Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Samoregulační mechanismy fotosyntetických systémů
Semerák, Matěj ; Mančal, Tomáš (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
Fotosyntéza, pochod využívající energie dopadajících fotonů k pohonu elektrontransportního řetězce tvořícího membránový gradient pH, je v přírodě rozšířeným způsobem obživy. Intenzita slunečního záření však může překročit míru, již jsou organismy schopny svými aparáty zvládnout. Za této situace přicházejí na řadu nezbytné ochranné mechanismy, bezpečně odvádějící přebytečnou energii. Teorií o podstatě a regulaci těchto funkcí již bylo vypracováno mnoho a nové se stále objevují. Zdá se, že pozornost se soustřeďuje především na anténní komplex LHCII. Lze konstatovat, že ochranu s velkou pravděpodobností zajišťuje více mechanismů, přičemž panuje poměrně ustálený názor, že klíčovou roli v jejich spouštění hraje klesající pH. To je logické, neboť čím více fotonů přichází, tím intenzivněji probíhá transport protonů přes membránu, čili velikost ΔpH odráží rovnováhu mezi mírou spotřeby ATP a osvětlením membránového aparátu. Obecně se fenomén nazývá NPQ (nefotochemické zhášení), protože zeslabuje fluorescenci chlorofylu. Významnou úlohu zastávají patrně karotenoidy, hlavně zeaxantin, vznikající v kyselém prostředí činností violaxantin deepoxidasy; poskytuje chlorofylům energetickou past při excitačních interakcích. Dochází i ke konformačním změnám (zejm. proteinu PsbS), fosforylaci fotosystémů a dalším procesům.
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
Photoprotection in patients after kidney transplantation
Hajšelová, Zuzana ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Kolmanová, Eliška (oponent)
Fotoprotekcia u pacientov po transplantácii obličiek Autor: Zuzana Hajšelová Vedúci diplomovej práce: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Konzultant: Mgr. Barbora Vaňková Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cieľ: Pacienti po transplantácii obličky (TxO) majú z dôvodu celoživotnej imunosupresívnej (IS) terapie zvýšené riziko výskytu kožných nádorov. Pacientom je preto doporučovaná dôsledná fotoprotekcia. Cieľom štúdie bolo zistiť znalosti a mieru fotoprotekcie a ďalej analyzovať vybrané rizikové faktory rakoviny kože u pacientov po TxO. Metodika: Prierezová observačná štúdia prebiehala od 15. apríla 2019 do 31. decembra 2019 na Hemodialyzačnom stredisku Fakultnej nemocnice Hradca Králové. Do štúdie boli zahrnutí pacienti starší ako 18 rokov, ktorí v definovanom období navštevovali Hemodialyzačné stredisko. Dáta boli získané pomocou zberu dát zo zdravotníckej dokumentácie (napr. výskyt a typ rakoviny kože, užívané IS) a pacientom vyplneného dotazníku (napr. fototyp, expozícia slnečnému žiareniu, fotopotekcia). Dáta boli analyzované pomocou deskriptívnej štatistiky. Výsledky: Zo 410 pacientov navštevujúcich Hemodialyzačné stredisko vyplnilo 361 (88,0 %) pacientov dotazník. Štúdie sa zúčastnilo 233 (64,5 %) mužov a 128 (35,5 %) žien....
Photoprotection in patients after kidney transplantation
Hajšelová, Zuzana ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Kolmanová, Eliška (oponent)
Fotoprotekcia u pacientov po transplantácii obličiek Autor: Zuzana Hajšelová Vedúci diplomovej práce: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Konzultant: Mgr. Barbora Vaňková Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cieľ: Pacienti po transplantácii obličky (TxO) majú z dôvodu celoživotnej imunosupresívnej (IS) terapie zvýšené riziko výskytu kožných nádorov. Pacientom je preto doporučovaná dôsledná fotoprotekcia. Cieľom štúdie bolo zistiť znalosti a mieru fotoprotekcie a ďalej analyzovať vybrané rizikové faktory rakoviny kože u pacientov po TxO. Metodika: Prierezová observačná štúdia prebiehala od 15. apríla 2019 do 31. decembra 2019 na Hemodialyzačnom stredisku Fakultnej nemocnice Hradca Králové. Do štúdie boli zahrnutí pacienti starší ako 18 rokov, ktorí v definovanom období navštevovali Hemodialyzačné stredisko. Dáta boli získané pomocou zberu dát zo zdravotníckej dokumentácie (napr. výskyt a typ rakoviny kože, užívané IS) a pacientom vyplneného dotazníku (napr. fototyp, expozícia slnečnému žiareniu, fotopotekcia). Dáta boli analyzované pomocou deskriptívnej štatistiky. Výsledky: Zo 410 pacientov navštevujúcich Hemodialyzačné stredisko vyplnilo 361 (88,0 %) pacientov dotazník. Štúdie sa zúčastnilo 233 (64,5 %) mužov a 128 (35,5 %) žien....
