|
|
Remote sensing for classification of new wilderness vegetation in the hinterland of Kutná Hora
Dančejová, Daniela ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
V české krajině se nachází množství ploch, které byly opuštěné člověkem a pone- chané spontánním přírodním procesům. Na některých z nich se dokázala vytvořit nová divočina, která je charakteristická komplexním vegetačním složením, zahr- nuje různá stádia sukcese. Cílem práce je co nejpodrobněji a zároveň s co nejlepší přesností klasifikovat vegetaci na území nové divočiny s využitím dálkového průz- kumu Země. Pro tyto účely jsou využita multispektrální UAS data s prostorovým rozlišením 5 cm, hyperspektrální letecká data s prostorovým rozlišením 60 cm a botanická data sesbíraná na zájmovém území ve třech termínech. Na základě získaných dat a hodnocení separability druhů byly navrženy tři klasifikační le- gendy, podle kterých bylo zájmové území klasifikované s využitím klasifikátorů Maximum Likelihood, Random Forest a objektovým klasifikátorem. Přesnost kla- sifikace vegetačních tříd byla hodnocena s využitím F1-skóre. Dosažené výsledky poukázaly na vhodnost použití objektového klasifikátoru pro klasifikaci vegetačně rozmanitého území ve velmi vysokém prostorovém rozlišení (nejvyšší dosažená cel- ková přesnost 84,06 % na 22 třídách). Pro klasifikaci vegetace na hyperspektrál- ních datech s nižším prostorovým rozlišením byl úspěšnější klasifikátor Random Forest (nejvyšší dosažená celková přesnost...
|
|
|
Postkulturní sídlo jako symbióza krajinného prvku městské divočiny v sídelní struktuře: smršťující se město Vimperk
Singer, Kateřina
V Česku bylo k roku 2019 evidováno 607 měst. U 187 z nich došlo mezi lety 2009 a 2019 k úbytku obyvatelstva o více než 3 %. Kdysi významné obchodní centrum, město Vimperk s poklesem o 5,9 %, vykazuje v porevolučním období i další znaky shrinking city. Důsledkem jsou mimo jiné mezery v urbanistické struktuře. Vzniká mozaika neurčitých opomíjených prostor v různém stádiu rozkladu, které jsou pohlcovány městskou divočinou. Výzkum se zabývá návratem krajiny do zapomenutých míst sídelní struktury města a symbiózou nové městské krajiny a místních obyvatel. Na základě obecné a osobní analýzy města a rozprav s lokálními odborníky výzkum pojmenovává, dokumentuje a následně subjektivně hodnotí 30 zapomenutých míst. Kritériem je historická a kulturní hodnota, celkový charakter lokality, poloha ve vztahu k městu, zájem vlastníka, technický stav a současný provoz. Vybraným lokalitám je navržen scénář a míra managementu, které podtrhují respekt nové divočiny a zrod postkulturního sídla. Popularizace výsledků výzkumu mění náhled na opomíjené nebo negativně vnímané rozpuky přírodního života uvnitř kulturní krajiny. Otázkou zůstává, jakým způsobem změní nová krajina strategii územního plánování nerostoucích či smršťujících se měst.
