|
|
Změna aktivity horního a dolního jícnového svěrače při změně respiračních a posturálních podmínek
Bitnar, Petr ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Dolina, Jiří (oponent) ; Malá, Jitka (oponent)
Změna aktivity horního a dolního jícnového svěrače při změně respiračních a posturálních podmínek Abstrakt Práce se zabývá vlivem posturálně respirační funkce na tlaky v horním jícnovém svěrači (upper esophageal sphincter - UES) a v dolním jícnovém svěrači (lower esophageal sphincter - LES). Pomocí vyšetření high resolution manometry (HRM) byly měřeny tlaky UES a LES. Při elevaci dolních končetin nad podložku vleže na zádech dochází k signifikantnímu zvýšení tlaku v UES a LES. Trakce krční páteře a stabilizace hrudníku v neutrální poloze signifikantně snižuje tlak UES a signifikantně zvyšuje tlak LES. Pomocí senzorů Ohm Belt byla měřena aktivita břišní stěny, tj. nepřímo nitrobřišní tlak (NBT), který ovlivňuje funkci UES a LES. NBT souvisí s polohou těla, tedy s posturou. Cílenými verbálními a manuálními instrukcemi lze probanda instruovat, jak zvýšit aktivitu břišní stěny, a tak regulovat (zvýšit) NBT. Z pěti sledovaných poloh (sed, leh na zádech s flexí DK nad podložkou, "medvěd", dřep a vis) došlo k největšímu nárůstu NBT v poloze medvěda, tj. v poloze na čtyřech s oporou o obě ruce a nohy. Aktivace NBT, která je významně závislá na aktivaci bránice může potencionálně ovlivnit tlaky LES a UES. Na základě provedené systematické rešerše lze konstatovat, že dechová cviční jsou efektivní v terapii symptomů...
|
|
|
Sledování aktivity dolního jícnového svěrače u zdravých jedinců v různých posturálních pozicích
Beranová, Kateřina ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Hlava, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je popsat informace ohledně problematiky GERD, její etiologie anatomie, patologie, možnosti léčby a rehabilitace u pacientů s GERD. Popsání dolního jícnového svěrače a antirefluxní bariéry. Studie byla schválena etickou komisí. Do studie bylo zahrnuto 30 probandů, jejich zdravotní stav byl ověřen pomocí dotazníku Health Related Quality of Life. Probandům byla zavedena manometrická sonda a jejich úkolem bylo udržet různé posturální pozice. Leh na zádech s DKK nad podložkou, leh na zádech s DKK nad podložkou a fixací hlavy, sed a přechod do stoje, zátěž v těžišti 3/6/9 kg, zátěž mimo těžiště 3/6/9 kg, zdvihnutí kancelářské židle. Bylo prokázáno, že tlak LES vzrůstá ve všech posturálních pozicích oproti tlaku klidovému. Pozice aktivují bránici a prokazujeme tak posturální funkci bránice. Nejvýraznějsí změna tlaků LES byla v posturální pozici trojflexe DKK nad podložkou, kdy se z klidového tlaku LES 20.34mmHg změnil tlak LES na 40.92mmHg. Klinické zkušenosti a studie prokazují, že pacienti s GERD mají dispozice pro respirační a/ nebo vertebrogenní obtíže. Jedná se o pacienty, kteří by pomocí posturální rehabilitace mohli ovlivni aktivitu a funkci krurální části bránice, zvýšit tak tlak v oblasti LES a tím zmírnit symptomy GERD.
|
|
|
Porovnání vlivu dechového tréninku a DNS na dolní jícnový svěrač a bolesti zad u pacientů s gastroesofageálním refluxem
Jandáková, Vladana ; Mádle, Kateřina (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá ovlivněním dolního jícnového svěrače a bolestí zad u pacientů s GERD. Společným etiologickým faktorem jak jícnového refluxu, tak vertebrogenních obtíží, které se u pacientů s GERD často vyskytují, je dysfunkce bránice. Bránice plní funkci respirační, posturální a sfinkterovou, tyto její funkce jsou vzájemně provázané, čehož lze využít v terapii. V teoretické části je popsána anatomie jícnu, obou jícnových svěračů, bránice, dále je představena problematika gastroezofageální choroby jícnu a vertebrogenních obtíží a možnosti jejich kauzálního ovlivnění fyzioterapeutickými prostředky. Práce seznamuje se základními principy konceptu Dynamické neuromuskulární stabilizace a s technikami dechového tréninku a možnostmi jejich uplatnění v terapii GERD. Praktická část obsahuje kazuistiku pacienta s GERD, kineziologický rozbor, manometrické vyšetření a terapii cílenou na posílení bránice cestou ovlivnění trupové stabilizace a optimalizací dechového stereotypu.
