|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta s onemocněním žlučníku pohledem sestry a pacienta
HLINŠŤÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá komplexní ošetřovatelskou péčí o pacienta s onemocněním žlučníku. Cílem práce bylo zjistit, jak se na předoperační a pooperační péči dívá nejen samotný pacient, ale také sestra. V práci byly stanoveny čtyři cíle, jako první "Zmapovat komplexní předoperační přípravu před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." Jako druhý "Zmapovat komplexní předoperační přípravu pacienta před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Jako třetí "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." A jako čtvrtý "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Pro sběr dat bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili operaci žlučníku, a sestry pracující na chirurgickém oddělení. Ukázalo se, že pacienti příliš nevnímají předoperační posloupnost ošetřovatelské péče, spíše se řídí pokyny sester. Další šetření prokázalo, že všichni pacienti znají zásady, které musí dodržovat po propuštění z nemocnice (dieta, péče o ránu, rehabilitace), což svědčí o kvalitní edukaci sester. Výsledky u sester ukazují, že sestry znají zásady předoperační a pooperační péče. Výsledky výzkumu poukázaly na nedostatečnou psychickou podporu pacienta ze strany sester. Sestry vnímají tento problém, který podle nich souvisí s nedostatkem personálu a tím pádem také s nedostatkem času na pacienta. Z bakalářské práce jako doporučení pro praxi vyplynulo, že je nutné vytvořit časovou rezervu v práci sester, aby se mohly věnovat také psychické podpoře pacientů.
|
|
|
Farmakoterapie na ortopedickém oddělení z pohledu sestry
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Farmakoterapie na ortopedickém oddělení si zaslouží svou pozornost zejména proto, že pacienti tohoto oddělení jsou rizikovou skupinou, jsou věkově starší a často užívají více léků najednou. Práce sester na ortopedii je psychicky i fyzicky náročná. Sestra zde podává pacientům léky průběžně během celého dne, proto mohou během farmakoterapie nastat jako při všech rutinních postupech jisté nedostatky. Ať vědomé, či nevědomé. Práce si klade za cíl zmapovat problematiku farmakoterapie na ortopedickém oddělení. Dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik komplikací při podávání léků pacientům na ortopedickém oddělení a navrhnout zlepšení v procesu farmakoterapie na ortopedickém oddělení. Bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami a pacienty ortopedického oddělení. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že sestry mají základní teoretické znalosti v oblasti farmakoterapie. Zároveň byly zjištěny i určité nedostatky, kdy tyto teoretické vědomosti nejsou dodržovány v praxi. Překvapivé byly výsledky v oblasti identifikace pacienta před podáním léku, kdy ne všechny sestry tento zásadní krok v prevenci medikačního pochybení dodržují. Naopak lze dle výsledků říci, že sestry mají výborné znalosti a dovednosti v tlumení bolesti. Dokazuje to jak zúčastněné pozorování, tak spokojenost samotných pacientů. Dílčí výsledky byly prezentovány na semináři na ortopedickém oddělení a byly předány managementu tohoto oddělení. Z vyplývajících nedostatků byl vytvořen pomocný materiál. Diplomová práce byla psána tak, aby sloužila i jako informační materiál pro začínající nebo stávající sestry ortopedického oddělení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klienta s perkutánní endoskopickou gastrostomií na oddělení následné péče
CHADOVÁ, Anna
Bakalářská práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popisována enterální výživa a perkutánní endoskopická gastrostomie. Teoretická část byla zakončena kapitolou o ošetřovatelské péči o klienty s PEG sondou. V praktické části byly určeny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o klienty s perkutánní endoskopickou gastrostomickou sondou. Druhým bylo zjistit, jaké problémy se vyskytují v ošetřovatelské péči o klienty s PEG sondou z pohledu zdravotnického personálu. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. byla zaměřena na specifika ošetřovatelské péče u pacientů s PEG sondou. 2. směřuje k problémům v ošetřovatelské péči, které zdravotnický personál u klientů s PEG sondou vnímá. Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů a formou zúčastněného pozorování. Rozhovory byly uskutečněny s osmi probantkami na oddělení následné péče. Na základě výsledků bylo zjištěno, že dotazované probantky zvládají ošetřovatelskou péči o klienta s PEG sondou. Zvládají ošetřovat místo vpichu, podávat výživu i medikamenty do PEG sondy. Problémy se vyskytly u odsávání žaludečního obsahu a polohování klienta před podáním výživy. Dále z výzkumu vyplynulo, že probantky udávaly nejčastější problémy jako ucpání PEG sondy a zánět v okolí vpichu, vše řešily s lékařem. Výsledky této bakalářské práce by mohly být využity k uskutečnění seminářů na oddělení následné péče a tím zvýšit informovanost sester a zkvalitnění péče o klienty s PEG sondou.