Photoprotection in patients after kidney transplantation
Hajšelová, Zuzana ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Kolmanová, Eliška (oponent)
Fotoprotekcia u pacientov po transplantácii obličiek Autor: Zuzana Hajšelová Vedúci diplomovej práce: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Konzultant: Mgr. Barbora Vaňková Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cieľ: Pacienti po transplantácii obličky (TxO) majú z dôvodu celoživotnej imunosupresívnej (IS) terapie zvýšené riziko výskytu kožných nádorov. Pacientom je preto doporučovaná dôsledná fotoprotekcia. Cieľom štúdie bolo zistiť znalosti a mieru fotoprotekcie a ďalej analyzovať vybrané rizikové faktory rakoviny kože u pacientov po TxO. Metodika: Prierezová observačná štúdia prebiehala od 15. apríla 2019 do 31. decembra 2019 na Hemodialyzačnom stredisku Fakultnej nemocnice Hradca Králové. Do štúdie boli zahrnutí pacienti starší ako 18 rokov, ktorí v definovanom období navštevovali Hemodialyzačné stredisko. Dáta boli získané pomocou zberu dát zo zdravotníckej dokumentácie (napr. výskyt a typ rakoviny kože, užívané IS) a pacientom vyplneného dotazníku (napr. fototyp, expozícia slnečnému žiareniu, fotopotekcia). Dáta boli analyzované pomocou deskriptívnej štatistiky. Výsledky: Zo 410 pacientov navštevujúcich Hemodialyzačné stredisko vyplnilo 361 (88,0 %) pacientov dotazník. Štúdie sa zúčastnilo 233 (64,5 %) mužov a 128 (35,5 %) žien....
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
Samoregulační mechanismy fotosyntetických systémů
Semerák, Matěj ; Mančal, Tomáš (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
Fotosyntéza, pochod využívající energie dopadajících fotonů k pohonu elektrontransportního řetězce tvořícího membránový gradient pH, je v přírodě rozšířeným způsobem obživy. Intenzita slunečního záření však může překročit míru, již jsou organismy schopny svými aparáty zvládnout. Za této situace přicházejí na řadu nezbytné ochranné mechanismy, bezpečně odvádějící přebytečnou energii. Teorií o podstatě a regulaci těchto funkcí již bylo vypracováno mnoho a nové se stále objevují. Zdá se, že pozornost se soustřeďuje především na anténní komplex LHCII. Lze konstatovat, že ochranu s velkou pravděpodobností zajišťuje více mechanismů, přičemž panuje poměrně ustálený názor, že klíčovou roli v jejich spouštění hraje klesající pH. To je logické, neboť čím více fotonů přichází, tím intenzivněji probíhá transport protonů přes membránu, čili velikost ΔpH odráží rovnováhu mezi mírou spotřeby ATP a osvětlením membránového aparátu. Obecně se fenomén nazývá NPQ (nefotochemické zhášení), protože zeslabuje fluorescenci chlorofylu. Významnou úlohu zastávají patrně karotenoidy, hlavně zeaxantin, vznikající v kyselém prostředí činností violaxantin deepoxidasy; poskytuje chlorofylům energetickou past při excitačních interakcích. Dochází i ke konformačním změnám (zejm. proteinu PsbS), fosforylaci fotosystémů a dalším procesům.
Mechanism of photoprotection in photosynthetic proteins
KUTHANOVÁ, Eliška
Nefotochemické zhášení je důležitým ochranným mechanismem fotosyntetických proteinů při vysoké intenzitě ozáření. V této práci byla optimalizována izolace nativních světlosběrných antén z řasy Chromera velia za využití metod centrifugace na sacharózovém gradientu, izoelektrické fokusace, iontově výměnné chromatografie a gelové elektroforézy. Dále byla studována schopnost světlosběrných antén indukovat nefotochemické zhášení in vivo a in vitro.
Informovanost veřejnosti o škodlivosti slunečního záření a solárií v souvislosti se zvýšeným výskytem maligního melanomu kůže.
KODETOVÁ, Věra
Škodlivost slunečních paprsků a solárií se v poslední době stala velmi aktuálním tématem. Nadměrné vystavování kůže slunečnímu záření způsobuje předčasné stárnutí kůže, vzniku hlubokých vrásek, stařeckých skvrn a hlavně je spojováno se vznikem maligního melanomu. Lidé však toto varování neberou vážně. Velká část z nich si stále myslí, že pobyt na slunci je zdravý a opálené tělo je známkou krásy a výrazem tělesné zdatnosti. Pouze poznání skutečného nebezpečí a změna špatných návyků v podobě dostatečné ochrany proti UV záření mohou zabránit velkým škodám v nedaleké budoucnosti. Počet onemocnění maligním melanomem kůže se totiž každým rokem zvyšuje. V ČR se počet případů onemocnění zvýšil za poslední roky čtyřnásobně. Cílem mé práce bylo zjistit, jak je veřejnost informována o škodlivosti slunečního záření a solárií a jak se veřejnost proti škodlivým účinkům UV záření chrání. Informace jsem získávala dotazovací metodou formou dotazníku, který vyplňovali studenti a zaměstnanci střední odborné školy, studenti vyšší odborné školy a náhodně vybraní pacienti kožní ambulance. Celkem bylo hodnoceno 201 dotazníků. Stanovila jsem si čtyři hypotézy, které se potvrdily. Veřejnost je dostatečně informována o škodlivosti UV záření, před účinky slunečního záření se nejčastěji chrání krémy s ochranným faktorem a slunečními brýlemi s UV filtrem. Potvrdil se i můj předpoklad, že se ženy ve věku od 20 do 40 let opalují na slunci nebo v soláriu z kosmetických důvodů. Varující se však nedostatečná znalost o preventivních programech a postupech, které vedou k včasnému odhalení nádorů kůže. K tomuto tématu mě vedla zkušenost z kožní ambulance, kde pracuji a často se tu setkávám se škodlivými následky UV záření na lidskou kůži. Výsledky práce využiji k edukaci (poučení) pacientů o škodlivých následcích UV záření. Důraz dám na poučení o samovyšetřování kůže a programu Euromelanoma day, který slouží k včasné diagnostice kožního nádoru. Jak jsem zjistila, tyto informace veřejnost postrádá. Důležitý je fakt, že pouze včas odhalený nádor je léčitelný.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.