Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Soudcovská tvorba práva - srovnání Evropského soudního dvora s Nejvyšším soudem USA
Dumbrovský, Tomáš
SOUDCOVSKÁ TVORBA PRÁVA SROVNÁNÍ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA S NEJVYŠŠÍM SOUDEM USA Klíčová slova: soudcovská tvorba práva; Evropská unie; Soudní dvůr Evropské unie; Nejvyšší soud USA; Ústavní soud ČR; judicializace ústavních systémů; kelseniánské ústavní soudnictví; evropský ústavní prostor; evropská ústava; normativita; ústavní pluralismus; suverenita; federalismus; postkomunistické státy; nové členské státy Evropské unie. Počet normostran (tj. přepočítáno na stránky o 1800 znacích) a slov (včetně poznámkového aparátu; bez obsahu a seznamu literatury a dalších seznamů): 327 normostran; 82 795 slov. Tato práce nabízí komplexní rekonceptualizaci ústavního systému fungujícího na území Evropské unie. Ústavní systémy členských zemí prošly ve dvacátém století zásadní transformací. V mezidobí se také vytvořil nový ústavní systém operující na území těchto států vedle jejich vlastních systémů - ústavní systém Evropské unie. Obě tyto změny jsou obtížně uchopitelné stávajícím teoretickým aparátem, který vychází z (i) Rousseauova konceptu volonté générale, který zajišťuje svrchovanost zákonodárné moci v ústavním systému; (ii) Montesquieovy teorie tří oddělených mocí (zákonodárné, výkonné a soudní), která jednak není schopna uchopit nové fenomény jako byrokracie či nezávislé agentury a jednak nepočítá s dělbou...
Soudcovská tvorba práva. Srovnání Evropského soudního dvora s Nejvyšším soudem USA
Dumbrovský, Tomáš ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Zemánek, Jiří (oponent)
SOUDCOVSKÁ TVORBA PRÁVA SROVNÁNÍ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA S NEJVYŠŠÍM SOUDEM USA Klíčová slova: soudcovská tvorba práva; Evropská unie; Soudní dvůr Evropské unie; Nejvyšší soud USA; Ústavní soud ČR; judicializace ústavních systémů; kelseniánské ústavní soudnictví; evropský ústavní prostor; evropská ústava; normativita; ústavní pluralismus; suverenita; federalismus; postkomunistické státy; nové členské státy Evropské unie. Počet normostran (tj. přepočítáno na stránky o 1800 znacích) a slov (včetně poznámkového aparátu; bez obsahu a seznamu literatury a dalších seznamů): 327 normostran; 82 795 slov. Tato práce nabízí komplexní rekonceptualizaci ústavního systému fungujícího na území Evropské unie. Ústavní systémy členských zemí prošly ve dvacátém století zásadní transformací. V mezidobí se také vytvořil nový ústavní systém operující na území těchto států vedle jejich vlastních systémů - ústavní systém Evropské unie. Obě tyto změny jsou obtížně uchopitelné stávajícím teoretickým aparátem, který vychází z (i) Rousseauova konceptu volonté générale, který zajišťuje svrchovanost zákonodárné moci v ústavním systému; (ii) Montesquieovy teorie tří oddělených mocí (zákonodárné, výkonné a soudní), která jednak není schopna uchopit nové fenomény jako byrokracie či nezávislé agentury a jednak nepočítá s dělbou...
Institucionální reforma EU jako aspekt jejího rozšíření (s ohledem na postavení a zájmy zemí střední a východní Evropy)
Barcuch, Ladislav ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent)
Práce popisuje proces institucionální reformy EU od poloviny 90 let minulého století do současnosti. Zaměřuje se na popis a hodnocení všech základních institucí vytvořených na základě Smluv o ES a Smlouvy o EU. Zabývá se všemi souvisejícími změnami těchto Smluv zejména pak Amsterodamskou smlouvou, Smlouvou z Nice a Smlouvami o přistoupení. Práce popisuje dopady těchto smluv na jednotlivé instituce a uvádí komplexní přehled vývoje každé z nich. Dále se práce popisuje proces přistoupení kandidátských zemí střední a východní Evropy. Zabývá se též problematikou Smlouvy o Ústavě pro Evropu, jejím vznikem a změnami, které tatou Smlouva navrhuje.
Rakouské předsednictví Evropské unie
Kolafová, Tereza ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce charakterizuje institut předsednictví Evropské unie a zaměřuje se na průběh předsednictví Rakouska v první polovině roku 2006. Práce se blíže věnuje problematice Lisabonské strategie a evropské Ústavě jako prioritám rakouského předsednictví a ostatní agendě tvořící náplň předsednictví. Shrnuje úspěchy dosažené v jednotlivých oblastech a porovnává je se stanovenými prioritami.V závěrečné části diplomové práce je nastíněna možnost přínosu rakouského předsednictví pro české předsednictví Evropské unie v roce 2009.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.