|
|
|
Sledování posturální reaktibility krurální části bránice pomocí manometrie u pacientů s funkčními poruchami horního trávicího traktu
Sedláčková, Iveta ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Kodríková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce má za cíl v teoretické části popsat problematiku funkčních poruch horního trávicího traktu (GIT) s důrazem na gastroezofageální refluxní nemoc (GERD). Teoretická část popisuje anatomii, patofyziologii s etiologií GERD a možnosti léčby. V praktické části je u vybraných 15 probandů s GERD měřena posturální reaktibilita bránice pomocí vysokorozlišovací manometrie v různých posturálních situacích: leh na zádech s trojflexí dolních končetin, stoj, stoj na podložce AIREX, ve stoje jsme použili zátěž o hmotnosti 3, 6 a 9 kg v těžišti a mimo těžiště. Pacienti také vyplnili dotazník Health-Related Quality of Life pro GERD (GERD-HRQL). Měření potvrdila zvýšení klidového tlaku LES ve všech pozicích mimo stoj, což koreluje s největším výskytem refluxních epizod ve stoji. Výsledky byly porovnány s kontrolní zdravou skupinou. Tendence v aktivaci krurální části bránice byla u obou skupin stejná. U pacientů s GERD byla zjištěna horší koordinace, opožděná a neplynulá aktivace krurální části bránice. Nejvýznamnější zvýšení tlaku LES u pacientů s GERD nastalo v posturální pozici trojflexe DKK nad podložku a vestoje při držení břemene o hmotnosti 9 kg mimo těžiště. V pozici trojflexe DKK vzrostl tlak z průměrných 17,27 mm Hg na 36,53 mm Hg se statistickou významností p = 0,0012. Rehabilitace u...
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s refluxní chorobou jícnu
Zeiselová, Jitka ; Kodríková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pešková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou refluxní choroby jícnu a jejím možným ovlivněním fyzioterapeutickými intervencemi. Refluxní choroba jícnu je dle Montrealského konsenzu definována jako stav, který vzniká při refluxu obsahu žaludku do jícnu a způsobuje rušivé symptomy a/nebo komplikace. Se svou prevalencí, v Evropě se pohybuje od 8,8 % do 25,9 %, patří mezi nejběžnější onemocnění gastrointestinálního traktu. Vzhledem k její souvislosti s životním stylem ji můžeme zařadit mezi civilizační choroby. Cílem teoretické části této práce je seznámit čtenáře s tímto onemocněním, jeho etiopatogenezí, symptomatologií, možností diagnostiky a léčby. Hlavním výstupem teoretické části je přehled možností fyzioterapie u pacientů s refluxní chorobou jícnu. Praktickou část bakalářské práce tvoří kazuistiky dvou pacientů s diagnostikovanou refluxní chorobou jícnu, které obsahují vstupní kineziologický rozbor, popis terapie využité u pacienta a výstupní kineziologický rozbor.
|
|
|
Sledování aktivity dolního jícnového svěrače u zdravých jedinců v různých posturálních pozicích
Beranová, Kateřina ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Hlava, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je popsat informace ohledně problematiky GERD, její etiologie anatomie, patologie, možnosti léčby a rehabilitace u pacientů s GERD. Popsání dolního jícnového svěrače a antirefluxní bariéry. Studie byla schválena etickou komisí. Do studie bylo zahrnuto 30 probandů, jejich zdravotní stav byl ověřen pomocí dotazníku Health Related Quality of Life. Probandům byla zavedena manometrická sonda a jejich úkolem bylo udržet různé posturální pozice. Leh na zádech s DKK nad podložkou, leh na zádech s DKK nad podložkou a fixací hlavy, sed a přechod do stoje, zátěž v těžišti 3/6/9 kg, zátěž mimo těžiště 3/6/9 kg, zdvihnutí kancelářské židle. Bylo prokázáno, že tlak LES vzrůstá ve všech posturálních pozicích oproti tlaku klidovému. Pozice aktivují bránici a prokazujeme tak posturální funkci bránice. Nejvýraznějsí změna tlaků LES byla v posturální pozici trojflexe DKK nad podložkou, kdy se z klidového tlaku LES 20.34mmHg změnil tlak LES na 40.92mmHg. Klinické zkušenosti a studie prokazují, že pacienti s GERD mají dispozice pro respirační a/ nebo vertebrogenní obtíže. Jedná se o pacienty, kteří by pomocí posturální rehabilitace mohli ovlivni aktivitu a funkci krurální části bránice, zvýšit tak tlak v oblasti LES a tím zmírnit symptomy GERD.
