|
|
Design klimatizační jednotky pro aditivní robotickou výrobu
Mandáková, Adéla ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Škaroupka, David (vedoucí práce)
Návrh klimatizační jednotky se zabývá propojením produktu a s ním související architekturou. Jelikož v oblasti stavebnictví vzrůstá trend velkorozměrového 3D tisku, byla i pro design klimatizace zvolena výroba pomocí aditivní robotické technologie. Z analýzy vyplývá, že u vnitřní jednotky je vhodná distribuce vzduchu skrz perforace. U venkovní jednotky je zájem ji skrýt z důvodu vizuální nesourodosti s budovou. Pro návrh produktu byl využit generativní proces k získání množství variantních studií. Tento proces byl využit i dále, jelikož aditivní výroba disponuje snadnou změnou rozměrových parametrů, a tím umožňuje splnit individuální požadavky zákazníka. Další výhodou robotického tisku jsou prutové struktury dovolující vznik perforací bez odpadu a možnost výhodného použití generativních postupů navrhování.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Šmejkal, Jiří ; Galeová, Nicol (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu Farmy 3d tiskáren v obci Jaroslavice. Technologie 3d tisku svoji rychlostí rozvoje dalekosáhle předběhla odezvu na svoje potřeby. Postrádá novou systematicky plánovanou typologii staveb odpovídající požadavkům farem. Farmy se přizpůsobují prostorům. Hlavním cílem práce je představit možnost, jak situaci obrátit a prostory přizpůsobovat farmám. Práce navazuje na urbanistický návrh restrukturalizace Jaroslavické krajiny zpracovaným v předchozím semestru. Projekt dodržuje zavedené zásady na úrovni mikroregionu v podobě důrazu na soběstačnost, integritu obyvatelstva nebo užití současných technologií. Pozemek je umístěn na jižní části hranic obce Jaroslavice. Na pozemku se nachází 3 zemědělské stavby, které do roku 2010, kdy byla vybudována fotovoltaická elektrárna, fungovaly ve spojení se sousedním zemědělským dvorem. Po vybudování elektrárny byly vazby nenávratně zpřetrhány. Budovy jsou ve velmi špatném stavu a vzájemná kooperace již nefunguje. Projekt stávající řešení nahrazuje a ukazuje zároveň možnost využití solární energie jiným způsobem. Stavební náplň tedy pracuje s hybridní typologií, kde je kombinován výrobní areál 3d tisku společně s dosažením maximálních solárních zisků fotovoltaických panelů. Pro návrh bylo dominantně užito generativních metod ať pro hledání formy z hlediska dosažení maximálních solárních zisků nebo po ověření efektivity konstrukce. Návrh pracuje s několika scénáři možného vývoje. Jsou rozpracovány 4 různé etapy růstu a provázání výrobních prostor. Tiskárny jsou schopny sami sebe replikovat takovou rychlostí, že lze předpokládat rychlý růst. Návrh užívá metod řízeného růstu pro simulaci rozvoje komplexu v podmínkách maximální solární radiace. Zrakovou nepohodu a přehřívání je zároveň řešeno atypickými slunolamy na vnějším fasádním plášti. Na slunolamu jsou použity tenkovrstvé fotovoltaické panely, proto je krom stínění schopen vyrábět elektřinu. Energeticky výhodný tvar společně s velkou výhodou dispozičního řešení, je místo chodbových dispozic volena základní buňka na centrálním půdorysu. Díky tomu je možné kontrolovat a obsluhovat mnohem efektivněji větší část strojů. Výrobní areál dopředu počítá plnou robotizovanou automatizací.
