|
|
Evolutionary Design of EEG Data Classifier
Kuželová, Simona ; Jawed, Soyiba (oponent) ; Mrázek, Vojtěch (vedoucí práce)
This thesis focuses on developing an effective classifier for candidate classification based on a set of extracted Electroencephalography (EEG) signal features. To achieve this, a genetic algorithm was utilized for feature selection and optimalization of the classifier’s parameters based on five criteria: minimizing the number of features, minimizing inference time, and maximizing classification sensitivity, specificity, and accuracy. The eyes opened EEG data of 31 candidates suffering from Major Depressive Disorder (MDD) and 28 healthy candidates were used for feature extraction, with the goal of classifying candidates as either having MDD or being healthy. Two algorithms, NSGA-II and NSGA-III, were tested. The proposed algorithm operated with three criteria, but two additional criteria, sensitivity and specificity, were added. NSGA-III was more effective in this case and was used in the remaining experiments. Constraints were introduced to improve performance, and different values for the mutation and crossover probability were tried. The classifiers from the final result have an average accuracy of $91.36\%$, sensitivity of $91.82\%$, and specificity of $90.84\%$. In the final experiments most frequently used channels were F3 and C3 channels and most commonly utilized waveband was gamma waveband. Overall, this work presents effective classifiers that were obtained using the proposed algorithm, which utilizes a genetic algorithm for parameter optimization.
|
|
|
Vliv emočního stavu na respirační funkce a konfiguraci hrudního koše u pacientů s depresivním syndromem, možnosti fyzioterapeutické intervence
Bárdoš, Markéta ; Stackeová, Daniela (vedoucí práce) ; Janečková, Alexandra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem emočního stavu na rozvíjení a konfiguraci hrudníku, funkce plic a představuje možné fyzioterapeutické intervence u pacientů s depresivním syndromem. V teorii se práce zaměřuje na problematiku depresivního syndromu, nastiňuje téma psychosomatiky a vzájemných vztahů mezi psychickým stavem a tělesnými symptomy. Součástí teoretické části je také představení možností fyzioterapeutických metod, využitelných ke zlepšení dechových a posturálních funkcí. Hlavním cílem této práce bylo zjistit psychický stav pacientů před i po jednotlivých terapiích a zjistit, zda dojde ke zlepšení stavu i ke zlepšení parametrů dechové a posturální aktivity vlivem prováděných fyzioterapeutických metod. V rámci vedlejšího cíle byly popsány případné korelace mezi těmito parametry a psychickým stavem a byl znázorněn efekt fyzioterapie na zlepšení všech parametrů. Metodika: Praktické části této práce se účastnilo 10 probandů s depresivní poruchou. U probandů probíhalo měření sledovaných parametrů na celkem 5 sezeních. Parametry dechové amplitudy byly zaznamenávány krejčovským metrem, posturální odchylka od vertikály testem olovnicí a parametr funkce plic prostřednictvím Peak Flow Metru. Psychický stav byl posuzován dotazníkem míry depresivity MADRS. Výsledky: Podařilo se statisticky prokázat...
|
|
|
The m6A pathway at the molecular level and its role in neurological diseases
Švendová, Aneta ; Černá, Barbora (vedoucí práce) ; Čočková, Zuzana (oponent)
N6-methyladenosin je nejrozšířenější modifikace v eukaryotní messenger RNA. Tato modifikace má reverzibilní charakter, díky souhře dvou skupin enzymů: methyltransferáz a demethyláz. Biologický efekt methylace je zprostřeedkován tzv. čtecími proteiny. Tento proteinový komplex hraje roli v mnoha molekulárních procesech, jako je splicing, translace a transport. Role této modifikace se objevuje v mnoha závažných neurologických onemocněních, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, deprese a hyperaktivita s poruchou pozornosti. Cílem této práce je popsat metabolismus m6 A dráhy a její způsob regulace na molekulární úrovni a dát ji do souvislosti s aktuálními neurologickými onemocněními. Klíčová slova: mRNA, metabolismus mRNA, N6-methyladenosin, regulace m6 A, FTO, METTL, ALKBH5, neurodegenerativní onemocnění, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, depresivní porucha, ADHD
|
|
|
Cirkadiánní regulace spánku a spánková deprivace
Zeithamlová, Barbora ; Weissová, Kamila (vedoucí práce) ; Honzlová, Petra (oponent)
Cirkadiánní systém má za úkol generovat cirkadiánní rytmy a sloužit jako vnitřní hodiny člověka. Toho dosahuje prostřednictvím molekulárního mechanismu autonomních transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček, kterých se účastní i tzv. hodinové geny. Cirkadiánní rytmy regulují načasování fyziologických a behaviorálních procesů, kam patří také spánek. Spánek je důležitý pro správné fungování lidského organismu. Vlivem desynchronizace cirkadiánního rytmu vznikají disturbance spánku, které ohrožují psychický i fyzický stav člověka. Jedním z příkladů je spánková deprivace neboli nedostatek potřebného množství spánku. Krom jejích negativních vlivů na člověka byl zaznamenán i pozitivní vliv při léčbě příznaků unipolární deprese. Studie předpokládají, že deprivace způsobuje reset cirkadiánního systému a napravuje tak abnormální fungování vnitřních hodin. Účinky mají pouze krátkého trvání, ukazuje se však, že by se mohly dát stabilizovat díky kombinování léčby spánkovou deprivací s dalšími terapeutickými metodami. Pro to je však klíčové přesně porozumět mechanismu, který při terapii spánkovou deprivací zapříčiňuje daný pozitivní efekt.
|
|
|
Antidepresivní účinek ketaminu
Revayová, Anna ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Šóš, Peter (oponent)
Ketamin je používán jako anestetikum především ve veterinární medicíně a pediatrii. Před třinácti lety padl zájem na ketamin jako antidepresivum. Antidepresivní účinek ketaminu má rychlý nástup a působí i u pacientů, kteří trpí depresí odolnou léčbě. Nevýhodou ketaminu jsou ovšem jeho psychotomimetické účinky. Ketamin je antagonistou NMDA (N-methyl-D-aspartát) receptoru, přičemž NMDA receptor má důležitou úlohu v mozkové aktivitě. Skrze antagonismus tohoto receptoru může být ovlivněn nespočet procesů, jako jsou hladiny glutamátu, excitotoxicita, ale i zastoupení jiných receptorů. Vyjma toho ketamin pravděpodobně také působí na D2 receptory, ač zde je jeho úloha poměrně nejistá. Ketamin má vliv i na neuroplasticitu a jeho efekt lze modulovat opakovanou aplikací, spoluaplikací s jinými látkami. V neposlední řadě v účinku ketaminu hraje roli i pohlaví. Cílem této práce je shrnout možné mechanismy účinku ketaminu, jeho vliv na synaptoplasticitu i možnosti modulace účinku ketaminu a další faktory, které se na jeho účinku podílejí. V této práci jsou zmíněny nejdůležitější studie zabývající se problematikou ketaminu jako antidepresiva s možným nastíněním výzkumu do budoucna. Klíčová slova: deprese, ketamin, antidepresivum, NMDA antagonismus, glutamátergní transmise, neuroplasticita
|
host ::
RSS.