|
|
|
Příušnice u adolescentů a mladých dospělých
BÖHMOVÁ, Monika
Cíle práce Cílem práce bylo zjistit průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých a zmapovat specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaký byl průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru s pacienty, kteří prodělali onemocnění příušnicemi a se sestrami pracujícími u praktických lékařů pro dospělé nebo děti a dorost. Rozhovory byly zachyceny záznamem na diktafon, nahráváním v telefonu nebo písemnou formou a zpracovány formou přímého přepisu. Výsledky Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze otevřeným kódováním, za pomoci metody papír a tužka. Z analýzy dat vzniklo celkem šest kategorií, které se dělí do dvou skupin: Rozhovory se sestrami a Rozhovory s pacienty s příušnicemi. Kategorie z rozhovorů se sestrami jsou: Očkování, Opatření u příušnic, Průběh příušnic dle sester. Kategorie z rozhovorů s pacienty s příušnicemi jsou: Spolupráce se zdravotnickým personálem, Informace od pacientů a použitá očkovací látka a Průběh příušnic u pacientů s příušnicemi. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, do kterých jsou zakódovány důležité informace a to vše jsme zařadili a znázornili do jednotlivých schémat. Závěr Z rozhovorů s respondenty jsme zjistili, jaký měli průběh příušnic adolescenti a mladí dospělí. Bylo zjištěno, že polovina respondentů měla vážnější komplikace, ale bez trvalých následků, pouze v jednom případě zůstal zhoršený sluch, ostatní vážné komplikace po vyléčení vymizely. U sester z výsledku vyplynulo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. V hlavní problematice se všechny sestry orientovaly správně. Zjistili jsme, že sestry mají minimum vlastních zkušeností s tímto onemocněním, protože se s ním za svoji praxi setkávaly jen sporadicky a spíše ho znají jen teoreticky, i když v posledních letech se výskyt onemocnění příušnicemi zvyšuje a sestry by měly získat více zkušeností. Toto zjištění může mít za následek nedostatečnou informovanost o dodržování všech léčebných opatření. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že by bylo vhodné, aby lékaři a jejich sestry, kteří se s tímto onemocněním nesetkali, prošli edukačním seminářem, který by byl zaměřen na onemocnění příušnicemi, jejich příznaky, léčbu, možné komplikace a protiepidemická opatření, se kterými následně souvisí ošetřovatelská péče o nemocné s příušnicemi.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci a léčbě střevních parazitů u dětí
JANDOVÁ, Anna
Mezi nejznámější střevní parazity patří Roup dětský, Škrkavka dětská, Tasemnice a onemocnění nazývané Toxokaróza. Nejčastěji vyskytovaným parazitem je podle zdrojů Roup dětský. Střevní parazité postihují nejčastěji malé děti předškolní věku, někdy i větší. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat informovanost rodičů o prevenci parazitárních onemocnění u dětí. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: Rodiče dětí, které prodělaly parazitární onemocnění, jsou informovanější než rodiče dětí, které parazitární onemocnění neprodělaly. Druhý cíl měl zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětí s parazitárním onemocněním v ordinaci PLDD. K tomuto cíli byla zvolena tato výzkumná otázka: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u PLDD při parazitárním onemocnění? V metodice byla zvolena empirická část a ta byla zpracována kvalitativně kvantitativním výzkumným šetřením. V kvantitativní části byla použita metoda dotazování a technika nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor kvantitativního šetření tvořilo 223 respondentů tedy rodičů, jejichž dítě je ve věku od 0 do 6 let. Dotazníky byly rozdány na sociální síti a další v Mateřské školce v Týně nad Vltavou. Respondenti byli hned v úvodu seznámeni s tématem bakalářské práce. Výsledky kvantitativního šetření byly zpracovány za pomoci datové matice a dále zpracovány do dvaceti přehledných pruhových grafů. K ověření hypotézy jsme použili chí kvadrát test. V kvalitativní části byla použita metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 5 sester, 3 pracující u PLDD v Týně nad Vltavou a 2 pracující u PLDD v Českých Budějovicích. Při zpracování rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování a analýza rozhovorů byla provedena metodou tužka a papír. Výsledky této bakalářská práce budou publikovány v časopisu Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
