Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Plži, stromy, pH, podloží a epifytické lišejníky
Pelant, Filip ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Epifytické lišejníky jsou vystaveny silnému predačnímu tlaku ze strany bezobratlých, ponejvíce plžů. Ti mohou spásáním výrazně ovlivnit vertikální distribuci lišejníků, jejich habitatové preference i celkový areál rozšíření. Předpokládá se, že predační tlak je silnější na lokalitách s bazickým podložím a dostatečnými zdroji vápníku, neboť takové lokality svědčí lišejníkovým spásačům. Proto velká část výzkumů s tematikou lichenofágie probíhá na lokalitách s vápencovým podložím, ačkoliv hypotéza o silnějším predačním tlaku zatím nebyla formálně testována. Dále je obecně známo, že složení epifytického společenstva je do značné míry ovlivněno vlastnostmi borky, zejména jejím pH. Není ovšem známo, jestli vlastnosti borky ovlivňují aktivitu spásačů a jak moc se tedy síla predačního tlaku liší v závislosti na druhu stromu. Ve své diplomové práci jsem se věnoval oběma těmto otázkám. Na území Moravského krasu jsem provedl transplantační experiment, který srovnával sílu predačního tlaku na dvou stanovištích s různým podložím (granodiorit vs. vápenec). Experiment probíhal na šedesáti stromech tří druhů (habr, jedle, buk) po dobu osmdesáti dnů. Součástí experimentu byl i sběr plžů přímo na lokalitě. Zjištěný predační tlak byl ve srovnání s podobnými výzkumy poměrně vysoký a jeho míra prokazatelně souvisela s...
Epifytické druhy skupiny Lecanora subfusca v České republice
Malíček, Jiří ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce) ; Guttová, Anna (oponent)
- 3 - ABSTRAKT Během revize epifytických zástupců skupiny Lecanora subfusca v České republice bylo zaznamenáno celkem devět taxonů. L. cinereofusca a L. exspersa jsou uváděny vůbec poprvé. Výskyt L. circumborealis byl naopak na našem území vyloučen. Druhy L. cinereofusca a L. horiza lze považovat za vyhynulé. Nejběžnějším druhem je L. pulicaris. Taxony L. rugosella a L. subrugosa považuji pouze za extrémní formy od L. chlarotera a L. argentata. Tyto morfotypy jsou podmíněny ekologicky: substrátem (úživná borka) a stanovištěm (vliv eutrofizace). V případě L. subrugosa tuto domněnku potvrdila také molekulární data (sekvence ITS rDNA). Podrobný průzkum sekundárních metabolitů pomocí tenkovrstevné chromatografie odhalil řadu nových látek ze skupiny terpenoidů, z nichž prakticky všechny mají taxonomický význam. Během studia změn v rozšíření jednotlivých druhů byl zaznamenán ústup druhů L. allophana a L. chlarotera ve srovnání s minulostí. Naopak L. pulicaris je nyní zřejmě hojnější. Hlavními důvody jsou znečištění ovzduší a acidifikace substrátů vlivem kyselých dešťů. Výrazné okyselení borky dřevin bylo prokázáno na příkladu L. pulicaris. Tento lišejník dříve rostl převážně na dřevinách s kyselou borkou. Vlivem acidifikace se však přesunul na stromy, které mají na normálních podmínek mírně kyselou až...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.