|
|
Remote sensing for classification of new wilderness vegetation in the hinterland of Kutná Hora
Dančejová, Daniela ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
V české krajině se nachází množství ploch, které byly opuštěné člověkem a pone- chané spontánním přírodním procesům. Na některých z nich se dokázala vytvořit nová divočina, která je charakteristická komplexním vegetačním složením, zahr- nuje různá stádia sukcese. Cílem práce je co nejpodrobněji a zároveň s co nejlepší přesností klasifikovat vegetaci na území nové divočiny s využitím dálkového průz- kumu Země. Pro tyto účely jsou využita multispektrální UAS data s prostorovým rozlišením 5 cm, hyperspektrální letecká data s prostorovým rozlišením 60 cm a botanická data sesbíraná na zájmovém území ve třech termínech. Na základě získaných dat a hodnocení separability druhů byly navrženy tři klasifikační le- gendy, podle kterých bylo zájmové území klasifikované s využitím klasifikátorů Maximum Likelihood, Random Forest a objektovým klasifikátorem. Přesnost kla- sifikace vegetačních tříd byla hodnocena s využitím F1-skóre. Dosažené výsledky poukázaly na vhodnost použití objektového klasifikátoru pro klasifikaci vegetačně rozmanitého území ve velmi vysokém prostorovém rozlišení (nejvyšší dosažená cel- ková přesnost 84,06 % na 22 třídách). Pro klasifikaci vegetace na hyperspektrál- ních datech s nižším prostorovým rozlišením byl úspěšnější klasifikátor Random Forest (nejvyšší dosažená celková přesnost...
|
|
|
Změna využití ploch na Chebsku - nová divočina
Pekárková, Hana ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá průzkumem nové divočiny vzniklé na opuštěných plochách v pohraničí v okrese Cheb. Pomocí nově definovaného indexu proměny byla stanovena dvě katastrální území v okrese s největší pravděpodobností výskytu nové divočiny. Pomocí terénního šetření byl na obou katastrálních územích demonstrován výskyt nové divočiny a ta byla zařazena do již vzniklé typologie. Terénní šetření bylo doplněné fotografiemi a výstupy z ArcMap. V obou dvou katastrálních územích byly identifikovány postsídelní a postagrární nová divočina. Dále byly identifikovány postmontánní a postvodní. Navzdory poloze v těsné blízkosti hranice, kudy procházela železná opona, nebyla ani v jednom k.ú. nalezena postmilitární nová divočina. Nová divočina se v obou lokalitách vyskytuje na více než 10 % rozlohy území. Klíčová slova: Využití ploch, proměna krajiny, nová divočina, západní Čechy
|
|
|
Změny krajinného pokryvu a využití krajiny bývalého VVP Ralsko po roce 1990
Tvrzník, Lukáš ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnou krajinného pokryvu a využitím krajiny bývalého výcvikového vojenského prostoru Ralsko po roce 1990. Bývalý VVP Ralsko se nachází na ploše 250 km2 mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm. Většina jeho území leží v Libereckém kraji a jen jeho jižní část zasahuje do kraje Středočeského. Po odchodu sovětských vojsk v roce 1991 byl výcvikový vojenský prostor zrušen a 1. ledna 1992 vznikla sloučením devíti obcí na jeho bývalém území obec Ralsko, která má v současné době 171 km2 . Město Ralsko tak rozlohou patří k obcím s největší rozlohou v České republice. V letech 1993 až 2004 proběhla asanace bývalého vojenského prostoru, během které bylo nalezeno a zlikvidováno přes 120 tisíc kusů munice. Nadále probíhá dekontaminace znečistěných půd a podzemních vod. Některé bývalé vojenské budovy jsou v současné době komerčně využívány jako sklady surovin. Vojenské letiště u Hradčan je částečně používáno ke sportovním účelům a na území tankodromu Židlov byla zřízena obora vzácných druhů zvěře, z nichž nejzajímavějším je zubr evropský (Bison bonasus). V první části práce je provedena rešerše odborné literatury zabývající se změnou krajinného pokryvu, opuštěnou půdou a problematikou bývalých výcvikových vojenských prostorů na území České republiky a v zahraničí....
|
|
|
Nová divočina a její teoretické uchopení na příkladu Rohanského ostrova
Hořejší, Johana ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Nohejlová Zemková, Michaela (oponent)
Nová divočina je pojem označující specifický typ prostředí, které vzniká na lidmi silně pozměněných a poté opuštěných lokalitách. Taková místa jsou ponechána vlastními vývoji určenému hlavně spontánními přírodními procesy. Tato práce se věnuje nejprve popisu fenoménu nové divočiny v rámci českého i zahraničního kontextu. Snaží se vystihnout nejen obecné rysy nové divočiny, ale také upozornit na různé souvislosti, které z jejího charakteru plynou. Dále se zabývá teorií Umweltu od Jakoba von Uexkülla, která rozebírá vztah jedince ke světu a navrhuje chápání prostoru jako něčeho individuálního. Je představen také pojem heterotopie od Michela Foucaulta. Druhá část práce se věnuje konkrétnímu příkladu nové divočiny - Rohanskému ostrovu v Praze. Pojednává jeho historický vývoj a přírodní poměry. Na popsanou lokalitu pak aplikuje koncepce Umweltu a heterotopie. Tyto dvě teorie pojímající prostor specifickým způsobem dokládají komplexnost a bohatost fenoménu nové divočiny.
|
host ::
RSS.