|
Horečka jako ošetřovatelský problém
RAIŠLOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou. V úvodu teoretické části je vymezen pojem termoregulace a jsou popsány termoregulační mechanismy, v následující části je popsána tělesná teplota a jsou popsány aktivity sestry při měření tělesné teploty, krátce jsou zmíněny dostupné teploměry a čidla. V nejobsáhlejší části je vymezen pojem horečka, jsou popsány příčiny horečky, klinický obraz, fyziologické důsledky horečky, rozdělení horečky, diagnostika a možné metody snižování tělesné teploty. Dále je zmíněna ošetřovatelská péče o nemocného s horečkou a jsou popsány aktivity sestry při ošetřování. Ke splnění hlavního záměru této práce byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou. Cíl 2: Zjistit, s jakou problematikou se nejčastěji setkává sestra při ošetřování pacienta s horečkou. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 : Jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou? Výzkumná otázka 2: S jakou nejčastější problematikou se sestra setkává při ošetřování pacienta s horečkou? Praktická část této práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož základem byl hloubkový polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl veden se sestrami ze zdravotnických zařízení v Plzeňském kraji. Bylo osloveno dvacet sester, které splňovaly zadané kritérium pro jejich výběr. Podmínkou byla práce na oddělení ARO, JIP, chirurgickém nebo interním oddělení. Poté bylo metodou otevřeného kódování každé respondentce přiděleno číslo. Došlo k očíslování všech řádků, které obsahovaly odpovědi sester, aby na ně mohlo být poté odkazováno. Metodou "papír a tužka" došlo ke zvýraznění důležitých informací v textu. Následně byla použita technika "vyložení karet", kterou byla získaná data rozdělena do čtyř kategorií. Kategorie byly dále rozšířeny o podkategorie a byly zpracovány do schémat. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uvedly základní ošetřovatelské postupy, které používají při ošetřování nemocného s horečkou. Mají dobrý přehled o problematice při ošetřování těchto klientů. Všechny dotazované sestry se setkaly na svém pracovišti s nemocným s horečkou, znají příčiny horečky, které se vyskytují na jejich pracovišti. Uvedly široký rozsah příznaků i možných komplikací v souvislosti s horečkou. Při ošetřování nemocného se vždy řídí ordinacemi lékaře a provádí ošetřovatelské intervence. Z výsledků je zřejmé, že ošetřovatelské postupy se částečně liší nejen podle zdravotnického zařízení, kde respondentka pracuje, ale také záleží na tom, zda jde o oddělení intenzivní péče, či standardní oddělení. Na JIP a ARO mají více vybavení i personálu pro poskytování vysoce kvalitní ošetřovatelské péče, ale i standardní oddělení dle výsledků výzkumu poskytuje kvalitní ošetřovatelskou péči. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry rámcově prokázaly své znalosti, které se týkají péče o nemocné s horečkou, a mají přehled o problematice při ošetřování. Ale i tak v každé oblasti vzniká prostor pro další rozšíření teoretických vědomostí i praktické zkušenosti. Na základě teoretického studia o horečce, ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou, specifik při ošetřování a vyhodnocení výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen manuál "Ošetřovatelská péče o nemocné s horečkou", který je přiložen jako příloha (příloha 6). Bakalářskou práci je též možno použít jako informační materiál pro sestry zdravotnických zařízení, které se ve svém povolání setkávají s nemocnými s horečkou.
