|
|
Organizace péče a ošetřovatelský proces na iktovém centru
ŠESTAUBEROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá tématem organizace péče a ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá především cévní mozkovou příhodou, péčí o pacienta na iktovém centru a spolky po CMP. Hlavním cílem teoretické části bylo popsat cévní mozkovou příhodu, její léčbu a ošetřovatelskou péči sestry u pacienta s CMP. Výzkumná část bakalářské práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, ke kterému byly stanoveny dva cíle a ke každému cíli jedna výzkumná otázka. První stanovený cíl výzkumného šetření mapoval organizaci péče na iktovém centru. S tímto cílem souvisí první výzkumná otázka, jež zjišťovala průběh organizace péče v iktovém centru. Druhý stanovený cíl výzkumného šetření zjišťoval průběh ošetřovatelského procesu na iktovém centru. Pro dosažení druhého cíle byla stanovena druhá výzkumná otázka, která se tázala na způsob, jakým probíhá ošetřovatelský proces na iktovém centru. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na iktovém centru. Výzkumný soubor tvořilo šest sester. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Získaná data byla zpracována pomocí metody kódování, technikou "tužka a papír". Výsledky byly poté kategorizovány a vyhodnoceny. Z šetření vyplynulo, že péče na iktovém centru kvalifikujeme jako intenzivní se zaměřením na pacienty po CMP. Pokud jde o ischemickou CMP, je pacient hospitalizován na iktovém centru již s probíhající trombolýzou, jež byla aplikována sestrou již na urgentním příjmu po CT vyšetření. V případě, že jde o hemoragickou CMP je pacient léčen na iktovém centru konzervativně. Zároveň jsme se dozvěděli, jak probíhá ošetřovatelský proces u pacienta po CMP, který je hospitalizován na iktovém centru. Výsledky šetření jsou použity k tvorbě podkladů na seminář pro sestry pracující na iktovém centru, jenž bude sloužit k prohloubení jejich vědomostí.
|
|
|
Využití jednotlivých typů polohování u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutní a subakutní fázi rehabilitace z pohledu ergoterapie
Švecová, Adéla ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Kuželková, Anna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Adéla Švecová Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jaromíra Uhlířová Název diplomové práce: Využití jednotlivých typů polohování u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutní a subakutní fázi rehabilitace z pohledu ergoterapie. Cévní mozková příhoda je jedním z onemocnění nejvíce ovlivňující lidskou populaci. Jejím důsledkem může být dočasné postižení, trvalé následky i smrt. Polohování pacienta po cévní mozkové příhodě může mnoho rizik sekundárních změn ovlivnit. Cílem této práce je zjistit, jak se ergoterapeuti zapojují do polohování pacientů v akutní a subakutní fázi po cévní mozkové příhodě v iktových centrech v České republice a jak polohování na iktových centrech probíhá. Z literatury a doporučených postupů vyplývá, že správným polohováním po cévní mozkové příhodě v akutní a subakutní fázi je předcházeno vzniku imobilizačního syndromu a sekundárních změn. Polohováním pacientů po cévní mozkové příhodě lze ovlivnit svalový tonus, bolestivost ramene, předcházet subluxaci v kloubech, udržet pasivní i aktivní rozsah v kloubech atd. U pacientů po cévní mozkové příhodě by měly přicházet vzruchy z postižené strany pro podporu návratu senzomotorických funkcí a pro zapojení postižené strany do aktivit. Ergoterapeut se nejvíce zapojuje při polohování postižené horní končetiny...
