|
|
Ekologický stav jezera Bajkal
Mongolova, Marina ; Komendová, Renata (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo prozkoumat ekologický stav jezera Bajkal. Práce se zabývá hlavními problémy souvisejícími s vlivem lidské činnosti na jezero. Během studie byly analyzovány údaje o hydrochemii jezera a jeho přítoků a byly přezkoumány vědecké práce o ekologickém stavu Bajkalu. Na základě získaných údajů byly identifikovány hlavní typy znečišťujících látek a místa jejich koncentrace. Výsledkem této práce bylo lepší pochopení stavu jezera Bajkal a identifikace jeho hlavních problémů.
|
|
|
Hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních stavů řeky Jizery
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Ferbar, Petr (oponent)
Dlouhodobé a intenzivní využívání vodních toků člověkem vedlo v rozsáhlé míře k jejich degradaci. V poslední době se však rozrůstají snahy o zlepšení ekologického stavu vodních ekosystémů, které jsou založené na studiu hydromorfologických charakteristik přirozených vodních toků a identifikaci referenčních podmínek. Cílem této práce byl hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních podmínek na řece Jizeře. Výběr lokalit vhodných pro identifikaci referenčních stavů proběhl pomocí distančních dat na základě předem zvolených kritérií, která eliminovala výrazné antropogenní ovlivnění koryta a údolní nivy. Ve vybraných lokalitách byl následně proveden hydromorfologický průzkum pomocí metodik River Habitat Survey (Environment Agency, 2003), Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) a REFCON (Šmerousová a Matoušková, 2014a). Lokality, jejichž hydromorfologický stav vyšel dle metodiky Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) velmi dobrý, sloužily k identifikaci typově referenčních stavů na řece Jizeře pro dotčené typy. Dále byla hodnocena fyzikálně-chemická složka na základě ČSN 75 7221 (1998) a metodiky Rosendorf a kol. (2011) a biologická složka makrozoobentos dle metodiky Opatřilová a kol. (2011). Fyzikálně-chemická složka dosáhla I - II třídy jakosti (ČSN, 1998) a...
|
|
|
Průzkum a hodnocení ekologického stavu vodních toků při zohlednění evropských standardů. Aplikace v modelovém povodí Rolavy.
Beranová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá implementací požadavků Rámcové směrnice o vodní politice (2000/60/EC) v České republice. V modelovém povodí Rolavy v Krušných horách byl hodnocen ekologický stav hlavního toku a důležitých přítoků. Pro hodnocení byla využita dostupná hydrobiologická a hydrochemická data, doplněná o vlastní hydromorfologický průzkum metodou Hydroekologický monitoring (HEM, Langhammer, 2007). Výsledky terénního mapování byly porovnány s dvěma ekomorfologickými metodami: LAWA-FS (LAWA, 2000) a EcoRivHab (Matoušková, 2003, 2007). Ve výsledném hodnocení bylo zjištěno, že vodní útvar na horním toku Rolavy vyhovuje dobrému ekologickému stavu. Vodní útvar na dolním toku Rolavy a přítok Nejdecký potok byly klasifikovány jako nevyhovující dobrému ekologickému stavu. Povodí Rolavy je velice specifickým územím s vysokým potenciálem dosáhnout dobrého stavu v příštích letech.