|
|
|
Design klimatizační jednotky pro aditivní robotickou výrobu
Mandáková, Adéla ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Škaroupka, David (vedoucí práce)
Návrh klimatizační jednotky se zabývá propojením produktu a s ním související architekturou. Jelikož v oblasti stavebnictví vzrůstá trend velkorozměrového 3D tisku, byla i pro design klimatizace zvolena výroba pomocí aditivní robotické technologie. Z analýzy vyplývá, že u vnitřní jednotky je vhodná distribuce vzduchu skrz perforace. U venkovní jednotky je zájem ji skrýt z důvodu vizuální nesourodosti s budovou. Pro návrh produktu byl využit generativní proces k získání množství variantních studií. Tento proces byl využit i dále, jelikož aditivní výroba disponuje snadnou změnou rozměrových parametrů, a tím umožňuje splnit individuální požadavky zákazníka. Další výhodou robotického tisku jsou prutové struktury dovolující vznik perforací bez odpadu a možnost výhodného použití generativních postupů navrhování.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Šmejkal, Jiří ; Galeová, Nicol (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu Farmy 3d tiskáren v obci Jaroslavice. Technologie 3d tisku svoji rychlostí rozvoje dalekosáhle předběhla odezvu na svoje potřeby. Postrádá novou systematicky plánovanou typologii staveb odpovídající požadavkům farem. Farmy se přizpůsobují prostorům. Hlavním cílem práce je představit možnost, jak situaci obrátit a prostory přizpůsobovat farmám. Práce navazuje na urbanistický návrh restrukturalizace Jaroslavické krajiny zpracovaným v předchozím semestru. Projekt dodržuje zavedené zásady na úrovni mikroregionu v podobě důrazu na soběstačnost, integritu obyvatelstva nebo užití současných technologií. Pozemek je umístěn na jižní části hranic obce Jaroslavice. Na pozemku se nachází 3 zemědělské stavby, které do roku 2010, kdy byla vybudována fotovoltaická elektrárna, fungovaly ve spojení se sousedním zemědělským dvorem. Po vybudování elektrárny byly vazby nenávratně zpřetrhány. Budovy jsou ve velmi špatném stavu a vzájemná kooperace již nefunguje. Projekt stávající řešení nahrazuje a ukazuje zároveň možnost využití solární energie jiným způsobem. Stavební náplň tedy pracuje s hybridní typologií, kde je kombinován výrobní areál 3d tisku společně s dosažením maximálních solárních zisků fotovoltaických panelů. Pro návrh bylo dominantně užito generativních metod ať pro hledání formy z hlediska dosažení maximálních solárních zisků nebo po ověření efektivity konstrukce. Návrh pracuje s několika scénáři možného vývoje. Jsou rozpracovány 4 různé etapy růstu a provázání výrobních prostor. Tiskárny jsou schopny sami sebe replikovat takovou rychlostí, že lze předpokládat rychlý růst. Návrh užívá metod řízeného růstu pro simulaci rozvoje komplexu v podmínkách maximální solární radiace. Zrakovou nepohodu a přehřívání je zároveň řešeno atypickými slunolamy na vnějším fasádním plášti. Na slunolamu jsou použity tenkovrstvé fotovoltaické panely, proto je krom stínění schopen vyrábět elektřinu. Energeticky výhodný tvar společně s velkou výhodou dispozičního řešení, je místo chodbových dispozic volena základní buňka na centrálním půdorysu. Díky tomu je možné kontrolovat a obsluhovat mnohem efektivněji větší část strojů. Výrobní areál dopředu počítá plnou robotizovanou automatizací.
|
|
|
Design parametrické ortézy horní končetiny
Kosová, Barbora ; Jelenčík, Branislav (oponent) ; Škaroupka, David (vedoucí práce)
Práce řeší návrh a výrobu ortézy pro horní končetinu zhotovenou na míru pacientovi. Je zkoumána možnost digitalizace procesu návrhu a je diskutován nový postup s využitím aditivní výroby. Navrhované řešení automatizuje vytvoření modelu ortézy na základě 3D skenu. Následně je celý model parametrizován pro umožnění další kustomizace. Jako řešení problému měnícího se objemu ruky při otoku je navrženo použití auxetických struktur.
|
host ::
RSS.