|
|
Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů
Fialová, Markéta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Rigorózní práce na téma Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů se zabývá střídavou péčí jakožto jednou z forem péče o dítě, která nejlépe naplňuje právo dítěte na péči obou rodičů. Hlavním cílem této práce je vymezit limity střídavé péče, které byly stanoveny především judikaturou soudů a které vylučují její vhodnost, a následně posoudit možnosti, jak lze nejlépe působit na rodiče za účelem dosažení jejich vlastní dohody o střídavé péči, aby nemuselo dojít k autoritativnímu rozhodování soudem. Práce se v úvodní kapitole věnuje vymezení střídavé péče, jejímu právnímu zakotvení, společenské debatě doprovázející střídavou péči, jež odráží rozdílné názory na střídavou péči, a dopadům rodičovského konfliktu na střídavou péči. Práce dále pojednává o zásadě nejlepšího zájmu dítěte. Jedná se o nejvýznamnější zásadu celého rodinného práva a obzvláště u střídavé péče je nutné ji velmi důkladně aplikovat na základě posouzení všech okolností konkrétního případu. Hlavní část práce se věnuje limitům střídavé péče vymezené judikaturou, které v konkrétním případě vylučují aplikaci střídavé péče z důvodu její nevhodnosti. Pozornost je zaměřena především na judikaturu Ústavního soudu. Těmito limity jsou přání dítěte, věk dítěte, zdravotní stav dítěte, vzdálenost bydlišť rodičů a...
|
|
|
Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů
Fialová, Markéta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Rigorózní práce na téma Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů se zabývá střídavou péčí jakožto jednou z forem péče o dítě, která nejlépe naplňuje právo dítěte na péči obou rodičů. Hlavním cílem této práce je vymezit limity střídavé péče, které byly stanoveny především judikaturou soudů a které vylučují její vhodnost, a následně posoudit možnosti, jak lze nejlépe působit na rodiče za účelem dosažení jejich vlastní dohody o střídavé péči, aby nemuselo dojít k autoritativnímu rozhodování soudem. Práce se v úvodní kapitole věnuje vymezení střídavé péče, jejímu právnímu zakotvení, společenské debatě doprovázející střídavou péči, jež odráží rozdílné názory na střídavou péči, a dopadům rodičovského konfliktu na střídavou péči. Práce dále pojednává o zásadě nejlepšího zájmu dítěte. Jedná se o nejvýznamnější zásadu celého rodinného práva a obzvláště u střídavé péče je nutné ji velmi důkladně aplikovat na základě posouzení všech okolností konkrétního případu. Hlavní část práce se věnuje limitům střídavé péče vymezené judikaturou, které v konkrétním případě vylučují aplikaci střídavé péče z důvodu její nevhodnosti. Pozornost je zaměřena především na judikaturu Ústavního soudu. Těmito limity jsou přání dítěte, věk dítěte, zdravotní stav dítěte, vzdálenost bydlišť rodičů a...
|
|
|
Střídavá výchova po rozvodu a její vliv na členy rodiny
RUBEŠOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou výchovného prostředí nezletilých dětí po rozvodu manželství jejich rodičů. Zaměřila jsem se na střídavou výchovu, která znamená, že dítě je svěřeno v určitém časovém období do výchovy jednoho rodiče a v dalším stejném časovém období do výchovy druhého rodiče. Institut střídavé výchovy byl zaveden do soudní praxe v ČR v roce 1998 novelou zákona o rodině. Střídavá výchova není stále příliš využívána a názory odborníků na vhodnost střídavé výchovy se někdy liší. Při zajišťování střídavé výchovy jsou kladeny vysoké nároky na rodiče i jejich děti. Cílem práce bylo zjistit, jak střídavá výchova funguje v konkrétních rodinách s nezletilými dětmi školního věku a zda jsou s ní rodiče i děti spokojeni. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké intervaly střídání pobytů jsou nejčastěji využívané a zda má střídavá výchova vliv na docházku do školy a na komunikaci mezi členy rodiny. Zvolenou metodikou byl kvalitativní výzkum, využila jsem metodu dotazování, techniku polořízeného rozhovoru. V rámci výzkumu byly prováděny rozhovory s rodiči a jejich dětmi v pěti rodinách se střídavou výchovou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v oslovených rodinách funguje střídavá výchova již několik let a členové rodiny projevili ve většině případů spokojenost. Při střídání pobytů jsou nejčastěji využívané týdenní intervaly a nejčastějším dnem přechodu dětí od jednoho rodiče ke druhému je pátek. Dále jsem zjistila, že při střídavé výchově lze při spolupráci rodičů bez větších problémů zajistit docházku dětí do školy. Členové rodin se shodli v tom, že jsou schopni spolu dobře komunikovat. Výsledky práce by mohly být využity při poskytování poradenské činnosti rodinám v rozvodu. Informace o zkušenostech s fungováním střídavé výchovy by mohly pomoci dalším rodičům, kteří o této formě úpravy poměrů v rodině uvažují.
|
|
|
Střídavá péče o děti po rozvodu - výhody a nevýhody
ZELENÁ, Šárka
V roce 1998 byla vydána novela zákona o rodině z roku 1963, která po vzoru západních zemí umožnila svěřit dítě po rozvodu do střídavé péče rodičů. Ti tak mají možnost se po rozvodu rovnoměrně podílet na výchově a na rozhodování o důležitých záležitostech týkajících se dítěte. Tato forma porozvodového uspořádání péče o dítě je u nás poměrně nová, nemáme s ní proto zatím mnoho zkušeností. Odborníci, kteří se s problematikou střídavé péče setkávají, udávají celou řadu výhod i nevýhod. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat danou problematiku, zjistit, jaké názory má na střídavou péči laická i odborná veřejnost, a tyto výsledky následně porovnat. Dalším cílem bylo popsat výhody a nevýhody, které střídavá péče přináší. Svůj výzkum jsem založila na hypotéze, že podle názorů odborné veřejnosti je toto porozvodové uspořádání péče o dítě vhodné, dále na hypotéze, že laická veřejnost není o této možnosti porozvodového uspořádání péče o dítě dostatečně informována, a v neposlední řadě na tvrzení, že existují rozdíly mezi postoji laické a odborné veřejnosti k dané problematice. Během výzkumu došlo k potvrzení dvou ze tří hypotéz. Provedený výzkum má explorativní charakter, kombinuje prvky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Použila jsem při něm v první řadě metodu dotazování formou anonymního dotazníku, získaná data byla zpracována v programu SPSS pro PC. U otázek, které obsahovaly kvalitativní data, jsem provedla kvalitativní obsahovou analýzu. Další použitou technikou byla sekundární analýza dat. Výzkumný vzorek tvořili náhodně vybraní zástupci laické a odborné veřejnosti na území Jihočeského a Královéhradeckého kraje. Práce bude sloužit jako zpětná vazba zainteresovaným odborníkům, bude využita pro potřeby Krizového centra pro děti a rodinu v Českých Budějovicích. Výsledky poslouží pro zlepšení informovanosti laické i odborné veřejnosti.
|
host ::
RSS.