|
|
|
Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra
HULÍNSKÁ, Silvie
V diplomové práci s názvem Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra jsme se zabývali různými aspekty ošetřovatelské péče v iktovém centru. Rozvoj výzkumu v oblasti ošetřovatelské péče v iktovém centru zaostává za rozvojem rychle přibývajících medicínských poznatků. S rozvojem lékařské péče by měla ošetřovatelská péče pružně reagovat. Výzkumným záměrem bylo získat komplexní informace o předcházení komplikacím u pacientů v iktovém centru pomocí ošetřovatelské péče. Zkoumali jsme, jaké komplikace mohou u pacientů s akutním iktem nastat a jak je lze ovlivnit ošetřovatelskou péčí. Stanovili jsme tři cíle: zjistit, které komplikace CMP jsou v akutní fázi ovlivnitelné ošetřovatelskou péčí, identifikovat ošetřovatelské činnosti, kterými sestry v iktových centrech zajišťují prevenci komplikací a zjistit překážky a omezení preventivní ošetřovatelské péče v iktovém centru. Těmto cílům odpovídá pět stanovených výzkumných otázek. Zajímaly nás názory personálu na poskytovanou ošetřovatelskou péči a chtěli jsme poznat také vnímání poskytované péče samotnými pacienty. Snažili jsme se identifikovat stěžejní místa ošetřovatelské péče, odhalit slabá místa a případné nedostatky a usilovali jsme o nalezení východisek pro možné zlepšení péče. K dosažení cílů práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl individuální hloubkový polostrukturovaný rozhovor s deseti respondenty. Rozhovory byly podrobeny kvalitativní analýze pomocí programu ATLAS.ti. Kódováním bylo identifikováno celkem 104 kódů, které byly seskupeny do 20 kategorií. Identifikovali jsme 18 komplikací, které mohou u pacienta s CMP nastat. Ke všem těmto komplikacím jsme nalezli intervence, kterými se dají předcházet nebo zmírnit. Z výsledků dále vyplynulo, že sestry pracující v iktovém centru, by měly mít ARIP, spíše než vysokoškolské vzdělání. Vhodné je i specializační vzdělání v neurologické problematice, které mohou sestry nabýt prostřednictvím seminářů a kurzů zaměřených na problematiku CMP postgraduálně, při výkonu povolání. Identifikovali jsme systémové bariéry ošetřovatelské péče, mezi které jsme zařadili nedostatek materiálu, nedostatek času a nedostatek personálu. Jako překážky ze strany ošetřovatelského personálu jsme identifikovali lhostejnost sester, špatná nálada, špatné navázání spolupráce s pacientem, uspěchaná péče, fyzické limity (bolesti zad, únava), nedostatečná informovanost, znalosti, vědomosti či dovednosti, nedostatečná spolupráce v kolektivu. Jako překážky ze strany klienta jsme vyhodnotili fatické poruchy, poruchy vnímání, poruchy čití, bezvědomí, maladaptace na nemoc, nespolupráce, nesympatie, nedůvěra, negace, agrese, neklid, dezorientace, apatie, deprese, únava, vyčerpání, strach, stud, neznalost, přecenění vlastních schopností, konflikt s rodinou pacienta. Během výzkumu vyvstaly ještě další zajímavé skutečnosti, které se přímo nevztahují ke stanoveným cílům a výzkumným otázkám.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o pacienty s akutním mozkovým infarktem indikované k trombolytické léčbě
VOKÁLKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce je Přednemocniční neodkladná péče o pacienty s akutním mozkovým infarktem indikované k trombolytické léčbě. V teoretické části práce jsou nejprve uvedeny údaje o aktuálním stavu výskytu cévních mozkových příhod a dále jsou zde definovány termíny, jako je zdravotnická záchranná služba, přednemocniční neodkladná péče a iktové centrum. V následujících kapitolách je popsána základní anatomie mozku. Vzhledem k dané problematice, největší část anatomie tvoří cévní zásobení mozku, které souvisí s příčinou vzniku cévních mozkových příhod. Nadcházející kapitoly jsou věnované přímo tématu cévních mozkových příhod. V první řadě jsou popsány příčiny vzniku onemocnění, klinický obraz a jeho základní rozdělení. V následujících kapitolách jsou popsány diagnostické postupy. Vzhledem k tématu bakalářské práce je nejvíce prostoru věnováno vyšetření v přednemocniční neodkladné péči. Další kapitoly se zaměřují na směřování pacienta do příslušného zdravotnického zařízení a na následnou léčbu. V posledních kapitolách teoretické části je zmíněna možná prevence tohoto onemocnění. Praktická část bakalářské práce probíhala pomocí kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly použity strukturované řízené rozhovory se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (dále jen ZZS JčK) a s nelékařským personálem, který se účastní příjmu pacientů na komplexní cerebrovaskulární centrum (dále jen KCC) v Nemocnici České Budějovice. Pro naplnění cílů byly sestaveny dva různé rozhovory. První rozhovor byl zaměřen na zmapování znalostí zdravotnických záchranářů ohledně poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům s cévní mozkovou příhodou. Tento rozhovor se zároveň skládal z otázek pro posouzení spolupráce ZZS JčK a KCC v Nemocnici České Budějovice z pohledu zdravotnických záchranářů. Druhý rozhovor byl sestaven pro nelékařský personál KCC v Nemocnici České Budějovice a měl posoudit spolupráci ZZS JčK a KCC v Nemocnici České Budějovice z pohledu pracovníků KCC. Rozhovory jsou přepsané v praktické části a odpovědi jsou pro přehlednost zpracovány v tabulkách. Z výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři ZZS JčK mají dostatečné znalosti ohledně problematiky cévních mozkových příhod. Dále bylo na základě rozhovorů zjištěno, že spolupráce mezi ZZS JčK a KCC je oběma stranami hodnocena kladně. Z výzkumu dále vyplynulo, že bodem pro zlepšení v oblasti vyšetření pacienta je měření glykemie. Z obou variant rozhovorů totiž vyplynulo, že ne vždy k měření této hodnoty dochází a stává se tak, že na KCC bývá přivezen pacient s hypoglykemií místo cévní mozkové příhody.
|
host ::
RSS.