|
|
Přítomnost otce u porodu-trend či svobodná volba z pohledu muže.
REJCHRTOVÁ, Alena
Tato práce je teoreticko {--} empirická a je zaměřena na prožívání přítomnosti otce u porodu. Teoretická část začíná historii přítomnosti muže u porodu. Dále je definováno početí a vývoj nového života, je popsána prenatální komunikace a péče otce s budoucí matkou. Následné kapitoly obecně charakterizují účast na předporodní přípravě a právní aspekty a důsledky otce u porodu. V další části je popsáno, jak se otec zapojuje do průběhu porodu v jednotlivých dobách porodních, u ošetření novorozence a u operativního porodu. Ke konci teoretické části je kapitola o různých pohledech na přítomnost otce u porodu, za ní následuje, co přináší otcovství. Teoretická část je zakončena kapitolou psychosomatické problémy otců v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Výzkumná část této bakalářské práce byla zaměřena na zjištění, do jaké míry přítomnost otce u porodu je jeho svobodná volba či trend. Zjišťovali jsme, jak se liší názory mužů různých generací na jejich přítomnost u porodu. Pokusili jsme se zjistit, jaké role má otec v rámci ošetřovatelského procesu při fyziologickém porodu.
|
|
|
Analýza stravovacích návyků pomocí programu NutriDan u hypertoniků.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Hypertenzi nebo-li vysoký krevní tlak řadíme mezi nejčastější civilizační onemocnění srdce a cév. Postihuje zhruba 25 % dospělé populace a komplikace mohou způsobovat smrt. K prvním krokům léčby patří změna životního stylu. Přestat kouřit, přiměřená fyzická aktivita, omezení stresu, a v neposlední řadě, i správná výživa. K vyhodnocení výživy lze použít program NutriDan, který obsahuje databázi stovek potravin s ověřenou nutriční hodnotou. Pomocí tohoto programu zdravotnický pracovník snadno vypočítá průměrný denní příjem jednotlivých složek potravy pacienta. Program zohledňuje věk, míru fyzické aktivity a aktuální stav výživy. Náplní této práce bylo analyzovat jídelníčky hypertoniků pomocí tohoto programu. K naplnění výzkumného cíle byl užit kvalitativní výzkum a metoda dotazování technikou polořízeného rozhovoru následně zpracovaného do kazuistik. Osloveni byli hypertonici v Českých Budějovicích, přičemž polovinu zastupovali respondenti do 63 let a druhou polovinu nad 63 let. Ke zjištění kvality a kvantity stravy byla užita analýza stravovacího záznamu (jídelníčku) po dobu sedmi dnů a jeho zhodnocení programem NutriDan. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 respondentů a analýzou jejich jídelníčků byly zodpovězeny výzkumné otázky, zda denní příjem energie, sodíku, tuku a cholesterolu v potravě hypertoniků, odpovídá doporučeným normám dle programu NutriDan. Analýzy jídelníčků ukázaly, že denní příjem energie, sodíku, tuku a cholesterolu, v potravě hypertoniků neodpovídá doporučeným normám dle programu NutriDan. Výsledky této práce mohou pomoci zmapovat problematiku dodržování dietních opatření u pacientů s hypertenzí a zjištěné nedostatky lze využít ke zefektivnění edukace v oblasti zdravého životního stylu.
|
|
|
Zvláštnosti v ošetřovatelské péči u poranění hrudníku.