|
|
|
Vyšetřovací metody u onemocnění ledvin a močových cest z pohledu sestry
HOLÁNOVÁ, Klára
Teoretická část práce: V teoretické části práce jsou stručně popsány vybrané nejčastěji používané vyšetřovací metody u onemocnění ledvin a močových cest. U každé vyšetřovací metody je popsán průběh vyšetření a také jsou zde zahrnuty potřebné informace pro pacienty, kteří by určené vyšetření měli podstoupit. Jednotlivé vyšetřovací metody obsahují i popsanou náplň práce sestry související s příslušným vyšetřením. Cíle práce: V empirické části jsou stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienta po diagnostické cystoskopii, ke kterému byla stanovena výzkumná otázka: Jaké informace mají sestry v oblasti komplikací po diagnostické cystoskopii? Druhým cílem bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům před sonografií ledvin a močového měchýře. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaké informace podávají sestry před sonografií ledvin a močového měchýře? Metodika práce: Pro zpracování empirické části práce bylo zvoleno kvalitativního šetření, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z urologických oddělení vybraných nemocnic Jihočeského kraje. Sběr dat byl uskutečněn po schválení otázek k rozhovorům hlavní sestrou nemocnice, a také po domluvě s vrchní sestrou příslušného oddělení. Každé dotazované sestře bylo předem vysvětleno, o jaký výzkum se jedná, a také, že jejich odpovědi jsou anonymní a budou použity pouze pro empirickou část bakalářské práce. Z důvodu nesouhlasu sester s nahráváním rozhovorů, byly rozhovory zapisovány ručně a poté přepsány do elektronické podoby. Rozhovory obsahovaly celkem 15 otázek zjišťujících identifikační údaje, všeobecnou ošetřovatelskou péči, nejčastěji prováděná vyšetření, problémy pacientů, přípravu a podávání informací před sonografickým vyšetřením a diagnostickým cystoskopickým vyšetřením. Získaná data byla dále zpracována do kategorizačních skupin a analyzována. Výsledky: V empirické části jsme z výsledků výzkumného šetření zjistili, že péče sester o pacienty na urologickém oddělení je spíše průměrná, ale základy v ošetřování pacientů a přípravy pacientů na vyšetření znají. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry neznají přípravu pacientů na sonografické vyšetření ledvin, zde ani jedna sestra neuvedla poučení pacienta o nenadýmavé stravě den před vyšetřením. Péči o pacienty po diagnostické cystoskopii sestry ve většině spíše znají a jsou informované o možných komplikacích spojených s tímto vyšetřením. Závěr: Toto téma bakalářské práce bylo mnou vybráno a psáno z důvodu prohloubení mých vědomostí ohledně této problematiky. Práce také může sloužit jako studijní materiál pro sestry, které o této problematice nemají dostatek informací a chtějí si je prohloubit. Dále může být vhodná pro pacienty, kteří si nebudou jisti vyšetřením, které je čeká.
|
|
|
Syndrom diabetické nohy z pohledu sestry.
