|
|
Interakce chřipkového viru s buněčnými obrannými mechanismy
Vochyánová, Klára ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Mikušová, Gabriela (oponent)
Infekce chřipkovým virem patří mezi nejaktuálnější problémy dnešní doby. Unikátní schopnost tohoto viru silně inhibovat imunitní odpověď buněk na mnoha úrovních a jeho pandemický potenciál z něj činí předmět zájmu mnoha vědeckých skupin. Chřipkový virus používá k inhibici imunitní odpovědi především protein NS1. Protein NS1 je jednak schopen vázat se na RNA, a maskovat jí před rozpoznáním buněčnými senzory a dalšími proteiny. Protein NS1 obsahuje také katalytickou doménu. Pomocí této domény interaguje s mnoha buněčnými proteiny, zasahuje do signální transdukce a zajišťuje tak úspěch celé infekce. Protein NS1 je jedním z hlavních nástrojů patogenicity chřipkového viru a zaslouží si patřičnou pozornost.
|
|
|
Úloha přirozených lymfoidních buněk při infekci virem chřipky
Mouyabi, Flaviancia ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Kössl, Jan (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky (ILC - innate lymphoid cell) představují nedávno objevenou skupinu buněk přirozené imunity. Nemají antigenně specifické receptory, ale mohou být aktivovány pomocí cytokinů podobně jako T lymfocyty. ILC hrají klíčovou roli v regulaci zánětu, opravě tkání, regulaci komenzálních bakterií, antiinfekční imunitě a v regulaci tkáňové homeostázi. Přítomnost myších a lidských ILC může být v plicích detekovatelná jak v průběhu chřipkové infekce, tak po ní, kdy se ILC podílejí na reparaci poškozeného plicního parenchymu. Ať už přímo, nebo nepřímo, ILC poskytují ochranu proti virovým infekcím sekrecí cytokinů a spoluprací s dalšími buňkami (např. T lymfocyty, makrofágy). Je tedy zřejmé, že plicní ILC jsou důležité při imunitních odpovědích a v tkáňové homeostázi, ale pro plné porozumění jejich úlohy budou zapotřebí další studie zabývající se tímto tématem. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat tyto buňky, zaměřit se na jejich funkci v plicích a popsat jejich roli v průběhu chřipkové infekce.
|
|
|
DNA/RNA interkalační činidla jako antivirotika: možné mechanismy účinku
Kropáček, Václav ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Šmahelová, Jana (oponent)
DNA/RNA interkalační činidla jsou látky, které mají schopnost vmezeřit se mezi páry bází nukleových kyselin. Tento jev je doprovázen narušením struktury, nebo funkce dané nukleové kyseliny. Některé z těchto látek patří mezi terapeutika pro léčbu nádorů, bakteriálních i parazitárních infekcí nebo jsou používány jako antivirotika. Tato práce shrnuje různé mechanismy, stojící na pozadí antivirového působení tří významných tříd interkalačních činidel, derivátů akridinů, chinolinů a chinolonů. Tyto sloučeniny mají mimo schopnosti interkalace do nukleových kyselin i další vlastnosti, jako je alkalizace buněčných organel, inhibice některých virových enzymů (helikázy, integrázy) a imunomodulace, které jim umožňují narušit životní cyklus virů.
|
|
|
Úloha přirozených lymfoidních buněk při infekci virem chřipky
Mouyabi, Flaviancia ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Kössl, Jan (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky (ILC - innate lymphoid cell) představují nedávno objevenou skupinu buněk přirozené imunity. Nemají antigenně specifické receptory, ale mohou být aktivovány pomocí cytokinů podobně jako T lymfocyty. ILC hrají klíčovou roli v regulaci zánětu, opravě tkání, regulaci komenzálních bakterií, antiinfekční imunitě a v regulaci tkáňové homeostázi. Přítomnost myších a lidských ILC může být v plicích detekovatelná jak v průběhu chřipkové infekce, tak po ní, kdy se ILC podílejí na reparaci poškozeného plicního parenchymu. Ať už přímo, nebo nepřímo, ILC poskytují ochranu proti virovým infekcím sekrecí cytokinů a spoluprací s dalšími buňkami (např. T lymfocyty, makrofágy). Je tedy zřejmé, že plicní ILC jsou důležité při imunitních odpovědích a v tkáňové homeostázi, ale pro plné porozumění jejich úlohy budou zapotřebí další studie zabývající se tímto tématem. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat tyto buňky, zaměřit se na jejich funkci v plicích a popsat jejich roli v průběhu chřipkové infekce.