|
|
|
Změna využití ploch na Chebsku - nová divočina
Pekárková, Hana ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá průzkumem nové divočiny vzniklé na opuštěných plochách v pohraničí v okrese Cheb. Pomocí nově definovaného indexu proměny byla stanovena dvě katastrální území v okrese s největší pravděpodobností výskytu nové divočiny. Pomocí terénního šetření byl na obou katastrálních územích demonstrován výskyt nové divočiny a ta byla zařazena do již vzniklé typologie. Terénní šetření bylo doplněné fotografiemi a výstupy z ArcMap. V obou dvou katastrálních územích byly identifikovány postsídelní a postagrární nová divočina. Dále byly identifikovány postmontánní a postvodní. Navzdory poloze v těsné blízkosti hranice, kudy procházela železná opona, nebyla ani v jednom k.ú. nalezena postmilitární nová divočina. Nová divočina se v obou lokalitách vyskytuje na více než 10 % rozlohy území. Klíčová slova: Využití ploch, proměna krajiny, nová divočina, západní Čechy
|
|
|
Krajinářská studie vybraného území
Kratochvílová, Pavla
Tato krajinářská studie je zaměřená na téma nové divočiny. Zabývá se různými souvislostmi jejího vzniku, zkoumá její ekologické vlastnosti a způsob její percepce. Jednotlivé typy nové divočiny, zjišťované během terénních prací v rámci území města Brna, jsou v práci popsány z hlediska skladby a uspořádání vegetace a je vyhodnoceno jejich estetické vnímání. Kromě literárních zdrojů je k vyhodnocení percepce využita i metoda dotazníkového šetření, které umožňuje zjistit vizuální preference české veřejnosti v oblasti nové divočiny, stanovit její potenciál i problematické stránky. Dále je obsahem práce základní krajinářská analýza zvoleného modelového území Pod Hády v severovýchodní části Brna. Jde o místo na přechodu města a krajiny, které je charakteristické úpadkem údržby a postupným zarůstáním a které má současně značný význam z hlediska příměstské rekreace. Na základě celkového vyhodnocení krajinářských analýz a na základě východisek získaných v teoretických podkladech a vyplynulých z dotazníkového šetření je pak proveden základní návrh uspořádání celého území. Jeho hlavním cílem je zlepšit prostupnost a rekreační náplň území. Ke konkrétnímu řešení je pak vybrán prostor bývalého odkaliště Hády, kde je navržena jeho přeměna na lesopark, v jehož kompozici jsou využity prvky nové divočiny. Návrhové řešení ve formě ideové studie je prokázáno situačním výkresem, vizualizacemi a řezy.
|
|
|
Změny krajinného pokryvu a využití krajiny bývalého VVP Ralsko po roce 1990
Tvrzník, Lukáš ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnou krajinného pokryvu a využitím krajiny bývalého výcvikového vojenského prostoru Ralsko po roce 1990. Bývalý VVP Ralsko se nachází na ploše 250 km2 mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm. Většina jeho území leží v Libereckém kraji a jen jeho jižní část zasahuje do kraje Středočeského. Po odchodu sovětských vojsk v roce 1991 byl výcvikový vojenský prostor zrušen a 1. ledna 1992 vznikla sloučením devíti obcí na jeho bývalém území obec Ralsko, která má v současné době 171 km2 . Město Ralsko tak rozlohou patří k obcím s největší rozlohou v České republice. V letech 1993 až 2004 proběhla asanace bývalého vojenského prostoru, během které bylo nalezeno a zlikvidováno přes 120 tisíc kusů munice. Nadále probíhá dekontaminace znečistěných půd a podzemních vod. Některé bývalé vojenské budovy jsou v současné době komerčně využívány jako sklady surovin. Vojenské letiště u Hradčan je částečně používáno ke sportovním účelům a na území tankodromu Židlov byla zřízena obora vzácných druhů zvěře, z nichž nejzajímavějším je zubr evropský (Bison bonasus). V první části práce je provedena rešerše odborné literatury zabývající se změnou krajinného pokryvu, opuštěnou půdou a problematikou bývalých výcvikových vojenských prostorů na území České republiky a v zahraničí....
|
|
|
Nová divočina a její teoretické uchopení na příkladu Rohanského ostrova
Hořejší, Johana ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nohejlová Zemková, Michaela (oponent)
Nová divočina je pojem označující specifický typ prostředí, které vzniká na lidmi silně pozměněných a poté opuštěných lokalitách. Taková místa jsou ponechána vlastními vývoji určenému hlavně spontánními přírodními procesy. Tato práce se věnuje nejprve popisu fenoménu nové divočiny v rámci českého i zahraničního kontextu. Snaží se vystihnout nejen obecné rysy nové divočiny, ale také upozornit na různé souvislosti, které z jejího charakteru plynou. Dále se zabývá teorií Umweltu od Jakoba von Uexkülla, která rozebírá vztah jedince ke světu a navrhuje chápání prostoru jako něčeho individuálního. Je představen také pojem heterotopie od Michela Foucaulta. Druhá část práce se věnuje konkrétnímu příkladu nové divočiny - Rohanskému ostrovu v Praze. Pojednává jeho historický vývoj a přírodní poměry. Na popsanou lokalitu pak aplikuje koncepce Umweltu a heterotopie. Tyto dvě teorie pojímající prostor specifickým způsobem dokládají komplexnost a bohatost fenoménu nové divočiny.
|
host ::
RSS.