HALODOVÁ, Markéta
Práce je rozdělena na teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá poraněním hrudníku a terapií pomocí hrudních drénů. Hrudní poranění je velmi závažný stav, který může kdykoliv zhoršit zdravotní stav postiženého. S tímto stavem se můžeme setkat jak v dopravě- při dopravních nehodách, tak i v rámci sportu. V převážné většině zranění hrudníku se může jednat o skrytá nitrohrudní poranění. Ve své práci jsem se hlavně zaměřila na aktivní a pasivní drenáž a ošetřovatelskou péči o pacienta s hrudní drenáží.Cíl 1: Zjistit zda sestry zvládají ošetřovatelskou péči u poranění hrudníku. Cíl 2: Zjistit zda sestry zvládají ošetřovatelskou péči u pacientů s hrudní drenáží. K těmto cílům jsem si zvolila tři hypotézy. Hypotéza 1: Sestry zvládají ošetřovatelskou péči u poranění hrudníku. Hypotéza 2: Sestry zvládají ošetřovatelskou péči u pacienta s aktivní hrudní drenáží. Hypotéza 3: Sestry zvládají ošetřovatelskou péči u pacientů s pasivní hrudní drenáží. K získání dat byla použita forma kvantitativního šetření anonymní dotazníkovou metodou. Dotazník byl vytvořen pro sestry a obsahoval 32 otázek. K doplnění práce byla použita forma zúčastněného skrytého pozorování. Bylo pozorováno 8 sester.Dotazník vyplňovaly sestry pracující na oddělení traumatologie, chirurgie, plicním oddělení a anesteziologicko-resuscitačním oddělení v nemocnici České Budějovice, a.s. a ve Fakultní nemocnici v Plzni.Tato práce by mohla být použita při seminářích na oddělení chirurgie, traumatologie, na plicním a také na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Rovněž se může použít jako studijní materiál pro studenty ZSF JCU.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klienta s kardiostimulátorem
LEJČKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienty po implantaci kardiostimulátoru, na informovanost klientů o ošetřovatelské péči na přínos edukačního materiálu pro klienty v tištěné formě. Trvalá kardiostimulace je využívána při léčbě symptomatických poruch srdečního rytmu, kdy je srdeční sval stimulován ke své činnosti podnětem ze zevního zdroje {--} kardiostimulátoru. Samotná implantace je svým rozsahem malý operační výkon, který s sebou přináší možná rizika i komplikace, a profesionálně zvládnutá ošetřovatelská péče má za cíl tato rizika snížit. Důkladné informování pacienta ošetřovatelským týmem zvyšuje komfort pacienta po dobu hospitalizace, může snížit riziko pooperačních komplikací a strach z výkonu samotného. Správnou edukací po zavedení kardiostimulátoru jak před propuštěním do domácí péče, tak při ambulantních kontrolách umožníme bezproblémové zařazení pacienta do každodenního života. Výsledky této bakalářské práce jsme získali kvantitativním výzkumem použitím metody anonymního dotazníku. Pro zpracování výsledků bylo použito 93 správně vyplněných dotazníků. První hypotéza výzkumu byla zaměřena na kladné hodnocení informovanosti o ošetřovatelské péči po implantaci kardiostimulátoru klienty. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že klienti jsou lékaři, všeobecnými i kardiostimulačními sestrami dostatečně informováni, že informovanost v posledních letech stoupá a je klienty pozitivně oceněna. Druhá hypotéza mapovala přínos edukačního materiálu o ošetřovatelské péči v tištěné formě. Tento materiál byl respondenty hodnocen jako srozumitelný a přínosný a poskytuje klientům cenné praktické rady o životě s kardiostimulátorem.
|
|
|
Nové způsoby ošetřování novorozence na porodním sále a jejich akceptace rodiči.
KRLÍNOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na nové způsoby ošetřování novorozenců na porodním sále a jejich akceptaci rodiči. V současné době dochází ke změnám v pojetí přístupu k ošetřování novorozenců na porodním sále. Péče je zaměřena na to, aby adaptace novorozence proběhla co nejpřirozenějším způsobem pro matku i dítě a aby kontakt mezi matkou a dítětem byl navázán již v prvních minutách po porodu. Cílem práce bylo zjistit, jak matky vnímají změny, ke kterým při ošetřování novorozenců v poslední době dochází a jak tyto změny hodnotí v porovnání se způsoby minulých let. Teoretická část práce popisuje péči o fyziologického novorozence bezprostředně po jeho narození, společný pobyt novorozence a matky na porodním sále a jejich pobyt na oddělení fyziologických novorozenců. Praktická část práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření, byla použita technika řízeného hloubkového strukturovaného rozhovoru s matkami. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkumný soubor tvořilo 7 matek, které rodily v českobudějovické porodnici své druhé nebo třetí dítě. Z šetření vyplynulo, že matky nové způsoby ošetřování novorozenců v převážné míře akceptují a ve srovnání s minulými lety převažují jejich pozitivní přínosy nad negativními.
|
|
|
Vliv edukace na životní styl u žen po hysterektomii.