|
|
|
Úloha přirozených lymfoidních buněk při infekci virem chřipky
Mouyabi, Flaviancia ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky (ILC) představují nedávno objevenou skupinu buněk přirozené imunity. Nemají antigenně specifické receptory, ale mohou být aktivovány pomocí cytokinů podobně jako T lymfocyty. ILC hrají klíčovou roli v regulaci zánětu, opravě tkání, regulaci komenzálních bakterií, antiinfekční imunitě a v regulaci tkáňové homeostázi. Přítomnost myších a lidských ILC může být v plicích detekovatelná jak v průběhu chřipkové infekce, tak po ní, kdy se ILC podílejí na reparaci poškozeného plicního parenchymu. Ať už přímo, nebo nepřímo, ILC poskytují ochranu proti virovým infekcím sekrecí cytokinů a spoluprací s dalšími buňkami (např. T lymfocyty, makrofágy). Je tedy zřejmé, že plicní ILC jsou důležité při imunitních odpovědích a v tkáňové homeostázi, ale pro plné porozumění jejich úlohy budou zapotřebí další studie zabývající se tímto tématem. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat tyto buňky, zaměřit se na jejich funkci v plicích a popsat jejich roli v průběhu chřipkové infekce.
|
|
|
Interakce chřipkového viru s buněčnými obrannými mechanismy
Vochyánová, Klára ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Mikušová, Gabriela (oponent)
Infekce chřipkovým virem patří mezi nejaktuálnější problémy dnešní doby. Unikátní schopnost tohoto viru silně inhibovat imunitní odpověď buněk na mnoha úrovních a jeho pandemický potenciál z něj činí předmět zájmu mnoha vědeckých skupin. Chřipkový virus používá k inhibici imunitní odpovědi především protein NS1. Protein NS1 je jednak schopen vázat se na RNA, a maskovat jí před rozpoznáním buněčnými senzory a dalšími proteiny. Protein NS1 obsahuje také katalytickou doménu. Pomocí této domény interaguje s mnoha buněčnými proteiny, zasahuje do signální transdukce a zajišťuje tak úspěch celé infekce. Protein NS1 je jedním z hlavních nástrojů patogenicity chřipkového viru a zaslouží si patřičnou pozornost.
|
|
|
Připravenost ČR na pandemii chřipky
JURZYKOWSKÁ, Lucie
Onemocnění chřipkou se hromadně vyskytuje v lidské populaci po celá staletí. Chřipka je akutní infekční onemocnění virového původu. V současnosti se chřipka vyskytuje na celém světě. Viry chřipky neustále cirkulují ve všech kontinentech světa nejen v lidské, ale i zvířecí populaci. Chřipka se poměrně snadno přenáší vzdušnou cestou a šíří dále. Každým rokem zasáhne obyvatelstvo v různě rozsáhlých sezonních epidemiích. Onemocnění chřipkou představuje významný zdravotní, sociální a ekonomický problém. Kromě každoročních sezónních epidemií může chřipka za několik desítek let způsobit pandemii. Pandemie chřipky by znamenala celosvětové rozšíření infekčního onemocnění způsobené novou variantou chřipkového viru. Pandemie chřipky v minulosti způsobily úmrtí milionům lidí na celém světě, hluboké ekonomické ztráty a sociální rozvrat států. Proto jednotlivé státy zpracovávají národní pandemické plány. Včasná připravenost na případnou pandemii chřipky v podobě národních pandemických plánů a z nich vyplývajících opatření představují prostředek ke zmírnění rozsahu, dopadu a následků pandemie. Úroveň připravenosti může mít vliv na hospodářský chod států, zdravotní dopady onemocnění a konečné počty obětí. Cílem diplomové práce je porovnat navržená opatření pro reakci na pandemii chřipky vyplývající z národních pandemických plánů České a Slovenské republiky, zjistit stav připravenosti na pandemii chřipky vyplývající z pandemického plánu České republiky a stav informovanosti civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na epidemiologickou charakteristiku chřipkového onemocnění. V rámci tématu je objasněna problematika pandemií chřipky z hlediska jejich historie a další oblast diplomové práce je zaměřena na pandemické plány. Pro vypracování teoretické části byla použita rešerše dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na řešení stanovených výzkumných otázek. Pro splnění definovaných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak se liší přístupy a opatření v pandemických plánech České a Slovenské republiky? Jaká je informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice? V rámci první výzkumné otázky ve vztahu k dané problematice metodika práce zahrnovala analýzu obsahu pandemických plánů České a Slovenské republiky a provedení metody checklistu k získání přehledu o přístupu, postupech a úrovni připravenosti na území obou států a možnosti jejich vzájemného porovnání. V rámci druhé výzkumné otázky pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. K získání dat pro výzkumné šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Vytvořen byl dotazník obsahující 20 otázek. V dotazníku byla první část otázek zaměřena na obecné znalosti o chřipce a druhá část otázek na pandemii chřipky a související opatření. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí. Při výběru respondentů nebyl použit náhodný výběr. Dotazník vyplnilo 50 respondentů nereprezentativního vzorku k získání základního přehledu a zjištění teoretických znalostí o pandemii chřipky. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných údajů pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Z výsledků rozboru dotazníku vyplývá, že znalosti o onemocnění chřipkou a pandemii chřipky u respondentů z civilního obyvatelstva tedy laické veřejnosti existují, ale jsou nižšího rozsahu a neodpovídají normálnímu rozdělení četností.
