|
|
efekty zavedení PEER systému k odchytu drůbeže
ZEZULA, Libor
Práce popisuje správné technologické postupy při naskladnění farmy jednodenními kuřaty, přes vlastní výkrm až po odchyt a naložení. Jsou zde stručně popsány technologie, které usnadňují výkrm, zásady pohody zvířat i správné zacházení s kuřaty při jejich odchytu k odvozu na porážku. Dále jsou popsány různé technologie odchytu kuřat a jejich výhody a nevýhody. K porovnání jsem si vybral detailní popis ručního odchytu kuřat do beden s automatizovaným odchytem technologie PEER včetně investice do této technologie.
|
|
|
Autekologie slepýše křehkého (\kur{Anguis fragilis}) v zemědělské krajině.
MRÁZ, Roman
Mé téma bakalářské práce je zaměřeno na autekologii slepýše křehkého (Anguis fragilis) v zemědělské krajině, na zpracování dosavadních poznatků o ekologii druhu v Evropě, na charakteristiku míst výskytu a prostorovou aktivitu slepýše na vybraných lokalitách. Tato práce rovněž shrnuje poznatky o metodách odchytu a individuálním rozpoznávání jedinců.
|
|
|
Efektivita a využití různých metod studia společenstev nočních motýlů
Palivcová, Lucie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Vrba, Pavel (oponent)
Sběr dat o společenstvech nočních motýlů je základem pro jejich studium, které nám umožní jejich lepší poznání. Tato práce se zaměřuje na různé metody sběru nočních motýlů, zejména pak na metody využívající světlo, jelikož právě ty jsou označovány za nejefektivnější pro odchyt nočních motýlů. Na základě publikovaných studií jsou zde popsány a porovnány jednotlivé metody. Individuální sběr je metoda, která je ideální pro zkoumání konkrétních druhů či skupin druhů. Jedná se o sběr jednotlivců z jejich přirozených habitatů. Záchytové pasti jsou vhodné pro studium letových koridorů, tvoří totiž překážku, do které hmyz narazí, spadne a následně je uvězněn. Noční motýli se dají lákat na několik druhů návnad. Mohou to být barevné misky, potravinové či feromonové návnady nebo ostatní přístupy, které využívají k lákání světlo. Zvolením světelného zdroje lze výrazně ovlivnit efektivitu sběru dat. Největší spektrum druhů a množství jedinců přitahuje krátkovlnné záření. Konkrétní preference jsou druhově i pohlavně závislé, avšak je obtížné najít nějaké pravidelnosti v jednotlivých skupinách nočních motýlů. Porozumění metodologii a chování motýlů lze využít například k dalšímu výzkumu v oblasti entomologie nebo biologie, může nám pomoci v ochranářské biologii i k boji se škůdci.
|
|
|
Odchytová zařízení na černou zvěř - techniky a využití
Hradilová, Adéla ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Tato bakalářská práce řeší v první části literární rešerši na druhy odchytových zařízeni na černou zvěř a možnosti jejich spouštění. Také je v této části zahrnuta i legislativa České republiky vztahující se k tématu odchyt černé zvěře.
V druhé části je konkrétní odchytové zařízení umístěno v honitbě Blazice - Sovadina, ve které v současnosti černá zvěř jen prochází. Tato kleci bude zhodnocena úspěšnost odchytu. Odchytové zařízení bylo instalováno do různých částí honitby. Převážně umístěno do zemědělských plodin. Zhodnocení proběhne i u použitých návnad.
|
|
| |
|
|
Výskyt a základní aspekty biologie Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1842) na modelové rybniční soustavě na Třeboňsku
ČECH, Miroslav
Střevlička východní (Pseudorasbora parva) je v našich vodách nepůvodním druhem, považovaným místy za invazní. Proto je její eliminace, nebo alespoň výrazné snížení jejího počtu žádoucí, a to pokud možno ekologickým způsobem. Data pro bakalářskou práci byla získána na modelové rybniční soustavě na Třeboňsku. Jednalo se o komplex třinácti rybníků s rozlohou 203,1 ha. Rybníky patřily k vysoce úživným s průměrnou hloubkou do jednoho metru. Cílem práce bylo určit složení potravy střevličky východní a z toho usoudit míru potravní konkurence kapra obecného. Součástí práce bylo zmapování migrace střevličky východní na sledované soustavě rybníků a její lokalizaci v rybničních nádržích a zjištění početnosti populace. K odchytu střevličky v litorálu rybníků byla použita plůdková síť, na přítocích čeřen a na hlubších místech vrš. Střevlička východní se v průběhu roku nacházela ve všech částech rybniční soustavy, v rybnících i v přítocích. Největší výskyt střevličky byl zaznamenám v litorálu, nejnižší pak na volné vodě. K migraci docházelo nejčastěji při výlovu rybníků a přepouštění vody. Odběry planktonu byly prováděny planktonní síťkou v různých ročních obdobích. S výjimkou zimy, kdy plankton nebyl zjištěn, bylo složení přirozené potravy po celý rok stejné, měnilo se pouze kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů planktonu. Na rybnících Pražský, Rod, Láska a Víra byly provedeny odchyty střevličky východní, ryby byly pitvány pro zjištění obsahu střev. Současně byla provedena pitva 4 kaprů věkové skupiny K2. Analýzou obsahu trávicí soustavy byla zjištěna shoda v konzumaci přirozené potravy obou druhů ryb.
|
host ::
RSS.