|
|
Výskyt onemocnění končetin u dojnic ve vztahu k jejich výživě, resp. složení mléka
Ticháček, Martin
Cílem této práce bylo sledování výskytu kulhání a zdravotního stavu paznehtů v ZD Klučov - Lhota v chovu dojnic. Posuzovány byly pouze dojnice českého strakatého skotu s plemennou příslušností C100. Byly evidovány různé diagnózy a patologické stavy na paznehtech, data o složení krmných dávek vyšetřovaných zvířat a data o složení mléka dojnic vyšetřovaného při kontrole užitkovosti. Porovnány byly výsledky mezi skupinami krav kulhajících a krav zdravých. Vyhodnoceny byly také výsledky krav kulhajících podle jednotlivých diagnóz a patologických procesů. Výsledky dokumentují, že zhoršené lokomoční skóre a jednotlivé patologické stavy mají negativní vliv na tvorbu mléka. U jednotlivých složek mléka jsou výsledky rozdílné. Ve většině parametrů však nebyl mezi skupinami rozdíl statisticky průkazný.
|
|
|
Analýza poruch chodivosti a její vliv na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu ve vybraném chovu
Řepová, Veronika
Náplní této práce byla analýza pohybového skóre u dojnic s poruchou lokomoce a její vliv na mléčnou užitkovost. Pozorování probíhalo v podniku GenAgro Říčany a.s. u dojnic českého strakatého skotu v období od června do prosince 2015 vždy den po kontrole užitkovosti. Sledovanými parametry mléčné užitkovosti byla dojivost (kg mléka), obsah bílkovin (%), tuku (%), somatických buněk (tis. ks), laktózy (%) a močoviny (%). Dojnice byly hodnoceny podle pohybového skóre se stupnicí 1 (dojnice bez poruchy chodivosti) až 5 (dojnice s určitým stupněm kulhavosti). Podle výsledků můžeme sledovat, že onemocnění paznehtů má vliv na snížení množství nadojeného mléka především u pohybového skóre 3 a 4 (P < 0,01), dále na zvýšení obsahu bílkovin, tuku a laktózy (P < 0,05) a zvýšení počtu somatických buněk (P < 0,01). Můžeme tedy říci, že se zvyšující se kulhavostí dojnic docházelo k významnému snížení dojivosti a to až o 1,8 kg mléka na dojnici a den. Což se při dnešní nízké ceně mléka ještě více negativně projeví na ekonomice chovu skotu.
|
|
|
Hodnocení welfare v ekologických chovech skotu
Slavíková, Eva ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Zacházení se zvířaty je v poslední době v popředí zájmu veřejnosti. Současně je kladen důraz na jejich životní prostor, možnosti projevit své přirozené chování, a správnou péči o ně, na tzv. welfare neboli pohodu zvířat. Předložená diplomová práce sleduje a hodnotí ukazatele welfare zvířat na 20 farmách s ekologickým chovem dojnic s využitím metodiky Welfare Quality (WQ). Byla hodnocena tato kritéria: absence dlouhého hladu a žízně; pohodlí okolo odpočinku; snadnost pohybu; absence zranění, nemoci a bolesti vyvolané managementem chovu; vyjádření sociálního a ostatního chování; dobrý vztah člověk-zvíře a pozitivní emoční stavy. Tato kritéria pak ústí do čtyř základních principů: dobré výživy, dobrého ustájení, dobrého zdraví a přiměřeného chování. Hlavní pozornost byla věnována vztahu welfare a zdravotního stavu zvířat.
Většina farem měla vysoké hodnocení dobré výživy zahrnující podíl velmi hubených krav a přístup k vodě. Příznivé bylo hodnocení dobrého ustájení, neboť podle standardů ekologického zemědělství (EZ) jsou krávy běžně chovány ve volném ustájení a většinu roku tráví na pastvě. Nižší hodnocení získal princip dobrého zdraví z důvodu odrohování na části farem, které snižuje skóre absence bolesti vyvolané managementem chovu. Farmy měly převážně velmi malý podíl krav kulhavých, zraněných a trpících výtoky či průjmem; žádná z krav neměla mastitidu. Nebyly zaznamenány projevy agonistického chování, poměrně dobré bylo též hodnocení vztahu člověk-zvíře a pozitivních emočních stavů. Získaná skóre principů welfare byla vyšší, než se uvádí v literatuře pro konvenční chovy. Všechny farmy byly hodnoceny jako vylepšené až excelentní.
Větší stáda měla obecně horší hodnocení vztahu člověk-zvíře, ale naopak vyšší hodnocení pozitivních emočních stavů krav. Farmy s odrohovanými kravami vykázaly nižší podíl velmi hubených krav a zvířat s nosními výtoky. V chovech s nižší čistotou prostředí je vyšší procento kulhavých krav než v chovech s vyšší čistotou. Podíl kulhavých krav koreloval s podílem velmi hubených krav, a stejně jako podíl krav s lysinami a lézemi byl ovlivněn pohodlím při odpočinku.
Bylo potvrzeno, že dobré podmínky chovu krav spojené s dobrým welfare zvířat vedou k lepšímu zdravotnímu stavu stád i k lepšímu chování zvířat, a že EZ vytváří příznivé podmínky welfare a zdravotního stavu zvířat. Výstupem pro majitele podniků je zhodnocení kvality životní pohody dojeného skotu na jejich farmě a porovnání s dalšími chovy.
|
host ::
RSS.