|
|
|
Bránice v roli zevního jícnového svěrače - spirometricko-manometrická studie
Veličková, Barbora ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Martin (oponent)
Cílem této práce je podat komplexní informace o etiologii, možnostech diagnostiky a léčbě gastroezofageálního refluxního onemocnění (GERD) a dále ozřejmit funkci bránice jako zevního jícnového svěrače a jako součást antirefluxní bariéry u pacientů s GERD. Do studie bylo zařazeno 87 pacientů s verifikovanou GERD. Pacienti byli podrobeni posturálním a respiračním manévrům - kaudalizace hrudníku, abdominální dýchání a měření maximálních respiračních tlaků, které byly provedené na podkladě tolerance polohy a manévru. Pro zaznamenání změn tlaku v oblasti dolního jícnového svěrače byla zvolena manometrie s vysokým rozlišením (HRM) a k měření respiračních tlaků byl použit spirometrický systém MasterScope. Bylo zjištěno, že posturální a respirační manévry, které aktivují bránici, zvyšují tlak v oblasti EGJ. Nejvýraznější zvýšení nastalo během maximálního inspiračního manévru, kdy došlo k nárůstu tlaku LES až o 261,2 %. Z výsledků také vyplývá, že pacienti s GERD mají sníženou sílu respiračního svalstva, zejména inspiračního. Dosahují pouze 66,5 % náležitých hodnot PImax. Prokázali jsme, že pacienti s GERD mají signifikantně nižší svalovou sílu bránice, což je řadí mezi potencionální respiropaty a vertebropaty. Nicméně pomocí posturální či respirační terapie lze aktivitu bránice a tlak v oblasti LES zvýšit.
|
|
|
Fyzioterapie u gastroesofageálního refluxu
ŠIRMAROVÁ, Jitka
Tato práce se zabývá problematikou etiologie a léčby refluxní choroby jícnu (GERD). Je prokázáno, že pohybový systém má v mnoha rovinách vliv na vznik tohoto onemocnění, proto vedle primární péče gastroenterologů a praktických lékařů nabývá na významu i léčba pomocí fyzioterapeutických technik. V teoretické části je podrobně popsán sfinkterový mechanismus na dolním konci jícnu, který je zde funkčně nejdůležitější antirefluxní bariérou. Dále jsou uvedeny možné způsoby a faktory, které se podílejí na vniku gastroesofageálního refluxu a následně i současná léčba refluxní choroby jícnu. Druhá část teoretické části je zaměřena na vztahy mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem, na funkci bránice a její souvislost se vznikem GERD a na možnosti rehabilitační léčby u pacientů s tímto onemocněním. Cílem teoretické části bylo podat rešerši o současném stavu. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvořili tři pacienti s diagnózou GERD léčící se v Nemocnici České Budějovice na Gastroenterologickém oddělení. Od pacientů byla odebrána anamnéza a provedeno kineziologické vyšetření. Shodně u všech třech pacientů byla zjištěna porucha trupové stabilizace. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena individuální terapie, což bylo také cílem praktické části. Fyzioterapie byla zaměřena na ovlivnění postavení hrudního koše a zlepšení jeho dynamiky při dýchání, nácvik dechového stereotypu, aktivaci břišní stěny, ovlivnění stabilizační funkce nohy, cvičení ve vývojových řadách a modifikovaných polohách, progresivní Jacobsonovu relaxaci a ovlivnění reflexních změn měkkými technikami. Výzkumnou otázkou bylo, zda lze příznaky GERD pozitivně ovlivnit ošetřením funkčních poruch pohybového aparátu. Během tříměsíční terapie došlo k určitým změnám v kineziologickém vyšetření (např. změna aktivity dolních a horních fixátorů lopatek s relaxací trapézu, uvolnění rigidity hrudníku, ovlivnění dynamické stability těla). Funkční poruchy ale nebyly ovlivněny natolik, aby byly také změněny popsané symptomy GERD. Výsledky terapie byly limitovány motivací, přístupem a psychickým naladěním pacientů. Roli ve vzniku refluxu patrně nehraje jen vnitřní orgán či pohybový systém, ale také psychika, a všechny tyto složky člověka se navzájem ovlivňují. Proto také léčba multifaktoriálního onemocnění, jakým je GERD, by měla být komplexní. Měly by být léčeny zároveň všechny faktory, kromě fyzioterapie i oblast psychická, a to vyžaduje dosud bohužel zaostávající mezioborovou spolupráci.
|
|
| |
host ::
RSS.