|
|
|
Hydromorfologický průzkum a typově specifické referenční podmínky vodních toků
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Rámcová směrnice o vodní politice 2000/60/ES (RS) má za cíl dosáhnout dobrého ekologického stavu vodních toků, který se skládá ze 3 složek - biologického, fyzikálně-chemického a hydromorfologického stavu. Aby byly tyto stavy srovnatelné mezi jednotlivými zeměmi EU, jsou stavy jednotlivých složek vyjádřeny jako velikost odchylky od tzv. referenčního stavu. Referenční stav odpovídá přírodnímu (nebo přírodě blízkému) stavu bez antropogenních narušení (či jen s velmi malými narušeními), kterými jsou různé modifikace toků či způsob hospodaření v dosahu inundačního území toku. Tato bakalářská práce se zabývá rešerší odborné literatury sloužící jako podklad pro definování hydromorfologických typově specifických referenčních stavů v kontextu RS (2000/60/ES). Je zde uvedena problematika klasifikace a typologie vodních toků, platná legislativa související s danou problematikou, metody hydromorfologického průzkumu ve vybraných státech a v závěru jsou definovány možné hydromorfologická parametry vhodné pro stanovení hydromorfologických typově specifických referenčních podmínek v ČR. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, ekologický stav, přírodní stav, přírodě blízký stav, hydromorfologický průzkum, modifikace toků
|
|
|
Hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních stavů řeky Jizery
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Ferbar, Petr (oponent)
Dlouhodobé a intenzivní využívání vodních toků člověkem vedlo v rozsáhlé míře k jejich degradaci. V poslední době se však rozrůstají snahy o zlepšení ekologického stavu vodních ekosystémů, které jsou založené na studiu hydromorfologických charakteristik přirozených vodních toků a identifikaci referenčních podmínek. Cílem této práce byl hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních podmínek na řece Jizeře. Výběr lokalit vhodných pro identifikaci referenčních stavů proběhl pomocí distančních dat na základě předem zvolených kritérií, která eliminovala výrazné antropogenní ovlivnění koryta a údolní nivy. Ve vybraných lokalitách byl následně proveden hydromorfologický průzkum pomocí metodik River Habitat Survey (Environment Agency, 2003), Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) a REFCON (Šmerousová a Matoušková, 2014a). Lokality, jejichž hydromorfologický stav vyšel dle metodiky Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) velmi dobrý, sloužily k identifikaci typově referenčních stavů na řece Jizeře pro dotčené typy. Dále byla hodnocena fyzikálně-chemická složka na základě ČSN 75 7221 (1998) a metodiky Rosendorf a kol. (2011) a biologická složka makrozoobentos dle metodiky Opatřilová a kol. (2011). Fyzikálně-chemická složka dosáhla I - II třídy jakosti (ČSN, 1998) a...
|
|
|
Definice referenčního stavu horských a podhorských toků jako součást ekomorfologického průzkumu
Leipeltová, Petra ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá definicí referenčních podmínek horských a podhorských toků ve vybraných zemích Evropy a na základě požadavků Rámcové směrnice o vodní politice 2000/60/EC. Je zde uvedena platná typologie vodních toků ČR a vymezení horských a podhorských typů ve vybraných lokalitách Krušných hor a Šumavy. Ve druhé části práce je řešen hydromorfologický stav vodních toků. Monitoring byl proveden na tocích Rolava, Černá voda, Křemelná, Slatinný p., Modravský p., Roklanský p. a Javoří p. Pro hodnocení stupně hydromorfologické kvality byla použita metodika Hydroekologický monitoring. Součástí práce je stručné zhodnocení fyzicko-geografických charakteristik zmiňovaných toků s důrazem na odtokový režim v jejich povodí. V závěru práce jsou vytipovány a vymezeny referenční úseky a je stručně popsána jejich charakteristika. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, hydromorfologický stav, hydromorfologická kvalita, hydroekologický monitoring, odtokový režim
|
|
|
Hydromorfologický průzkum a typově specifické referenční podmínky vodních toků
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Rámcová směrnice o vodní politice 2000/60/ES (RS) má za cíl dosáhnout dobrého ekologického stavu vodních toků, který se skládá ze 3 složek - biologického, fyzikálně-chemického a hydromorfologického stavu. Aby byly tyto stavy srovnatelné mezi jednotlivými zeměmi EU, jsou stavy jednotlivých složek vyjádřeny jako velikost odchylky od tzv. referenčního stavu. Referenční stav odpovídá přírodnímu (nebo přírodě blízkému) stavu bez antropogenních narušení (či jen s velmi malými narušeními), kterými jsou různé modifikace toků či způsob hospodaření v dosahu inundačního území toku. Tato bakalářská práce se zabývá rešerší odborné literatury sloužící jako podklad pro definování hydromorfologických typově specifických referenčních stavů v kontextu RS (2000/60/ES). Je zde uvedena problematika klasifikace a typologie vodních toků, platná legislativa související s danou problematikou, metody hydromorfologického průzkumu ve vybraných státech a v závěru jsou definovány možné hydromorfologická parametry vhodné pro stanovení hydromorfologických typově specifických referenčních podmínek v ČR. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, ekologický stav, přírodní stav, přírodě blízký stav, hydromorfologický průzkum, modifikace toků
|
|
|
Průzkum a hodnocení ekologického stavu vodních toků při zohlednění evropských standardů. Aplikace v modelovém povodí Rolavy.
