlivnit. Čtvrtá část se zabývá problémy u selat s intrauterinní růstovou retardací. Jsou zde popsány metody v aplikaci umělého mléka, použití náhradních prasnic anebo dělené kojení.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve dvou typech porodny
Zahnáš, Radek
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkovost prasnic ve dvou typech porodny. Jednalo se o starou porodnu postavenou roku 1957 a novou porodnu postavenou roku 2019. Sledovanými ukazateli byly věk při 1. inseminaci (dny), věk při 1. porodu (dny), počet všech narozených selat (ks/vrh), počet živě narozených selat (ks/vrh), počet dochovaných selat (ks/vrh), délka odstavu (dny), ztráty selat celkem (ks), ztráty selat od narození do odstavu (%, ks), počet inseminací potřebných k zabřeznutí prasnice (inseminační index), délka mezidobí (dny), délka servis periody (dny), délka inseminačního intervalu (dny), délka březosti (dny), důvody brakace prasnic (%) a příčiny ztrát selat do odstavu (%). Vyhodnocení dat proběhlo za pomocí programu Statistica 14 (ANOVA, Turkeyho test). Sledováno bylo 100 kusů prasnic v obou typech poroden na 1.-3. vrhu. Nová porodna dosáhla lepších výsledku u všech sledovaných ukazatelů, kromě délky březosti. U všech narozených, živě narozených a odchovaných selat, dosáhla nejvyšších hodnot na 3. paritě. Nejkratší odstavy u nové i staré porodny byly na 2. paritě. Ztráty selat od narození do odstavu (%) byly nejnižší na 1. paritě. Na 2. a 3. paritě byly rozdíly velmi vysoce statisticky významné. Inseminační index se pohyboval v rozmezí 1,08-1,22 u obou typů poroden. Nejkratšího mezidobí (150,16 dní), servis periody (33,84 dní) a inseminačního intervalu (36,52 dní) dosáhla nová porodna mezi 2. a 3. vrhem. Délka březosti byla téměř shodná ale lépe si vedla stará porodna, kdy její průměrná délka březosti byla nejkratší na 2. a 3. vrhu a to 113,5 dní. U nové porodny byla nejkratší březost zjištěna u 3. vrhu a to 113,66 dní. Nejčastější důvodem brakace prasnic byly reprodukční poruchy (37 %), poruchy pohybového aparátu (21 %), nízká užitkovost (16 %), poruchy vemene (9 %), špatná kondice a zdravotní stav, oba (6 %) a věk (5 %). Nejčastější příčinou ztrát u obou typů bylo zalehnutí (50 %) u nové porodny a (65 %) u staré. Dále pak průjmová onemocnění u nové (20 %) a u staré (15 %). Dalšími příčinami byly dýchací potíže, vyhladovění a nezjištěné důvody.
|
|
| |
|
|
Stanovení antibiotické resistence u střevních bakterií selat krmených ZnO a nanočásticemi zinku
Janošťáková, Barbora
Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení antibiotické rezistence u střevních bakterií selat krmených oxidem zinečnatým (ZnO) a nanočásticemi zinku. V rámci teoretické části byla vypracována ucelená literární rešerše vzniku a šíření antibiotické rezistence, jejího ekologického dopadu a možných řešení potlačení vzniku a šíření. Praktická část práce sloužila k ověření účinnosti nanočástic zinku při terapeutickém využití. Nanočástice zinku představují nástupce dosud používaného oxidu zinečnatého, který má být zcela omezen pro svou ekologickou zátěž. Experiment byl prováděn na izolátech bakterie Escherichia coli získaných ze stolice od 100 odstavených selat. Tato selata byla rozdělena náhodně do skupin po deseti a krmena upravenou krmnou směsí. Kontrolní skupina dostávala krmnou dávku bez příměsi, zatímco krmná dávka pro každou ze zbylých skupin obsahovala vždy pouze jednu z forem zinku: ZnO, nanočástice ZnA či nanočástice ZnC v rozdílných koncentracích (500, 1000 a 2000 mg/kg krmné směsi). Selata byla krmena příslušnou směsí 10 dnů, poté bylo provedeno vyšetření antibiotické rezistence jejich střevní mikroflóry a posouzen vliv testovaných příměsí. Nanočástice ZnC se v tomto ohledu ukázaly jako přijatelná alternativa ZnO, neboť snižovaly rezistenci vůči většině posuzovaných antibiotických látek. Jako nejvýhodnější varianta se u ZnC jevila koncentrace 1000 mg/kg krmné směsi.