BASTLOVÁ, Stanislava
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký má předoperační edukace vliv na životní styl žen po hysterektomii. Dále byla zjišťována informovanost žen o životním stylu po hysterektomii ve vybraných nemocnicích Plzeňského kraje. Posledním cílem bakalářské práce bylo vytvořit efektivní edukační materiál, týkající se životního stylu po hysterektomii.Hysterektomie patří k nejčastějším gynekologickým operacím. Z psychologického pohledu je často hysterektomie vnímána jako negativní výkon ničící podstatu ženství. Na druhou stranu přináší odstranění často dlouhodobých, značně obtěžujících potíží. Proto musí být klientky úplně a řádně informovány. Vhodnou edukací těmto klientkám dodáme jistou v podobě dostatku informací o životním stylu po propuštění do domácí péče.Ženy ve vybraných nemocnicích postrádají informace týkající se sexuálního života po hysterektomii. Needukované respondentky postrádaly informace o životním stylu po hysterektomii a ocenily by edukační brožuru. Nejvíce chybí těmto respondentkám informace o pohlavním životě po hysterektomii, o podmínkách, za kterých je poskytována komplexní lázeňská péče a také postrádaly informace o možnostech ovlivnění přechodových potíží.Poznatky z výzkumného šetření dokazují potřebu edukace žen o životním stylu po hysterektomii. Často se zapomíná na informace týkající se dalšího života po propuštění z nemocnice. Díky této práci bylo možno vytvořit edukační brožuru obsahující informace o životním stylu žen po hysterektomii. Pomocí edukačního materiálu by bylo možno v praxi zajistit lepší informovanost žen a tím i pozitivně ovlivnit jejich psychický stav. Zároveň může tato práce posloužit jako shrnutí poznatků o hysterektomii.
|
|
|
Problematika užívání omezovacích prostředků na psychiatrických lůžkových jednotkách a lůžkových odděleních ostatních medicinských oborů.
DOHNALOVÁ, Hana
Ošetřovatelská péče o neklidné a agresivní pacienty se ani navzdory nezadržitelnému pokroku nemůže někdy obejít bez použití restriktivních metod. Aby mohla být poskytována kvalitní ošetřovatelská péče a zajištěna bezpečnost nemocného i při používání omezovacích prostředků, je nezbytné stanovení profesní úrovně kvality, neboli zavedení ošetřovatelského standardu na všechny lůžkové jednotky, kde se restriktivní opatření užívají. Cílem diplomové práce bylo ověřit, jsou-li omezovací prostředky na psychiatrických lůžkových jednotkách a lůžkových odděleních ostatních medicínských oborů používány v souladu se standardem ošetřovatelské péče o omezení pacienta v lůžku a analyzovat stávající standardy ošetřovatelské péče upravující užití omezovacích prostředků. Dalším cílem bylo zjistit, jaký postoj sestry zaujímají k používání omezovacích prostředků a zmapovat jejich pocity při aplikaci restrikce. Z výzkumných cílů vyplynuly hypotézy, které byly formulovány s ohledem na literární údaje a vlastní klinickou praxi zahrnující rovněž aplikaci omezovacích prostředků. Ošetřovatelský výzkum byl prováděn prostřednictvím dotazníku na pracovištích, kde restriktivní metody používají. Respondenty byly sestry pracující na těchto odděleních. Výsledky přinesly jednoznačné zjištění, že nejen celosvětově, celoevropsky, ale i v rámci zdravotnických zařízení České republiky, je péče o pacienty v omezení nejednotná, tudíž standardizace této péče je velmi žádoucí. Součástí diplomové práce je vytvořený Standard ošetřovatelské péče pro aplikaci omezovacích prostředků ve zdravotnických lůžkových zařízeních, který bude prakticky využit v Nemocnici České Budějovice, a.s.
