|
Meningokokové infekce
Malá, Markéta ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
6 1. ABSTRAKT Autor: Markéta Malá Název: Meningokokové infekce Bakalářská práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotnická bioanalytika Klíčová slova: Neisseria meningitidis, meningokok, meningokokcémie, meningitida Cíl: Cílem této bakalářské práce bylo shrnout poznatky o meningokokových infekcích a jejich původci, kterým je Neisseria meningitidis. Dále podat informace o vývoji v oblasti vakcín, léčby a diagnostiky meningokokových infekcí. Hlavní poznatky: N. meningitidis se dostává do organismu z nosohltanu, kde překonává epitelové buňky a vstupuje do krevního řečiště. Podle toho, jak výkonný je imunitní systém hostitele a o jaký kmen se jedná, dochází k rozvoji různě závažného meningokokového onemocnění. Meningokok má pro průnik do organismu účinné nástroje v podobě mnoha faktorů virulence. Při propuknutí nemoci je důležité včasné rozpoznání klinických projevů a rychlé laboratorní potvrzení původce. Dnes lze meningokokovým onemocněním již předcházet konjugovanou tetravalentní vakcínou v kombinaci s vakcínou proti séroskupině B. Závěry: Infekce způsobené N. meningitidis mají širokou škálu, zahrnují běžné nasofaryngitidy, bakterémii a smrtelné akutní hnisavé meningitidy. N. meningitidis je bakterie, která se přizpůsobila lidskému hostiteli jako žádná jiná. V...
|
| |
| |
|
Úloha sestry ve zlepšování kvality života dětí po prodělané meningitidě
ŠPAČKOVÁ, Jana
Problematika kvality života se stala v posledních letech předmětem zájmu mnoha vědních oborů i široké veřejnosti. Ve zdravotnictví se kvalita života označuje jako HRQoL - Health Related Quality of Life - volně přeloženo kvalita života související se zdravím. Termín diagnostika kvality života u dětí a dospívajících je používán především pro oblast profesionálně poskytované zdravotní péče a je důležitým indikátorem závažnosti onemocnění a výsledku poskytované péče. Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu života dětí po prodělané meningitidě, identifikovat hlavní oblasti, v nichž je snížená kvalita života těchto dětí a navrhnout ošetřovatelské intervence ke zlepšování. Sběr dat se uskutečnil v období listopad 2009 ? červen 2010 na Klinice dětských infekčních nemocí, FN Brno. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo technikou studia písemných dokumentů a následně byl proveden nestandardizovaný hloubkový rozhovor s respondenty. Před začátkem kvalitativního šetření bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. První: Jakou péči od sestry očekávají děti, jaké intervence? Druhá: Jakou péči od sestry očekávají rodiče, jaké intervence? Třetí: Jak subjektivně hodnotí kvalitu života po prodělané meningitidě děti v porovnání se stavem před onemocněním? Čtvrtá: Jak hodnotí kvalitu života svého dítěte po prodělané meningitidě v porovnání se stavem před onemocněním jejich rodiče? Pátá: Ve kterých oblastech je nejvíce snížena kvalita života dětí? Šestá: Jakými ošetřovatelskými intervencemi může sestra přispět ke zlepšení kvality života dětí? Všechny otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného dotazníku ?DOTAZNÍK ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI.? Tento dotazník se využívá v rámci projektu ?QOLOP? - Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients. Před začátkem kvantitativního výzkumného šetření byla stanovena hypotéza H 1: Kvalita života dětí po prodělané meningitidě je nižší než u zdravých dětí. Tato hypotéza, nebyla potvrzena. Z uvedeného je patrné, že cíl diplomové práce byl splněn. Práci bude možné využít v praxi. Vytvořený Algoritmus úvodní péče o dítě s meningitidou a Následná péče o dítě s meningitidou by měl sestrám pomoci v orientaci a identifikaci základních potřeb dítěte s tímto onemocněním. Dále práci bude možné využít jako teoretický podklad pro vzdělávání studentů ošetřovatelství.
|