|
|
|
Vliv délky laktace na reprodukční užitkovost prasnic
MUKOSHA, Chisenga Emmanuel
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vliv délky laktace 21 dní (roky 2013 až 2015) a 28 dní (roky 2016 až 2019) na ukazatele reprodukce prasnic ve vybraném chovu. Při odstavu selat ve 28 dnech byl průměrný počet všech narozených selat (15,0 selat) o 0,5 selete, počet živě narozených selat (13,5 selat) o 1,0 sele a počet odstavených selat (11,5 selat) o 0,7 vyšší než při odstavu ve 21 dnech Průměrný počet živě narozených selat byl zaznamenán nejvyšší v roce 2019 (14,0 selat). Byl o 1,6 selete (P < 0,05) vyšší ve srovnání s rokem 2013, kdy byl zaznamenán nejnižší počet (12,4 selat). Nejvyšší průměrný počet selat byl na 4. vrhu (13,5 selete) a nejnižší byl na 7. vrhu (12,2 selete). Rozdíl byl 1,3 selete (P < 0,05). Nejvyšší průměrný počet živě narozených selat měly prasnice plemene large white (13,2 selete). Byl o 0,8 selete vyšší ve srovnání s nejnižším počtem zaznamenaným u prasnic plemene landrase (12,4 selete). Prasnicím LW L (13,1 selat) se narodilo o 0,6 selete více selat než prasnicím kombinace L LW (12,5 selat). Průměrný věk prasniček při prvním porodu byl 360,1 dne. Korelační koeficienty mezi věkem prasniček při prvním porodu a počtem všech a živě narozených selat byly hodnoceny jako nízké, statisticky nevýznamné. Prasnicím s délkou březosti 114 dní se narodilo o 0,8 selete více (P < 0,05) než prasnicím s délkou březosti 115 dní. Prasnice s délkou mezidobí 146 dní vykázaly o 0,2 selete vyšší průměrný počet živě narozených selat ve srovnání s prasnicemi, u kterých bylo mezidobí 115 dní. U prasnic s délkou intervalu od odstavu do zapuštění 4 dny byl zjištěn vyšší průměrný počet živě narozených selat o 0,5 selat (P < 0,05) ve srovnání s prasnicemi, u kterých byl interval od odstavu do říje 5 dní.
|
|
|
Výskyt antibiotické rezistence u bakteriálních kmenů izolovaných z výkalů selat po odstavu
Plevák, Petr
Největší ekonomické ztráty chovatelům způsobují u odstavených selat bakteriální infekční onemocnění. Nasazením antimikrobiálních látek se daří infekce potlačit a v nižší koncentraci působí některé antimikrobiální látky také jako stimulátory růstu, čehož bylo, a v některých zemích stále je, využíváno. Se zvýšeným výskytem rezistentních bakteriálních kmenů, a to i v humánní medicíně, se začalo používání antibiotik v Evropské unii kontrolovat a omezovat. Podobné antimikrobiální účinky poskytuje oxid zinečnatý, který je v prevenci používán místo zakázaných antibiotik. Avšak vysoké koncentrace zinku se dostávají do životního prostředí spolu s kejdou a kontaminují půdy. V současnosti dochází k vývoji nových forem nanočástic zinku, které mohou být účinné i v daleko nižších koncentracích. Do této práce byly zahrnuty 3 pokusné skupiny odstavených selat. První skupina byla kontrolní (bez přídavku zinku), druhé byl do krmné směsi přidáván oxid zinečnatý a třetí skupině zinek ve formě nanočástic po dobu 10 dnů. Tyto skupiny byly dále rozděleny podle koncentrace podávaného zinku (500, 1000 a 2000 mg.kg-1). Každá ze skupin se skládala z počtu 10 selat. Vzorky výkalů byly sbírány 0., 5., 10. a 20. den experimentu. Z těchto vzorků bylo izolováno a identifikováno 224 kmenů E. coli jako potenciálních původců koliformních infekcí. Pomocí diskové difúzní metody byla stanovena citlivost/rezistence vůči často používaným antibiotikům v českých chovech a významným antibiotikům humánní medicíny. Jako nejúčinnější antibiotika byla vyhodnocena ciprofloxacin, ceftazidim, imipenem, cefotaxim a kolistin. Nejvíce rezistentních kmenů bylo zaznamenáno vůči chlortetracyklinu, ampicilinu a amoxicilinu. Vyšetřením na produkci širokospektrých β-laktamáz byly kombinací ceftazidimu s kyselinou klavulanovou vyhodnoceny 2 izoláty jako producenti a kombinací cefotaximu s kyselinou klavulanovou bylo vyhodnoceno 5 izolátů jako producentů širokospektrých β-laktamáz. Srovnáním výsledků výskytu rezistentních kmenů u pokusných skupin selat nebyla prokázána indukce antimikrobiální rezistence v souvislosti s dietním podáváním nanočástic zinku do krmné směsi.