OBERFALCEROVÁ, Eva
Abstrakt Téma této bakalářské práce je:"Syndrom diabetické nohy z pohledu sestry". Diabetes mellitus je časté endokrinologické onemocnění a právě nejčastější komplikací diabetu je syndrom diabetické nohy, který vzniká na podkladě špatné kompenzací diabetu. Výskyt tohoto onemocnění je velmi častý a proto je důležité včasné zachycení komplikace pomocí screeningu.Výzkumná část této bakalářské práce je zpracována pomocí metodyky kvalitativního výzkumu, kde dotazovanými byly sestry na chirurgickém a interním oddělení a sestry v diabetologické a podiatrické ambulanci. Cílem této práce bylo zjistit nejčastější problémy v ošetřování diabetické nohy a zjistit úlohu sestry při standardním creeningovém posouzení nohou diabetiků v běžné praxi ambulantního diabetologa a sester v nemocnici. Výsledky výzkumu jsou zpracovány pomocí rozhovorů se sestrami.Jako hlavní výzkumné otázky jsme si položili: Jaké jsou nejčastější komplikace u klientů se syndromem diabetické nohy? Jaké screeningové testy se provádí v ambulanci diabetologa? Je rozdíl mezi posouzení nohy diabetika v ambulanci diabetologa a u hospitalizovaného diabetika v nemocnici? Zvládá sestra samostatně posoudit nohy diabetika? Mají sestry dostatek informací o ošetřování diabetické nohy? A na základě těchto otázek jsme vytvářeli podotázky k rozhovorům. Rozhovor celkem tvořil 23 otázek, které byly určeny sestrám.Tato práce bude využita jako informační materiál pro sestry na lůžkovém oddělení a pro sestry v ambulanci. A dále jako informační materiál pro studenty, kteří absolvují specializační kurzy, jako je podiatrická sestra nebo diabetologická sestra. Výsledek práce nám poukazuje na problémy v ošetřování diabetické nohy a problémy při screeningovém vyšetření nohou diabetika.
|
|
|
Technická a časová náročnost ošetřovatelské péče u různých metod chlazení při léčebné hypotermii z pohledu sestry
GALUŠKOVÁ, Soňa
ABSTRACT: Ve své práci jsem se věnovala léčebné hypotermii a s ní spojeným metodám chlazení. Zaměřila jsem se na jejich technickou a časovou náročnost s ohledem na dosažení požadované cílové tělesné teploty a s ohledem na náročnost ošetřovatelské péče. V první teoretické části je uveden krátký úvod do historie hypotermie a její první dochované písemné záznamy. Další kapitola je věnována současnému využití indukované hypotermie, oborům, ve kterých je indukovaná hypotermie využívaná a to jak formou lokální, tak formou celkové řízené hypotermie. Je zde popsána fyziologie a patofyziologie termoregulace člověka. Podrobněji je zpracováno rozdělení hypotermie a hypertermie. Hovoří se zde o projevech, příčinách a změnách v organizmu v průběhu změny tělesné teploty, o pozitivních i negativních účincích na organizmus. Další kapitola je věnována řízené hypotermii, její definici, pozitivním účinkům při léčbě, negativním účinkům na organizmus a vlastním metodám chlazení. Jsou zde podrobně popsány metody vnější, metody vnitřní a postup sestry při aplikaci těchto metod. Závěr teoretické části je shrnutí komplexní ošetřovatelské péče o pacienty s řízenou hypotermií. Cílem mé práce bylo zhodnocení využití léčebné hypotermie na pracovištích intensivní péče, zhodnocení časové a technické náročnosti metod chlazení při komplexní ošetřovatelské péči z pohledu zdravotní sestry a pokusit se najít optimální kombinaci metod chlazení k co nejrychlejšímu dosažení požadované teploty tělesného jádra a jejího udržení. Prvním předpokladem bylo, že využití léčebné hypotermie bude ovlivněno skladbou pacientů na odděleních. Druhou hypotézou bylo větší časová náročnost pro sestry při fyzikálních metodách chlazení a technicky náročnější metody při využití systému coolgard a mimotělního oběhu. K práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku. Dotazník obsahoval jak otázka otevřené s možností více odpovědí, tak otázky zavřené a jednu otázku polootevřenou. Osloveny byli sestry, bakalářky, diplomované sestry, sestry specialistky pracující na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních čtyř různých nemocnic. Výzkum byl prováděn během roku 2009. Poslední část jsou výsledky mé práce, znázorněny v grafické podobě. Diskuse s literárními zdroji o využití a aplikaci léčebné hypotermie. Velká část je věnovaná praktické zkušenosti s metodami chlazení, porovnání s výsledky dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k zefektivnění komplexní ošetřovatelské péče u pacientů s léčebnou hypotermií a tím zvýšení komfortu pro pacienty na odděleních resuscitace a jednotkách intenzivní péče.
|
host ::
RSS.