|
|
Iniciace stabilního šíření trhliny u vybraných stavebních kompozitů
Majtánová, Romana Viktória ; Veselý, Václav (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zkoumáním působení vláken v obyčejném a lehkém betonu. Zkušební tělesa byla vyrobena z betonu s polypropylenovými vlákny Forta FERRO ve třech variantách – o délce 19, 38 a 54 mm – a také z referenčních betonů bez vláken. Práce ukazuje postupné vyhodnocování lomových experimentů na tělesech ze zmíněných materiálů. Jednalo se o zatěžování trámců s centrálním zářezem v konfiguraci tříbodového ohybu. Z naměřených diagramů síla vs. posun uprostřed rozpětí a síla vs. otevření ústí trhliny byly stanoveny hodnoty modulu pružnosti, lomové houževnatosti, její iniciační složky a také úrovně zatížení pro start stabilního šíření trhliny tělesy. Ke stanovení byla použita metoda „dvojí-K“. Informativně je popsané i vyhodnocení pomocí modelu efektivní délky trhliny.
|
|
|
Lomové testy vybraných těles se speciálním plnivem: experimenty a numerická simulace
Majda, Tomáš ; Malíková, Lucie (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vybranými lomovými testy a vyhodnocením lomových parametrů těles z~cementových kompozitů. Jedna část práce se zabývá cementovým kompozitem se skleněným sférickým plnivem jednotné frakce 2 mm. Po výrobě byly trámce rozměrů 20×40×200 mm vystaveny teplotám v rozmezí 100 až 1000 °C po dobu jedné hodiny. Užitím nedestruktivní metody ultrazvukových impulzů byl určen stupeň poškození teplotním zatížením. Vybraná tělesa byla poté lomově testována tříbodovým ohybem a na úlomcích zjištěna informativní pevnost v tlaku. V druhé části byla pozornost věnována vyhodnocení lomových testů betonových těles z jádrových vývrtů odebraných z objektů bývalého Plynárenského řídicí centra Transgas v Praze. Zkušební tělesa byla opatřena šípovým vrubem a následně zkoušena v tříbodovém ohybu. Naměřená data byla upravena programem GTDiPS a v případě kompozitu se skleněným plnivem byl k vyhodnocení lomových parametrů použit program StiCrack.
|
|
|
Pokročilé vyhodnocení lomových testů vybraných horninových těles
Kubeš, Pavel ; Veselý, Václav (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá pokročilým vyhodnocením lomových experimentů vybraných horninových (pískovcových) těles. V první části je popsáno několik lomových modelů/metod, lomově-mechanické parametry, průběh a konfigurace zkoušek, použitá tělesa a postup při zpracování naměřených dat v programu GTDiPS. Druhá část obsahuje přehledně seřazené výsledky zatěžovacích diagramů. Výstupem práce jsou vypočítané lomově-mechanické parametry jednotlivých pískovců a jejich následné porovnání.
|
|
|
Pokročilé vyhodnocení vybraných lomových testů těles z betonů s rozptýlenou výztuží
Majda, Tomáš ; Frantík, Petr (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Úkolem této práce bylo vyhodnocení rozsáhlé série vybraných lomových zkoušek tříbodovým ohybem těles z drátkobetonu stáří 7, 28 a 126 dní. V první fázi byla naměřená data upravena programem GTDiPS. Dále proběhla aproximace předpokládaného příspěvku drátků v zatěžovacím diagramu pomocí polynomické regresní funkce. Odečtením aproximované části od celého diagramu byl získán vliv matrice. Použitím programu StiCrack byly získány hodnoty modulu pružnosti, lomové houževnatosti a lomové energie, a to z původního diagramu, i z diagramu vystihujícího chování matrice. Všechny výsledky jsou přehledně vyhodnoceny v tabulkách.
|
|
|
Porušování jemnozrnného cementového kompozitu v blízkosti rozhraní plniva a matrice
Vyhlídal, Michal ; Kabele,, Petr (oponent) ; Profant, Tomáš (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Přechodová oblast mezi zrnem kameniva/výztuží a matricí je považována za nejslabší článek cementových kompozitů a dle některých autorů přímo souvisí s jejich nelineárním (přesněji kvazikřehkým) chováním. Tato práce si klade za cíl ověřit tento obecně uznávaný předpoklad nejslabšího článku za pomoci lomových experimentů a jim odpovídajícím numerických simulací. V experimentální části práce byly vedle tradičních lomových testů využity moderní metody 3D skenování, rastrovací elektronové mikroskopie, chemické analýzy pomocí elektronové mikrosondy a metod měření mechanických vlastností malých objemů – nanoindentace. V numerické části práce byly využity modely založené na zobecněné lineární elastické lomové mechanice i modely moderní určené pro simulace cementových kompozitů, konkrétně model rozetřených trhlin a mikroploškový (Microplane) model. V návaznosti na dosažených výsledcích byla práce doplněna i o kohezivní model simulující chování rozhraní. Výsledky jsou diskutovány a dány do kontextu s již publikovanými pracemi. Hlavním závěrem práce je, že vlastnosti přechodové oblasti nemají na chování cementových kompozitů takový vliv jako samotná adheze mezi inkluzí a přechodovou oblastí, potažmo matricí.
