|
|
Ženská práva a postavení žen v Turecku na základě vybraných odborných textů
Kaděrová, Petra ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Práva žen a jejich postavení se stala součástí odborné diskuze ještě za osmanské říše. Tento trend pokračoval i po vzniku nové Turecké republiky a pokračoval i během přístupového dialogu Turecka a Evropské Unie a zapojení Turecka do globálního režimu lidských práv žen. Nicméně tyto legislativní změny, jak budu argumentovat, nejsou dostačující pro zlepšení postavení žen ve společnosti, která je stále silně ovlivněna tradiční islámskou kulturou. V této práci se proto prostřednictvím komparativní analýzy odborných feministických a postkoloniálních textů pokusím zmapovat příčiny tohoto rozporu mezi tzv. islámskou tradiční a moderní společností a jejich dopad na postavení žen v Turecku. Abych tak mohla učinit, zaměřím se také na historický kontext. Zároveň mne bude zajímat, jak se současná turecká společnost, která je primárně zaměřena na kolektivní identitu, vyrovnává s přijímáním identity individuální, tedy takové, jež je potřebná pro prosazování a následné uplatňování práv člověka jakožto jednotlivce.
|
|
|
Opční protokol k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen
Šmejkalová, Eleanor ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
RESUMÉ Práce se zabývá Opčním protokolem k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (přijat roku 1999, účinnosti nabyl 22. prosince 2000). Tato mezinárodní smlouva přináší ženám dva zásadní mechanismy ochrany jejich práv, a to možnost podat individuální oznámení proti státu, který porušil jejich práva, a pravomoc Výboru pro odstranění diskriminace žen provádět šetření závažného a systematického porušování práv zaručených Úmluvou. První kapitola se zaměřuje na nastínění kontextu, v jehož rámci byl Protokol přijat, a důvodů, jež k tomuto přijetí vedly. Představuje CEDAW, její vznik a mechanismy implementace v ní obsažené. Potřeba přijmout opční protokol k Úmluvě vznikla, protože mechanismy upravené v Úmluvě samotné se ukázaly jako naprosto nedostatečné pro účinnou ochranu žen před diskriminací. Kapitola detailně popisuje úpravu obou mechanismů implementace zavedené Protokolem. Druhá a třetí kapitola se zabývají srovnáním Protokolu a prostředků ochrany v něm stanovených s podobnými mechanismy poskytnutými v rámci ochrany práv dítěte třetím Opčním protokolem k Úmluvě o právech dítěte a v rámci Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Srovnání s těmito dokumenty má zvláštní význam, vzhledem k tomu, že dívky do osmnácti let a barevné ženy (women of color) představují zvláště zranitelné skupiny...
|
|
|
Ženská práva a postavení žen v Turecku na základě vybraných odborných textů
Kaděrová, Petra ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Práva žen a jejich postavení se stala součástí odborné diskuze ještě za osmanské říše. Tento trend pokračoval i po vzniku nové Turecké republiky a pokračoval i během přístupového dialogu Turecka a Evropské Unie a zapojení Turecka do globálního režimu lidských práv žen. Nicméně tyto legislativní změny, jak budu argumentovat, nejsou dostačující pro zlepšení postavení žen ve společnosti, která je stále silně ovlivněna tradiční islámskou kulturou. V této práci se proto prostřednictvím komparativní analýzy odborných feministických a postkoloniálních textů pokusím zmapovat příčiny tohoto rozporu mezi tzv. islámskou tradiční a moderní společností a jejich dopad na postavení žen v Turecku. Abych tak mohla učinit, zaměřím se také na historický kontext. Zároveň mne bude zajímat, jak se současná turecká společnost, která je primárně zaměřena na kolektivní identitu, vyrovnává s přijímáním identity individuální, tedy takové, jež je potřebná pro prosazování a následné uplatňování práv člověka jakožto jednotlivce.
|
host ::
RSS.