|
|
|
Cvičení žen po porodu
ŠVECOVÁ, Lucie
ABSTRAKT Tématem mé bakalářské práce je cvičení žen po porodu. Cvičení je mi všeobecně blízké, což byl důvod, proč jsem si zvolila právě takové téma své bakalářské práce. Cvičení v období šestinedělí hraje značnou roli. Organismus rychleji regeneruje a cvičení zabraňuje poporodním komplikacím, jako jsou bolesti zad, problémy s inkontinencí, sestup dělohy, uvolnění svalů pánevního dna nebo diastáze břišních svalů. Cílem cvičení je odstranit změny, které v těle ženy nastaly v průběhu těhotenství, při porodu a následně i v šestinedělí. Se cvičením se může začít již 12 ? 24 hodin po porodu. V bakalářské práci jsem stanovila dva cíle a související hypotézy. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti žen o cvičení po porodu. Druhým cílem bylo zjistit z jakých zdrojů ženy čerpají informace o cvičení po porodu. Hypotéza 1: Ženy mají informace o významu cvičení po porodu. Hypotéza 2: Ženy získávají informace od porodních asistentek na oddělení šestinedělí. Výzkumným souborem byly ženy, jak po spontánním porodu, tak po porodu císařským řezem, od propuštění do domácí péče až do půl roku po porodu. Kvantitativní výzkum byl prováděn náhodně a dále v ordinaci dětského lékaře Mudr. Rudolfa Lázničky v obci Olešník pomocí anonymních dotazníků. Dotazník obsahoval 33 otázek. Bylo rozdáno 100 dotazníků, z nichž 80 bylo vráceno. Výzkumná část ukázala, že hypotéza 1 se potvrdila a hypotéza 2 byla vyvrácena. Bakalářská práce by mohla být použita jako edukační materiál o cvičení po porodu pro ženy, porodní asistentky a studenty oboru porodní asistentka.
|
|
|
Porovnávání práce porodních asistentek v ČR a v Rakousku
VLČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce s názvem je rozdělena do dvou částí, a to do části teoretické a výzkumné. Teoretická část se zabývá převážně ošetřovatelskou péčí porodních asistentek na porodních sálech v České Republice a v Rakousku v jednotlivých dobách porodních. Zároveň popisuje, s jakými komplikacemi se porodní asistentka může setkat během porodu a zmiňuje se také o alternativních metodách, které může porodní asistentka u rodiček během porodu využívat.
|
|
|
Problematika těhotenství u žen po 35. roce života
LEDVINOVÁ, Lucie
V dnešní době, kdy je ošetřovatelská péče a medicína v neustálém vývoji, už se nikdo nepozastaví nad tím, že těhotenství ve vyšším věku sebou nese určitá rizika a že po 35. roce života není zcela bezproblémové. V ranném těhotenství je ohrožen vývoj a život plodu různými vrozenými vývojovými vadami. U těhotné ženy se mohou vyskytnout problémy nejen v těhotenství ale i u samotného porodu. Během těhotenství může dojít ke krvácení, k hrozícímu potratu, k předčasnému porodu a dalším závažným komplikacím. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou ženy v reprodukčním věku informované o možných rizicích těhotenství po 35. roku života, zda ženy využily k otěhotnění metodu IVF dále, z jakého důvodu ženy odsunuly vznik těhotenství do věkové kategorie po 35. roku života a v poslední řadě zjistit, jaké ošetřovatelské problémy (oše. diagnózy) vznikly v souvislosti s těhotenstvím po 35. roce života. Bylo provedeno kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvantitativní šetření byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. Pro získání informací byl použit anonymní dotazník. V kvalitativním šetření byly zvoleny dva cíle a výzkumné otázky. Pro sběr dat byla použita forma rozhovoru a práce s dokumentací. Všechny cíle byly splněny. Hypotéza 1, která zní: Ženy ve fertilním věku jsou informované o možných rizicích spojených s těhotenstvím po 35. roku života, se potvrdila. Hypotéza 2 se nepotvrdila, tedy ženy po 35. roce života nevyužily metodu IVF k otěhotnění. Na základě výzkumných otázek a výsledků kvalitativního výzkumného šetření vyplynuly následující hypotézy: První hypotéza zní: Ženy otěhotněly po 35. roce života v důsledku problematického otěhotnění. Druhá hypotéza zní: U žen po 35. roce života je nejčastějším ošetřovatelským problémem únava. Výsledky této práce by mohly být přínosem pro další porodní asistentky či studenty, kteří by se mohli v budoucnu zabývat touto problematikou, která je v dnešní době aktuální. Práci mohou využít i matky, které se rozhodly podstoupit těhotenství po 35. roce života, jako zdroj informací o této problematice.
|
host ::
RSS.