Beranová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá implementací požadavků Rámcové směrnice o vodní politice (2000/60/EC) v České republice. V modelovém povodí Rolavy v Krušných horách byl hodnocen ekologický stav hlavního toku a důležitých přítoků. Pro hodnocení byla využita dostupná hydrobiologická a hydrochemická data, doplněná o vlastní hydromorfologický průzkum metodou Hydroekologický monitoring (HEM, Langhammer, 2007). Výsledky terénního mapování byly porovnány s dvěma ekomorfologickými metodami: LAWA-FS (LAWA, 2000) a EcoRivHab (Matoušková, 2003, 2007). Ve výsledném hodnocení bylo zjištěno, že vodní útvar na horním toku Rolavy vyhovuje dobrému ekologickému stavu. Vodní útvar na dolním toku Rolavy a přítok Nejdecký potok byly klasifikovány jako nevyhovující dobrému ekologickému stavu. Povodí Rolavy je velice specifickým územím s vysokým potenciálem dosáhnout dobrého stavu v příštích letech.
|
|
|
Vliv urbanizace na ekologický stav Smržovského potoka
Polák, Michal ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Libuše, Libuše (oponent)
Tato diplomová práce řeší ekologický stav Smržovského potoka, resp. změnu ekologického stavu toku vlivem urbanizace. Smržovský potok, konkrétně pravostranný přítok významné jizerskohorské řeky Kamenice, pramení v CHKO Jizerské hory, kde je takřka netknutý vzhledem k znečištění vody a postupně protéká urbanizovaným územím s relativně vysokým stupněm infrastruktury a zdroji znečištění. V hodnocení ekologického stavu toku byly použity následující tři ukazatele: hydromorfologické mapování, fyzikálně-chemická analýza vody a hodnocení biologické složky makrozoobenthosu z hlediska saprobity. Práce poskytuje informace o kvalitě vody v potoce s tím, že tato jedinečná data mohou být podkladem pro studii jiných malých toků, které také pramení v urbanizovaných horských oblastech.
|
|
|
Vliv antropogenní činnosti na ekologický stav Meredského potoka
Rosypalová, Hana ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Libuše, Libuše (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vyhodnocením ekologického stavu vodního toku Meredského potoka nacházejícího se ve Středočeském kraji. Meredský potok pramení ve vesnici Záborná Lhota, protéká obcí Chotilsko a za obcí Čím se vlévá do Vltavy. Tok je ovlivněn zástavbou, v povodí probíhá pastva hospodářských zvířat a obhospodařování polí a nachází se zde několik velkých vodních ploch i menších nádrží. Krajinu doplňují porosty listnatých a jehličnatých lesů a luk.
Zjištění míry znečištění bylo provedeno dle vybraných fyzikálně-chemických ukazatelů jakosti vod na základě měření přímo v toku anebo vyhodnoceno v laboratorních podmínkách, zhodnocením biologického stavu společenstev makrozoobentosu (saprobní index, ASPT index, BMWP skóre, index diverzity dle Margalefa) a byl vyhodnocen hydromorfologický stav toku (metodika HEM).
Výsledný ekologický stav byl vyhodnocen dle ČSN 75 7221 a požadavků norem environmentální kvality. Normy environmentální kvality nebyly dodrženy u amoniakálního dusíku, celkového fosforu, dusičnanového dusíku, chloridů a rozpuštěného kyslíku. Saprobní index, ASPT index, BMWP skóre určily kvalitu vody jako střední. Meredský potok dosáhl třetí třídy hydromorfologického stavu. Ekologický stav je stanoven vlivem chemické kvality vody jako nevyhovující a jsou pro něj navržena rámcová opatření vedoucí ke zlepšení ekologického stavu.
|
host ::
RSS.