Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sebeorganizace v rozsáhlých distribuovaných systémech
Kunštátský, Martin ; Řezníček, Ivo (oponent) ; Šperka, Svatopluk (vedoucí práce)
Gossip je generický protokol původně navržený pro šíření informací mezi uzly v rozsáhlých distribuovaných decentralizovaných systémech. Tento protokol lze využít i pro mnoho dalších aplikací včetně agregace dat, konstrukce nejrůznějších topologií, atd. Tato práce popisuje framework určený pro podporu modelování a simulace systémů založených na tomto protokolu.
Způsobilosti žáků primární školy řídit svůj čas
Tošnerová, Aneta ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je prokrastinace. Prokrastinací rozumíme "nelogické, ale zároveň záměrné odkládání plánované činnosti, jež je doprovázeno angažovaností v náhradních aktivitách." (Sliviaková 2010, s. 3). Od téměř neškodné situační, občasné prokrastinace je velmi blízko k prokrastinaci chorobné. Ta již poukazuje na nežádoucí stav, poruchu zdravého životního stylu a sebeřízení člověka. To je východiskem pro výzkumný problém práce, která šetří symptomy prokrastinace u žáků mladšího a středního školního věku. O prokrastinaci většinou uvažujeme ve vztahu k dospělým. My se ptáme, zda je relevantní uvažovat o prokrastinaci ve vztahu k dětem v primární škole. V teoretické části jsme tedy nejprve shromáždili a kompilovali dostupné poznatky o tématu z českých i zahraničních zdrojů, především abychom dobře vymezili předmět zkoumání (prokrastinaci) a porozuměli širšímu kontextu (time management, sebeřízení). Výzkumné šetření je založeno na polostrukturovaných rozhovorech s 6 rodiči a 30 žáky 1. - 5. ročníku. Nástrojem žákovského výzkumu byl autorský příběh, který jim umožňoval ztotožnit se vždy s určitým typem jednání. Výsledky přinesly hlubší vhled do problematiky, jaké povinnosti žáci vůbec mají, jaké používají strategie k řízení času, co odkládají a s jakými výmluvami. Na základě důkladné analýzy rozhovorů...
Vznik krasových kanálů a jeskyní v jizerském souvrství na Turnovsku
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozlišit mechanismy vytvářející otevřené kanály a jeskyně v jizerském souvrství u Turnova, zejména zjistit, zda klíčovou roli hraje rozpouštění, či zda se jedná o erozi slabě cementovaného pískovce nebo slínovce bez účasti rozpouštění. Důležitou částí práce je vysvětlení pojmu sebeorganizace proudění a pórozity. Pomocí zrychlené simulace rozpouštění vzorků hornin v kyselém prostředí, snímků z mikrosondy a použití DR (odporu při vrtání) jsem prokázal, že horniny jizerského souvrství v okolí Turnova jsou tvořeny karbonáty se zrny křemene. Tyto karbonáty se rozpouštějí a umožňují vznik krasových jevů. Pevnost horniny vylučuje přímé rozplavování, které se uplatňuje u vzniku jevů v lomu Střeleč. Z dvaceti zpracovaných vzorků vyplývá, že k rozpouštění hornin dochází v nejbližším okolí jeskyně Bartošova pec, v okolí ponoru poloslepého údolíčka v Podhorčí, pod Drábovnou, na lokalitách "Šetřilovsko" i "U Kačeny" a také v okolí jeskyně Semikraska. V lokalitách z Pojizeří, "Sudoměř - rybník" a "Sudoměř - Skalský potok", naopak k rozpouštění hornin nedochází, stejně jako ani v křemenných pískovcích teplického souvrství nad obcí Podhorčí a v okolí hradu Valdštejn
Vznik krasových kanálů a jeskyní v jizerském souvrství na Turnovsku
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozlišit mechanismy vytvářející otevřené kanály a jeskyně v jizerském souvrství u Turnova, zejména zjistit, zda klíčovou roli hraje rozpouštění, či zda se jedná o erozi slabě cementovaného pískovce nebo slínovce bez účasti rozpouštění. Důležitou částí práce je vysvětlení pojmu sebeorganizace proudění a pórozity. Pomocí zrychlené simulace rozpouštění vzorků hornin v kyselém prostředí, snímků z mikrosondy a použití DR (odporu při vrtání) jsem prokázal, že horniny jizerského souvrství v okolí Turnova jsou tvořeny karbonáty se zrny křemene. Tyto karbonáty se rozpouštějí a umožňují vznik krasových jevů. Pevnost horniny vylučuje přímé rozplavování, které se uplatňuje u vzniku jevů v lomu Střeleč. Z dvaceti zpracovaných vzorků vyplývá, že k rozpouštění hornin dochází v nejbližším okolí jeskyně Bartošova pec, v okolí ponoru poloslepého údolíčka v Podhorčí, pod Drábovnou, na lokalitách "Šetřilovsko" i "U Kačeny" a také v okolí jeskyně Semikraska. V lokalitách z Pojizeří, "Sudoměř - rybník" a "Sudoměř - Skalský potok", naopak k rozpouštění hornin nedochází, stejně jako ani v křemenných pískovcích teplického souvrství nad obcí Podhorčí a v okolí hradu Valdštejn
Způsobilosti žáků primární školy řídit svůj čas
Tošnerová, Aneta ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je prokrastinace. Prokrastinací rozumíme "nelogické, ale zároveň záměrné odkládání plánované činnosti, jež je doprovázeno angažovaností v náhradních aktivitách." (Sliviaková 2010, s. 3). Od téměř neškodné situační, občasné prokrastinace je velmi blízko k prokrastinaci chorobné. Ta již poukazuje na nežádoucí stav, poruchu zdravého životního stylu a sebeřízení člověka. To je východiskem pro výzkumný problém práce, která šetří symptomy prokrastinace u žáků mladšího a středního školního věku. O prokrastinaci většinou uvažujeme ve vztahu k dospělým. My se ptáme, zda je relevantní uvažovat o prokrastinaci ve vztahu k dětem v primární škole. V teoretické části jsme tedy nejprve shromáždili a kompilovali dostupné poznatky o tématu z českých i zahraničních zdrojů, především abychom dobře vymezili předmět zkoumání (prokrastinaci) a porozuměli širšímu kontextu (time management, sebeřízení). Výzkumné šetření je založeno na polostrukturovaných rozhovorech s 6 rodiči a 30 žáky 1. - 5. ročníku. Nástrojem žákovského výzkumu byl autorský příběh, který jim umožňoval ztotožnit se vždy s určitým typem jednání. Výsledky přinesly hlubší vhled do problematiky, jaké povinnosti žáci vůbec mají, jaké používají strategie k řízení času, co odkládají a s jakými výmluvami. Na základě důkladné analýzy rozhovorů...
Sebeorganizace v rozsáhlých distribuovaných systémech
Kunštátský, Martin ; Řezníček, Ivo (oponent) ; Šperka, Svatopluk (vedoucí práce)
Gossip je generický protokol původně navržený pro šíření informací mezi uzly v rozsáhlých distribuovaných decentralizovaných systémech. Tento protokol lze využít i pro mnoho dalších aplikací včetně agregace dat, konstrukce nejrůznějších topologií, atd. Tato práce popisuje framework určený pro podporu modelování a simulace systémů založených na tomto protokolu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.