|
|
|
Lomové testy vybraných těles se speciálním plnivem: experimenty a numerická simulace
Majda, Tomáš ; Malíková, Lucie (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vybranými lomovými testy a vyhodnocením lomových parametrů těles z~cementových kompozitů. Jedna část práce se zabývá cementovým kompozitem se skleněným sférickým plnivem jednotné frakce 2 mm. Po výrobě byly trámce rozměrů 20×40×200 mm vystaveny teplotám v rozmezí 100 až 1000 °C po dobu jedné hodiny. Užitím nedestruktivní metody ultrazvukových impulzů byl určen stupeň poškození teplotním zatížením. Vybraná tělesa byla poté lomově testována tříbodovým ohybem a na úlomcích zjištěna informativní pevnost v tlaku. V druhé části byla pozornost věnována vyhodnocení lomových testů betonových těles z jádrových vývrtů odebraných z objektů bývalého Plynárenského řídicí centra Transgas v Praze. Zkušební tělesa byla opatřena šípovým vrubem a následně zkoušena v tříbodovém ohybu. Naměřená data byla upravena programem GTDiPS a v případě kompozitu se skleněným plnivem byl k vyhodnocení lomových parametrů použit program StiCrack.
|
|
|
Pokročilé vyhodnocení vybraných lomových testů těles z betonů s rozptýlenou výztuží
Majda, Tomáš ; Frantík, Petr (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Úkolem této práce bylo vyhodnocení rozsáhlé série vybraných lomových zkoušek tříbodovým ohybem těles z drátkobetonu stáří 7, 28 a 126 dní. V první fázi byla naměřená data upravena programem GTDiPS. Dále proběhla aproximace předpokládaného příspěvku drátků v zatěžovacím diagramu pomocí polynomické regresní funkce. Odečtením aproximované části od celého diagramu byl získán vliv matrice. Použitím programu StiCrack byly získány hodnoty modulu pružnosti, lomové houževnatosti a lomové energie, a to z původního diagramu, i z diagramu vystihujícího chování matrice. Všechny výsledky jsou přehledně vyhodnoceny v tabulkách.
|
|
|
Pokročilé vyhodnocení lomových testů vybraných horninových těles
Kubeš, Pavel ; Veselý, Václav (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá pokročilým vyhodnocením lomových experimentů vybraných horninových (pískovcových) těles. V první části je popsáno několik lomových modelů/metod, lomově-mechanické parametry, průběh a konfigurace zkoušek, použitá tělesa a postup při zpracování naměřených dat v programu GTDiPS. Druhá část obsahuje přehledně seřazené výsledky zatěžovacích diagramů. Výstupem práce jsou vypočítané lomově-mechanické parametry jednotlivých pískovců a jejich následné porovnání.
|
|
|
Iniciace stabilního šíření trhliny u vybraných stavebních kompozitů
Majtánová, Romana Viktória ; Veselý, Václav (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zkoumáním působení vláken v obyčejném a lehkém betonu. Zkušební tělesa byla vyrobena z betonu s polypropylenovými vlákny Forta FERRO ve třech variantách – o délce 19, 38 a 54 mm – a také z referenčních betonů bez vláken. Práce ukazuje postupné vyhodnocování lomových experimentů na tělesech ze zmíněných materiálů. Jednalo se o zatěžování trámců s centrálním zářezem v konfiguraci tříbodového ohybu. Z naměřených diagramů síla vs. posun uprostřed rozpětí a síla vs. otevření ústí trhliny byly stanoveny hodnoty modulu pružnosti, lomové houževnatosti, její iniciační složky a také úrovně zatížení pro start stabilního šíření trhliny tělesy. Ke stanovení byla použita metoda „dvojí-K“. Informativně je popsané i vyhodnocení pomocí modelu efektivní délky trhliny.
|
host ::
RSS.