|
|
|
Náplňování Národního akčního plánu na zvýšení proočkovanosti proti chřipce v okrese Trutnov
KISSOVÁ, Petra
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění s epidemickým až pandemickým charakterem šíření, které každoročně postihuje 10 % světové populace, v průběhu pandemie dokonce 40-50 %. Původcem onemocnění je virus, který se vyskytuje jako typ A, typ B nebo typ C. Zdrojem nákazy je člověk, k přenosu dochází vzdušnou cestou nebo kontaminovanými předměty. Vnímavost je všeobecná. Onemocnění dominantně postihuje dýchací ústrojí, má náhlý začátek a projevuje se především horečkou, zimnicí, bolestmi svalů, kloubů a hlavy. Nejčastější komplikací je zánět plic. V diagnostice se uplatňují rychlé testy k detekci antigenu. Léčba je symptomatická, k dispozici jsou i antivirotika typu M2 inhibitorů neuraminidázy, ke kterým snadno vzniká rezistence chřipkového viru. Základem prevence chřipky je pravidelné každoroční očkování, které dramaticky snižuje riziko hospitalizace a úmrtí především mezi seniory a chronicky nemocnými. Proočkovanost v naší populaci je nízká, a to i navzdory skutečnosti, že chřipka je každoročně příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Ročně v České republice zemře podle kvalifikovaných odhadů na chřipku jeden až dva tisíce osob. Vzhledem k možné prevenci chřipky je důležité šířit informace o možnostech prevence očkováním a vzdělávat laickou veřejnost o závažnosti tohoto onemocnění. Diplomová práce pojednává o chřipkovém onemocnění jako takovém a o problematice očkování proti chřipce u seniorů v souvislosti s přijetím NAP na zvýšení proočkovanosti proti chřipce. Teoretická část shrnuje obecně známé poznatky ohledně původce onemocnění, způsobu přenosu, projevů nemoci, diagnostice, komplikací onemocnění, terapii a prevenci očkováním.
|
|
|
Nová varianta chřipky typu A ("Pandemic H1N1 2009") - problematika informovanosti o očkování v seniorském věku
BEČKOVÁ, Věra
Téma mé diplomové práce představuje problematika nové varianty chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009) a s ní spojená informovanost o očkování v seniorském věku. Práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se snažila komplexně zpracovat dostupné poznatky o původci, epidemiologii a prevenci chřipkového onemocnění s důrazem kladeným především na očkování, orientované na seniorskou populaci. Praktická část je zaměřená na zmapování informovanosti seniorů o problematice očkování proti chřipce a analýzu výsledků získaných průzkumným šetřením. K získávání dat jsem použila metodu kvantitativně orientovaného výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Dohromady jsem distribuovala 350 dotazníků, konečný počet pro zpracování dat tvořil 191 dotazníků. V souvislosti s prací jsem stanovila 4 hypotézy: 1. Více než třetina respondentů byla očkována proti nové variantě chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009), 2. Nejčastějším důvodem nevyužití očkování byl nedostatek informací, 3. Velikost místa bydliště se statisticky významně podílí na pocitu informovanosti respondentů o této problematice, 4. Více než polovina respondentů by si přála získávat více informací o problematice nové varianty chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009). Formulované hypotézy jsem na základě vyhodnocení šetření potvrdila nebo vyvrátila. Výsledky šetření ukázaly, že většina respondentů se necítí být o problematice nové varianty chřipky dostatečně informována a z tohoto důvodu také odvrhuje využití očkování. Touto prací bych ráda zdůraznila význam informací, které mohou lidem pomoci zvážit riziko chřipkového onemocnění a motivovat je k využití očkování. Protože právě očkování je důležitým prostředkem v ochraně před chřipkovými viry, zvláště pro rizikové skupiny obyvatel, mezi které patří také senioři. Z tohoto důvodu považuji šíření informací za velmi důležité a doufám, že k tomuto účelu také poslouží má diplomová práce.
|
host ::
RSS.