|
|
|
Výživa moderných genotypov prasiatok
Mišenková, Veronika
Chov prasat je významným článkem hospodářského sektoru. Největší význam má produkce vepřového masa a selat. Maso představuje biologicky hodnotné živiny pro lidskou populaci. Rozhodujícím faktorem efektivnosti chovu je cílevědomá výživa, správná technika krmení a dobrý zdravotní stav. Tyto faktory přímo ovlivňují reprodukční ukazatele prasnic (počet živě narozených selat na prasnici a počet odstavených selat na prasnici / rok). Každý podnik má při uzavřeném obratu stáda dvě samostatné odvětví, a to výkrm prasat a produkci selat. Ekonomickým cílem podniku je dosahovat zisk. Tato bakalářská práce je zaměřena na výživu selat moderních genotypů. V první části přehledně zobrazuje současný stav prasat v České republice, v Slovenské republice a v celé Evropské unii. Ve druhé části podrobně popisuje anatomickou stavbu a fyziologickou funkci gastrointestinálního traktu. Trávicí trakt je složen z ústní dutiny, hltanu, jícnu, žaludku, střeva a žláz. Každá jeho část má mechanickou nebo chemickou funkci v procesu metabolismu. Ve třetí části popisuje skupiny krmiv, které jsou nejvíce používané ve výživě prasat. Patří sem: obiloviny, luštěniny, krmiva z tukového průmyslu, krmiva z olejářského průmyslu a krmiva živočišného původu. Ve čtvrté části rozebírá techniku ??krmení selat, březích prasnic a kojících prasnic. Každá kategorie prasat má své specifické nároky na krmiva, tedy na obsah jednotlivých složek. Následně se zabývá ztrátami selat v prenatálním a postnatálním období, možnostmi jejich eliminace, a jak jí ovlivňuje výživa. V závěru práce jsou shrnuty poznatky a jejich možná aplikace v praxi.
|
|
|
Využití řas v prevenci a terapii průjmových onemocnění selat
Makovičková, Adéla
Cílem diplomové práce bylo zkoumat vliv přípravku SeaGut vyrobeného z mořských řas na prevenci a léčbu průjmových onemocnění u sajících selat. V rámci experimentu bylo hodnoceno celkem 8 turnusů selat (4 v kontrole a 4 v pokusu). V kontrole bylo použito standardní ošetření selat po porodu antikokcidikem s účinnou látkou toltrazuril. Léčba případných průjmů probíhala pomocí antibiotika amoxicilin. Pokusná skupina měla nahrazené jak antikokcidikum, tak antibiotikum pastou SeaGut. Zároveň bylo selatům pokusné skupiny zkrmováno minerální krmivo obsahující bentonit a zeolit. Během pokusu byl zdravotní stav selat pravidelně sledován a výskyt průjmů evidován. Výsledky byly mezi skupinami statisticky porovnány. U selat v pokusné skupině se průjmy objevily v průměru 16. den, což je dříve než v kontrole (20. den). Bylo jich ale průkazně méně, stejně tak i množství recidivujících průjmů. Množství úhynů v pokusné skupině bylo nižší, avšak tento parametr nebyl statisticky průkazný (P > 0,05). Preventivní a terapeutické použití přípravků s obsahem řas vedlo k průkazně lepším výsledkům v léčbě průjmových onemocnění selat (P < 0,05). Experiment prokázal vhodnost použití přípravku SeaGut v prevenci a terapii průjmových onemocnění selat jako alternativy k preventivnímu použití antikokcidika a terapeutického použití antibiotik.
|
|
|
Zhodnocení produkce selat v rámci firemního programu
TESAŘ, Martin
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit v užitkovém chovu Martínkov, družstvo Dešná, reprodukční užitkovost prasnic firemního programu Hypor a faktory, které na ni působí. V práci je zpracován přehled působících vnějších a vnitřních činitelů ovlivňujících plodnost prasnic. Jedná se především o vliv genotypu, věk prasniček při prvním zapuštění, délku mezidobí, pořadí a četnost vrhu, výživu a krmení, mikroklimatické podmínky a technologii provozu. V závěru práce je shrnuto získané poznatky, které přispívají ke zlepšení ukazatelů reprodukce prasnic. Sledované stádo chovu bylo k 31. 12. 2017 tvořeno 800 prasnic (včetně březích prasniček) a 230 nezapuštěných prasniček. První zapuštění prasniček v chovu se nejčastěji provádí od 230. 260. dne života. Ve sledovaném roce 2017 bylo průměrně na 1 prasnici za rok 34 selat živě narozených a 30,7 odstavených selat. Dohromady to činilo 23 232 ks odstavených selat za rok.
|
host ::
RSS.